Školy i inspekce pod tlakem. Rodiče si stěžují čím dál víc, podnětů dramaticky přibývá

Počet stížností rodičů na školy v Česku v posledních letech strmě roste, ředitel České školní inspekce (ČSI) Martin Procházka ho má za dramatický. Podle údajů České školní inspekce jich jen za aktuální školní rok, který ještě není u konce, dorazilo téměř tolik jako za celý rok předchozí. Dle předpokladu Procházky zřejmě padne dosud nepřekročená hranice 2000 podnětů. Nejde přitom jen o jednotlivé excesy, ale o trend, který inspekce označuje jako dlouhodobý.

Ředitel odboru legislativy na resortu školství Vítězslav Němčák na odborném semináři v úterý uvedl, že podněty jsou dvojího charakteru: na jedné straně jsou „notoričtí stěžovatelé“, jejichž výtky systém zatěžují, zdržují a odvádějí pozornost od práce. Druhou stránkou mince jsou ale stížnosti, které jsou užitečné a vedou ke změnám, včetně těch legislativních. MŠMT ovšem není orgán, který řeší jednotlivé konflikty ve školách. Ministerstvo sice nastavuje pravidla a systém, nezasahuje ale do konkrétních situací mezi rodičem, učitelem a školou. To je působnost právě inspekce.

Právě šéf ČSI v úterý na půdě resortu školství uvedl, že stížnosti tu „vždy byly a budou“ ale za posledních pět let prudce narostly, a to až do míry, kdy je jimi inspekce zahlcená, současný stav tak má za „neúnosný“. Inspekce v důsledku může méně pomáhat ředitelům a taktéž se méně věnuje rozvoji škol. Podle Procházky jsou pak ředitelé pod velkým tlakem, ve stresu a někdy až na hraně paniky. Inspekce se může dostat až do byrokratické spirály, kdy po stížnosti přijde její rozhodnutí, které je ale přijato s nespokojeností, načež následuje odvolání a opětovná nutnost přešetření. Byrokratickým charakterem se pak dle šéfa inspekce ztrácí věc samotná.

Zpovykaní Pražáci?

Největší nárůst stížností je podle Procházky v Praze a částečně ve Středočeském kraji, přičemž podle ředitele inspekce je tato oblast specifická vyšším socioekonomickým statusem rodičů, kteří tak mají větší sebevědomí, což vede k častějšímu stěžování si. „V Praze jsou taky školy velké, mnohdy sídlištní, mají třeba 1600 žáků, kde ta komunikace nemůže být taková jako na malých školách. Jsou zde také školy, které nikde jinde nejsou, například umělecké školy různého třeba alternativního zaměření,“ pokračoval Procházka.

Zatímco ve školním roce 2022/2023 bylo stížností celorepublikově celkem 1041, o rok později již 1234. V zatím posledním ukončeném roce 2024/2025 jich pak bylo již 1579. Zhruba 90 procent podnětů přichází od rodičů či jejich právních zástupců, podle Procházky je motivace někdy i zištná, například mít argumenty pro soud, pakliže se přou manželé o péči o děti.

Za magistrát hlavního města Prahy hovořila na semináři Šárka Valášková, která mimo jiné zmínila statistiku pro školy, jejichž jsou zřizovatelem (tedy zejména střední a vyšší odborné školy). Konkrétní čísla: V kalendářním roce 2025 evidovaly 117 stížností a čtyři petice, neboť i to je další forma stížnosti. Podle Valáškové nárůst oproti roku 2024 činil 15 procent.

Inspekce pak z těchto 117 šetřila 30 stížností, přičemž 10 shledala důvodnými, dalších pět částečně důvodnými a celou polovinu šetření (15) pak označila jako nedůvodná. Podle statistiky, kterou prezentoval Procházka, jsou nejčastějšími důvody stížností (sestupně od nejčastějšího) tyto: respektování speciálních vzdělávacích potřeb, šikana, zajištění vzdělání (obecně), hodnocení vzdělání (známky), vylučování ze vzdělání a zajištění bezpečnosti (například úraz).

A v čem spočívá řešení? Jak přiznává Procházka, těžko měnit něčí náturu. Všichni aktéři semináře se tak shodli, že stěžejní je předcházení stížnostem, což ostatně byl název akce. „Na komunikaci právní předpisy nemáme. A nemáme ani zákon na to, jak má vypadat dobrá škola či dobré školství,“ sdělil Němčák z MŠMT s tím, že nejlepší je konfliktům předcházet právě vzájemnou komunikací mezi aktéry a že klíčová je vždy osoba ředitele. Němčák vyzdvihl roli školských rad jako orgánů školy, které mají fungovat jako most mezi vedením instituce, rodiči a zřizovatelem (typicky obec, respektive město či její část, případně kraj). Právě jejich úloha v řešení zhoršující se situace byla akcentována přímou zmínkou v zákoně i metodice.