Bude za padesát let třetina Nizozemí muslimská?

KOMENTÁŘ

Bude za padesát let třetina Nizozemí muslimská?
Migrace, ilustrační snímek. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Tereza Viry
Sdílet:

Hlavní zprávy

Nevěřit ničemu

EDITORIAL

Ve filmu Vrtěti psem z roku 1997 poradci amerického prezidenta zahájí fiktivní válku, aby odvrátili pozornost od jeho sexuálního skandálu. Shodou náhod po ...

00:07

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Šťastný ramadán popřál muslimským spoluobčanům nizozemský progresivní politik (D66) a těsný volební vítěz podzimních voleb (nad PVV Geerta Wilderse) Rob Jetten jen pár dní předtím, než minulé pondělí konečně sestavil vládu. Za méně vyhrocených okolností by to bylo standardní gesto dobré vůle. Okolnosti ale dávno nejsou standardní.

 

Okamžitě to od svých početných odpůrců schytal za patolízalství a podbízení se islámské menšině, úplně stejně jako v Německu kancléř Merz, který na svých sociálních sítích publikoval totéž. Kampaň McDonaldu s hamburgrem poslušně mizejícím z billboardu během denních hodin, kdy se má bohabojný muslim postit a zbytek Německa zřejmě též, opravdu nebyla tím nejlepším vkladem do mezikulturního dialogu… Škoda že pány nenapadlo popřát dobré postní období také vlastní křesťanské populaci (začátek ramadánu letos vyšel na Popeleční středu), která muslimy v obou zemích stále mnohonásobně převyšuje. Kolem otázky, jak dlouho ještě, se v Nizozemsku nedávno strhla menší mela.

Rozpoutal ji matematik a kulturní antropolog Jan van de Beek, který se specializuje na výzkum emigrace (demografie a ekonomika). V knize se zřejmým titulem Migratiemagnet Nederland dochází k poměrně explozivnímu závěru, a sice že zatímco dnes žije v Nizozemsku šest procent muslimů, to je asi milion dvě stě tisíc lidí, tak za padesát let bude celá třetina Nizozemska muslimská.

Zdánlivě střízlivých šest procent se totiž týká jen dospělých, v kohortě čtrnácti- až osmnáctiletých už je to patnáct procent. Loni bylo v Nizozemsku otevřeno dalších devět islámských základních škol, výuka je sice podle kurikula, ale je organizována podle islámských principů a etiky. Poslední mně známý skandál (tedy kromě vyšetřování jedné amsterdamské školy kvůli napojení na teroristy) se týkal brožurky o dospívání, ve které se dětský čtenář mohl dozvědět třeba to, že už jen dívat se na osobu opačného pohlaví je cizoložství, že Alláh nenávidí homosexualitu a že oblékat se jako nevěřící je nežádoucí. Po dívkách se specificky chtělo fotit správně a chybně oblečené spolužačky a fotky potom vyvěsit na školní toalety. Brožurka byla v oběhu pár let, než se to provalilo. Autochtonní Nizozemec neměl tušení, co se ve školách financovaných ze státního rozpočtu děje.

Kromě snadno dohlédnutelného horizontu – co to je, padesát let? pouhé dvě generace – mě zaujalo, že van de Beek počítá jen s pětiprocentní sekularizací v jedné generaci. Islám není jen náboženství, ale je to komplexní systém, který kromě osobní zbožnosti řídí sociální struktury, etiku, rodinu a rodinné právo. Je to ucelený rámec života. Navíc v diaspoře slouží jako identitární kotva.
„Kontroverzní“ van de Beek ve své kalkulaci vychází z maximálního odhadu Státní komise pro demografický vývoj, který do roku 2050 počítá s čistou imigrací až 150 tisíc osob ročně. Průměr posledních pěti let včetně covidového poklesu (ale také ukrajinského vrcholu) se pohyboval kolem 135 tisíc. Motorem je současná azylová politika. Už v předchozí knize, kterou do češtiny můžeme přeložit jako Sociální stát bez hranic, autor dokládá, že analýza nákladů a přínosů imigrace vychází pro sociální stát záporně.

K masové migraci do Nizozemska lícuje zájem až poloviny mladých Nizozemců ze země vycestovat. Jako hlavní důvod udávají nemožnost zajistit si dostupné bydlení. V zemi chybí asi 400 tisíc bytů, imigrace zvyšuje poptávku a tlačí ceny nahoru (mezi lety 2013–2019 vyskočily ceny nemovitostí skoro o polovinu právě kvůli jejímu rapidnímu tempu). Samotná deklarovaná ochota žít jinde (Španělsko, Spojené Státy, Německo) sice ještě neznamená, že mladí emigrují, přesto jde o výrazný generační signál.

×

Podobné články