Nejen ropa a plyn. Hormuzský průliv je zásadní i pro dodávky hnojiv, helia, metanolu či síry

V noci na středu uzavřely Spojené státy a Írán dvoutýdenní příměří, které má sloužit pro jednání o ukončení konfliktu. Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy souhlasí s dvoutýdenním přerušením úderů na Írán, pokud Írán okamžitě otevře Hormuzský průliv. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí podle agentury AFP řekl, že íránské vedení umožní po dobu dvou týdnů průjezd Hormuzským průlivem pod dohledem íránské armády. V jakém režimu bude doprava úžinou fungovat, je stále nejasné. Oblast je ale pro světovou ekonomiku naprosto zásadní a to nejenom kvůli ropě a plynu, ale i kvůli téměř desítce dalších komodit, jejich dodávky konflikt výrazně narušil.

Od vyhlášení příměří proplul v 10:44 SELČ úžinou řecký nákladní tanker NJ Earth a už v 8:59 SELČ místem proplula loď Daytona Beach plující pod vlajkou Libérie, uvedla na svém profilu na síti X služba MarineTraffic. Německý rejdař Hapag-Lloyd ale upozornil, že úplné otevření průlivu může trvat šest až osm týdnů. Později ve středu ale napsal list WSJ, že Írán oznámil mediátorům, že omezí počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem na přibližně 12 denně a potvrdil, že v rámci příměří zavede mýtné. Ve středu Hormuzským průlivem propluly pouze 4 lodě, což je zatím nejméně z jakéhokoli dubnového dne. Sama íránská média se neshodovala v tom, zda je průliv otevřen nebo ne.

Teherán a Washington se na příměří dohodly s podmínkou zajištění „bezpečného průjezdu“ přes Hormuzský průliv. Írán přitom vodní cestu prakticky zablokoval po útocích Spojených států a Izraele na jeho území z 28. února. Hormuzský průliv patří mezi nejvytíženější přepravní trasy ropy na světě. Za běžných okolností jím prochází přibližně 20 procent světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Konflikt vedl k prudkému růstu cen paliv, které po oznámení příměří naopak klesly zhruba o 15 procent, píše BBC.

Zhruba pětina světového LNG, především z Kataru, je rovněž přepravována touto cestou. Průliv je zároveň klíčový i pro export hnojiv z regionu, kterým prochází přibližně třetina světového obchodu s těmito komoditami, a pro dovoz potravin, hliníku, léků či technologických produktů do zemí Blízkého východu.

Úžina spojuje Perský záliv s Arabským mořem a je ohraničena Íránem na severu a Ománem a Spojenými arabskými emiráty na jihu. V nejužším místě má přibližně 33 kilometrů a je dostatečně hluboká i pro největší ropné tankery. Podle amerického Úřadu pro energetické informace jí v roce 2025 denně procházelo zhruba 20 milionů barelů ropy a ropných produktů, což odpovídá ročnímu obchodu v hodnotě téměř 600 miliard dolarů. Ropa proudí nejen z Íránu, ale také z Iráku, Kuvajtu, Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, píše server BBC.

Běžně proplouvá průlivem kolem tří tisíc lodí měsíčně, během nedávných bojů však provoz dramaticky poklesl. Írán hrozil útoky na tankery a další plavidla, přičemž podle organizace United Against Nuclear Iran bylo k 2. dubnu zasaženo nejméně 24 komerčních lodí a další tři útoky se těsně minuly cíle.

Írán při blokádě využíval drony, rakety, rychlé útočné čluny a potenciálně i námořní miny. Analytik Arne Lohmann Rasmussen upozornil, že lodě čelily riziku útoků a zároveň měly problém získat pojištění, případně bylo extrémně drahé.

Dopady uzavření průlivu byly globální. Asii zasáhla palivová krize, vlády zavedly práci z domova, zkracovaly pracovní týdny či uzavíraly univerzity. V Africe přijaly Jižní Súdán a Mauricius opatření omezující spotřebu elektřiny. V Evropě zavedlo Slovinsko přídělový systém pohonných hmot.

Klíčové komodity nad rámec ropy a plynu

​​​​​​Světové ekonomické fórum upozorňuje, že kromě ropy a plynu má oblast zásadní význam i pro další suroviny důležité pro průmysl a přechod na zelenou energii. Zmiňuje celkem o devět komodit.

Region zajišťuje významnou část globálního obchodu s hnojivy, zejména močovinou a amoniakem, přičemž u močoviny pochází téměř polovina světového obchodu právě odsud. Významný je také obchod se sírou, která vzniká jako vedlejší produkt rafinace ropy a plynu a je klíčová pro výrobu baterií i hnojiv.

Hormuzským průlivem prochází přibližně třetina světového námořního obchodu s metanolem, důležitou surovinou pro chemický průmysl. Region je zároveň zásadní pro dodávky vstupů pro výrobu syntetického grafitu využívaného v bateriích elektromobilů.

Blízký východ je také významným producentem primárního hliníku a Katar zajišťuje téměř třetinu světových dodávek helia, které je klíčové pro výrobu polovodičů i zdravotnické technologie.

Další důležitou komoditou je monoethylenglykol, využívaný při výrobě polyesterů a textilu, jehož velká část produkce směřuje právě přes Hormuz. Region dodává také železnou rudu ve formě pelet a přímě redukované železo, důležité pro výrobu oceli.

Významnou roli hraje oblast i v rozvoji infrastruktury pro zelený vodík, kde patří mezi potenciální budoucí centra produkce a exportu.

Alternativní cesty nestačí

I během konfliktu průlivem některé lodě proplouvaly. Mezi 1. a 20. březnem jich podle analýzy BBC Verify prošlo zhruba sto, přičemž denní provoz klesl asi o 95 procent oproti běžnému stavu.

Írán 24. března uvedl, že umožní průjezd „nepřátelsky nečinným plavidlům“, pokud budou koordinovat plavbu s íránskými úřady. Část lodí měla vazby na Írán nebo Čínu, která podle odhadů nakupuje zhruba 90 procent íránské ropy určené na export.

Dlouhodobé hrozby uzavření průlivu vedly státy v regionu k budování alternativních tras. Saúdská Arábie provozuje ropovod East–West s kapacitou až sedm milionů barelů denně, Spojené arabské emiráty mají potrubí vedoucí k přístavu Fudžajra s kapacitou nejméně 1,5 milionu barelů denně.