Ideová konference Občanské demokratické strany, první pod novým předsedou Martinem Kupkou, před dvěma týdny představila staré hodnoty v novém obalu (Modrý kodex), to nejtřaskavější se ale jen nakouslo. Má ODS zdvihnout téma přijetí eura? Nebo bude věrna svému původnímu suverenismu a české koruně? Hlavním nahazovačem eura ve straně je její místopředseda Pavel Drobil. Rozhovor je svým způsobem průzkum, jestli pozvolný posun k euru máme číst jako znamení pozvolného postupu celé strany. Téma eura bylo mimochodem odloženo na podzim, kdy k němu ODS svolá samostatnou konferenci.
Vy jako svou obchodní značku máte přijetí eura. Chcete, aby ho vaše strana – tak jako STAN, topka, lidovci a Piráti – aktivně prosazovala. Myslíte, že se vám ten návrh v ODS podaří prosadit?
Tak kdybych si to nemyslel, tak bych to nenavrhoval. Můj pohled na euro se také vyvíjel. V letech 2009–2010 bych vám řekl, že jsem zásadně proti jeho přijetí. Ale od té doby mám zkušenosti z byznysu. Dvanáct čtrnáct let, co s kolegy buduji tuhle skupinu, která má tři miliardy obrat a 90 procent z toho tvoří vývoz, vidím, co mi dělá koruna. Ne každý rok, ale každý den při každé akvizici. Jsem přesvědčen, že ekonomika, v níž jde 80 procent vývozu do EU a z toho 67 procent do eurozóny, z toho má vyvodit důsledky. Ale protože nejsem jen podnikatel, ale i politik, umím odlišit, co je výhodné pro byznys a co je v daném okamžiku politicky schůdné.
Pokud 70 procent české veřejnosti euro nechce přijmout, tak buď musíte být frajer, a i když to nemáte jako politické téma ve volbách, euro v prvním roce u vlády prostě spácháte: vstoupíte do EMR 2, za další dva roky zavedete euro a zbývá vám ještě rok na přesvědčení veřejnosti, že se nic dramatického nekoná. Ale je otázka, jestli takový přístup můžeme považovat za korektní. Anebo jako politik, který chce euro, odmítavý názor veřejnosti akceptujete a pracujete na jeho změně.
A ve vaší straně se vám to daří? O euru mluvíte, kudy chodíte, už léta.
Vsadím se, že kdybychom teď diskusi na ideové konferenci neukončili s odkazem na příští ideovou konferenci po komunálních volbách na podzim, která se bude věnovat už čistě euru, a kdybych nechal hlasovat v sále, tak by se ukázalo, že nadpoloviční většina ODS už pro přijetí eura je. Přirozeným vývojem, všichni mladí, aspoň kteří se pohybují kolem mě, vůbec nechápou, proč mají v peněžence korunu. Všichni jsou zvyklí cestovat a platit eurem.
Honzovi Skopečkovi vždycky říkám: Přátelé, vy budete tak dlouho obstruovat, až se jednou probudíte a zjistíte, že českou korunou se dá platit už jen v Poslanecké sněmovně. Česká ekonomika se „eurizuje“ sama od sebe. Dnes je u nás víc než 50 procent firemních úvěrů deponovaných v euru, v Moravskoslezském kraji díky velikosti firem ještě víc. U jedné systémové banky to dělá dokonce 70 procent. Takže jestli mi namítnete, jak potřebná je nezávislá měnová politika, musím se smát. Na polovinu českého byznysu měnová politika ČNB nemá reálně žádný vliv.
Není kromě hlediska exportérů a politického hlediska ještě třetí hledisko, státní?
Já ho mám taky v hlavě. A dokud byl v ODS takový Honza Zahradil, tak když jsem s ním nesouhlasil, vždycky jsem mu říkal: Honzo, respektuji, že ty v koruně vidíš národní symbol, něco, co jsme nezahodili od… no, konce 19. století. Ona to není původem česká koruna, je to pokračování rakouské koruny. Ale já uznávám, že i přes různé obskurní režimy si koruna zachovala jistou prestiž. Nikdy jsme neměli hyperinflaci. Takže tuto pozici absolutně respektuji, zejména u těch, kterým to věřím. Fakt to nevěřím Okamurovi, fakt to nevěřím Babišovi. Představa, že zrovna tito lidé definují české národní zájmy, je sama o sobě divná.
Proč by nemohli?
Já bych si představoval někoho, kdo má úplně jiné povědomí o tomto národě, s tím národem žije, koho se nemusíte ptát, jaký nápis je nad oponou Národního divadla. Pochybuji, že třeba Tomio Okamura ví, s čím si zahrává. Jaké démony jeho politika je schopna vyvolat. My nejsme žádný národ holubičích povah. Po roce 1945 jsme se dokázali chovat způsobem, který by předtím Češi od sebe možná sami nečekali. Jasně že mám na mysli odsun Němců, mám na něj jasný názor. Tady z okna se dívám do sadu Milady Horákové, v něm byl po válce koncentrační tábor pro Němce. Byli v něm většinou maminky, děti a starci; a v tom táboře se děly strašidelné věci. Páchali je ti, co byli šest let protektorátu zalezlí, pak si nasadili pásku revolučních gard a chovali se jako prasata.
Ale když se vrátím k Tomiu Okamurovi, tak při představě, že by u nás zvítězily strany, které tuhle politiku nenávisti mají v sobě, tak aby on se svým vzezřením typického Čecha pak nebyl první, koho oni pak naloží do těch vlaků a pošlou někam na východ.
To tady naposledy chtěli Němci, posílat někoho – Čechy – na východ.
Já neříkám, že ne. Němci se za války u nás chovali jak zvěř. Nechci vůbec srovnávat, co se tu dělo před rokem 1945 a po něm. Jen říkám, že by si dnes někteří neměli zahrávat s politikou nesnášenlivosti a nenávisti. Způsob, jakým Okamura mluví o Ukrajincích… Polovina českého byznysu by ho roznesla na kopytech, protože nemít tu Ukrajince, tak nemáme služby a máme obrovský problém ve zdravotnictví. Já bych si prostě s tímhle nezahrával. Vždycky, když si s tím někdo začal zahrávat, skončilo to hromadou mrtvol a hromadou zkažených životů. A Okamura by měl být poslední, kdo si s tím bude zahrávat.
Tím státním hlediskem u eura jsem myslel i to, že minulá krize eurozóny vedla k úvahám, že když už se sjednotila měnová politika, musí se nutně sjednotit i ta fiskální. A třeba k tomu při nějaké příští krizi eura dojde. Nebyl by to další dramatický úbytek suverenity?
Ale já si opravdu nemyslím, že do téhle země někdy přišlo něco dobrého z východu.
Slované přišli z východu, vy, my. Ale můžeme být sebekritičtí, proč ne.
Dobře, jinak: Pokaždé, když jsme opustili naše přirozené zakotvení, v němž jsme od 10., 11. století, to tento národ stálo spoustu krve, neštěstí. A když nám ruplo v hlavě, jako za husitů, tak jsme díky tomu přirozenému zakotvení dokázali zpátky vybudovat úspěšnou zemi. A tak jako jsme v roce 1946 volbami a zásluhou pána, o němž jsme nevím proč přijali zákon, že se zasloužil o stát, upadli do sovětské sféry, jsme se po roce 1989 dokázali vrátit mezi úspěšné. Pro mě by prostě euro znamenalo, že ať už tu vládne, kdo chce, máme kotvu. Což mimochodem vidíme i na Slovensku: poslední brzda, která Slováky dělí od toho, aby se stali součástí Ruské federace, je euro.
Neboli vy otázku měny berete geopoliticky?
Ano. Může to znít romanticky, můžete se tomu smát, ale já to tak vnímám. Pro mě je to úplně stejná pocitová záležitost, jako to má někdo s korunou. Takže ano, ten třetí, státní rozměr vnímám taky, ale o kousek jinak než třeba Jan Zahradil.
Berete to jako takový ten anglicky řečeno trade-off, něco za něco: geopolitická kotva výměnou za ztrátu rozpočtové suverenity?
Evropská unie se dostala do bodu, kdy si bude muset vyřešit, čím je. Buď bude stát, nebo se bude muset rozvolnit někam k Evropskému hospodářskému společenství (EHS existovalo do roku 1993, před Maastrichtskou smlouvou – pozn. red.). Když Evropská komise nebo Evropský parlament chtějí vystupovat jako stát, a přitom nemají v ruce nástroje, které ten stát definují, kam mimochodem patří měnová, daňová, sociální i zdravotní politika, tak se místo státu vytvářejí ostrovy nepřirozených daňových a sociálních rájů. Pak se ale nedivme, že nefunguje jednotný trh. To je, jako kdybyste chtěl, aby Moravskoslezský kraj měl jinou fiskální politiku než střední Čechy. To by nefungovalo. A stejně tak se EU dostala do mezifáze, kdy už není mezinárodní organizace, ale ještě není stát. Hybridy dlouhodobě spíš nefungují. Já chápu, že mít dneska v Česku stejné daně jako v Německu nebo ve Francii znamená, že ztratíme spoustu výhod, kterými se přirozenou cestou přibližujeme průměru EU. Ale když se na to podíváme optikou byznysu – a já přiznávám, že hájím zájmy exportérů –, tak zase: většinu toho, co Česká republika vyrobí, neumístí na českém trhu, ale vyveze. A jestli některé české firmy mají o dvě procenta dražší přístup ke kapitálu, tak mají proti konkurenci z eurozóny nevýhodu.
Co je ten dražší přístup ke kapitálu?
Jste například malá česká firma a přijdete do banky, aby vám dala úvěr v eurech. Ona se podívá na strukturu vašich příjmů, a když jich v eurech nemáte většinu, tak vám ho v eurech asi nedá. Pak tu ale žádný rovný přístup ke kapitálu není.
Kde v té věci stojí Martin Kupka a vedení strany?
Za Martina Kupku mluvit nemůžu, to by nebylo fér. Ale myslím, že ve vedení strany dnes není nikdo, pro koho by euro bylo no-go zóna. Ve výkonné radě to bude trošku jinak. Abych použil slova klasika, já jsem větu, že euro přijmeme, až bude pro Českou republiku výhodné, už dřív považoval za prázdnou a falešnou. Věděli jsme, kolik zhruba našich voličů je pro EU a pro euro, a nechtěli jsme o ně přijít. Tak jsme si vymysleli berličku, která nás provedla posledními deseti lety. Myslím, že tento přístup už se vyčerpal a že dnes ten střet v ODS o euro ani není o tom, kdy to pro nás bude výhodné, ale jestli ta dvě tři procenta, která bychom mohli stáhnout zpátky od Motoristů, jsou pro nás až tak zajímavá. Přitom víme, že náš největší překryv je s voliči STAN.
O euru tak dlouho mluvíme i proto, že jeho obejmutí ODS by byl největší příklad toho, jak se ta strana odklání od svých klausovských kořenů.
Co tím přesně myslíte? Kdybychom se bavili o Václavu Klausovi 90. let, tak nenajdete většího klausovce než mě. Jsem pro fungující trh s co nejmenšími zásahy státu. Ačkoli chápu, že je jiná doba. Oproti našim představám o pravici naše děti, které se vydávají za pravičáky, mají představy, které bychom v 90. letech označili za sociálnědemokratické. Ale nám neublížil údajný odchod od klausismu, ale že jsme v posledních letech překvapovali nedodržováním našich vlastních volebních slibů.
To myslíte třeba ten slib nezvyšovat daně?
Třeba. Já v ODS už tak od roku 2010 varoval, abychom nikdy neříkali jen větu: Nebudeme zvedat daně. Já jsem pro větu: Nebudeme zvedat přímé daně. Protože na to, co jste si vydělal svýma rukama, mozkem, podnikáním, vám stát má sahat co nejmíň. Spíš vám může sahat na vaši spotřebu, protože v ní máte volbu. Jestli si koupíte krabičku cigaret zatíženou vysokou spotřební daní, nebo kvůli ní přestanete kouřit, je nakonec vaše svobodná vůle. A tady se ODS neposunula. Naopak jsme teď na ideové konferenci konstatovali, že to, co dramaticky podkopává konkurenceschopnost české ekonomiky, je cena práce – a já k tomu dodávám ještě pracovněprávní zákonodárství. Tak pojďme lidem nechat v peněžence víc peněz, jak to v české historii nejvíc udělal Mirek Topolánek. Vždyť stav, kdy já vás jako podnikatel získám platem 100 tisíc a reálně mě stojíte 170 tisíc, není pro podnikání dobrý. Cena práce je u nás vysoká. Takže ti necháme v peněžence víc peněz, ale musíme to někde vyrovnat. Proto je správné vést diskusi o zdanění spotřeby a majetku. Tady nevidím rozpor s viděním Václava Klause z 90. let.
Ta doba se posunula v tom smyslu, že v 90. letech nebyla EU tak centralizovaná. I proto dnes sílí takzvaný národní konzervatismus vymezující se proti globalistickým nadnárodním organizacím a volající po návratu moci národnímu státu. Jsou nějaké kompetence, které byste jako český politik Bruselu už nepředával?
Další ekonomická harmonizace mi smysl dává. V daném okamžiku si nemyslím, že se má sjednocovat zahraniční politika, a jako velký příznivec NATO nevidím ani dobu na budování evropské armády.
Teď jsou takové horké téma akcelerační zóny pro stavbu hodně vysokých větrníků. Ty zóny by nevznikaly, kdyby si je nevynucovala Evropská komise s výhrůžkou, že bez zón přijdeme o deset miliard korun dotací.
Tady to řeknu jinak. Nebudu používat slovo chyba, ale nebylo realistické, když vláda Petra Fialy přijímala před dvěma lety závazek o ukončení uhlí jako energetického zdroje k roku 2033. Když se podíváte na český energetický mix za poslední dva roky, dostanete zajímavá čísla: v roce 2024 jsme 40 procent elektřiny dělali z jádra, 30 procent z uhlí, po pěti procentech to byly plyn a OZE. V roce 2025 se podíl jádra a plynu nezměnily, ale kolik byl podíl uhlí? Taky 40 procent. Poslední plynovou elektrárnu jsme v republice uvedli do provozu před deseti lety. Mezera mezi plynem a uhlím, které má přitom za sedm let úplně končit, se rozrůstá. Je tohle za sedm let někdo schopen změnit? Jestli už máme v šuplíku deset paroplynových elektráren, které můžeme předložit ke schválení v Bruselu, tak bychom to asi tak tak stihli. Ale my ty projekty v šuplíku nemáme. Takže když závazek se zavřením uhelek dodržíme, máme tu problém. Ten částečně můžeme řešit rozvojem OZE, ale my u nás pořád skoro nemáme větrné parky. Samozřejmě že nemá smysl stavět větrníky všude, chápu obavy o reliéf krajiny. Ale je to jedna z mála možností, která nám zbývá. Anebo si fakt pojďme říct, že stanovit konec uhlí na rok 2033 byla blbost, a pojďme tu lhůtu rozvolnit.
S těmi větrníky: v republice máme asi tři lokality, kde by dávaly smysl, včetně Jesenicka. Pokud mají být v republice na více místech proto, že tak rozhodl Brusel, tak to je socialismus, se kterým já nesouhlasím.
Kdybyste byl v kritice socialismu důkladný, tak by vám vadilo, že se vůbec nějaké musejí stavět.
Souhlas. Podívejte, já mám elektroauto, ale byl bych poslední, kdo by vám nakazoval: Musíte si pořídit elektroauto, zakazuji vám diesel. Moje manželka má diesel a i já jsem s ní souhlasil, že jestli si máme do rodiny pořizovat druhé auto, tak se spalovacím motorem. V zimě jedete na hory, nemáte tam nabíječku a zateplenou garáž… Myslím, že kdyby Komise nefetišizovala elektrická auta, bylo by jich už dnes mezi lidmi daleko víc.
Občas v ODS zaznívají názory, že strategickým partnerem by pro vás mohlo být ANO, ale až po Babišovi. Co vy na to?
Pro mě osobně Antibabiš není program. Z ANO se stala normální establishmentová formace. Vysála sociálnědemokratické voliče, takže mě baví, když Karel Havlíček plácá, že ODS je socialistická. To ANO je sociální demokracie, navíc říznutá panem Kremličkou, nebo jak se kdysi jmenoval ten předseda důchodců, který pak musel sníst brouka. Proto, že je socialistické, ANO nemůže v žádném případě být přirozený partner ODS. Ne proto, že v jeho čele stojí pan Babiš, proto, že my se nemáme na čem potkat.
A kdo tedy má do budoucna tím strategickým partnerem pro ODS být?
Teď musíme napnout síly, aby ODS v příštích volbách sáhla na 30 procent a pak si partnera vybrala – nebudu tu chodit kolem horké kaše – z toho, co zbude na středopravé části spektra. Dnes by to tedy bylo ze stran, jako je KDU, topka, STAN. Nemyslím, že tím partnerem mají být Piráti.
Čím se liší Piráti od těch tří?
Jsou středoleví, a to i v přístupu k vlastnictví. Piráti nejsou strana, která přirozeně podporuje kapitalismus. A kapitalismus není jen hospodářský systém, pro mě kapitalismus tvoří celý ekosystém, základ svobody, kdy si můžete říkat, co chcete, kdy se vám nikdo nebude rýpat v tom, jestli máte dva byty, nebo padesát bytů.
Bylo Fialovo vládnutí pro ODS úspěšná doba?
Úspěšné určitě bylo, jak jsme v roce 2021 pochopili, že musíme tak jako za Mirka Topolánka vyvolat duální střet, tentokrát už ne ODS proti ČSSD, ale proti ANO. A v jednu chvíli se tím vyzývatelem jednoznačně stala formace SPOLU. To se povedlo, i že se pak ODS stala dominantní stranou vlády. Základní chyba při vládnutí byla, že po únoru 2022, kdy začala válka na východě, jsme jasně neprohlásili: Změnila se situace, potřebujeme jiné priority.
Mě v tom roce nejvíc fascinovalo, jak vláda nic nedělala s prudkým růstem cen elektřiny a inflací.
Fakt je, že já jako někdo, kdo má ve své skupině i energeticky náročné firmy, jsem už od února, března 2022 viděl, co se děje. A když jste se bavil s některými ekonomickými ministry Fialovy vlády, měl jste normálně pocit, že žijí na Marsu nebo že z něj právě spadli.
Jako že neviděli přicházející energetický šok?
No jasně. Plácali neuvěřitelné hlouposti. Nemusíme se kvůli tomu ještě v roce 2026 sebebičovat. Jenom: když voliči neřekneme, že to byla chyba, kterou vnímáme a příště se jí vyhneme, tak jak ho máme přesvědčit, aby se vrátil z vandru domů a neprodléval u ANO či jiných formací?
Ale vždyť tohohle voliče ani nechcete, chcete se přece soustředit na voliče STAN.
Takhle jsem to nemyslel, já bych bral klidně všechny voliče.
I od Motoristů? Někteří vaši spolustraníci si myslí, že polovina voličů Motoristů přišla od ODS.
Někteří u nás to skutečně říkají, to je pravda. Ale já jsem žádný relevantní průzkum, který by to potvrdil, neviděl. Nemyslím si, že s Motoristy máme větší překryv, možná jedno dvě procenta všech voličů, kteří možná skočili na ten špek, že Motoristé rovná se nová ODS. Ale Motoristé nejsou nová ODS, dneska vlastně už ani parodie na ODS.
Třeba se ODS už nedá ani parodovat?
Tak to byla zlá, falešná větička (smích).
00:13
