Druhý termín přijímaček na střední školy mají žáci za sebou. Systém jednotných testů budí emoce

Druhý termín jednotné přijímací zkoušky na střední školy v pondělí absolvovali uchazeči o čtyřleté maturitní obory a nástavbové studium. První kolo se konalo v pátek. Kritika směřovala především na samotný systém přijímacích zkoušek a nerovné podmínky mezi regiony. Podle dat státní organizace Cermat se& letos k jednotným testům na čtyřleté obory přihlásilo zhruba 96 440 žáků, meziročně asi o 1650 méně. Lidé si mohou přijímací zkoušky vyzkoušet na webu Cermatu, který zveřejnil zadání testů zčeského jazyka a literatury a matematiky včetně správných odpovědí.

Zkoušky se tradičně skládají z testu z českého jazyka, na který mají žáci 60 minut, a z matematiky s časovým limitem 70 minut. Každému uchazeči se započítává lepší výsledek z obou pokusů. Podle části odborníků mohl žákům pomoci víkend mezi termíny – například k procvičení problematických úloh z prvního testu. Náhradní termíny pro všechny obory jsou naplánovány na konec dubna. Výsledky přijímacího řízení se žáci dozvědí 15. května.

Velký tlak na kapacity středních škol přetrvává především v Praha a Středočeském kraji, kde počet uchazečů výrazně převyšuje nabídku míst. Naopak v některých regionech je situace výrazně méně napjatá.

Reakce: kritika systému i rozdílů mezi regiony

Zatímco obtížnost letošních testů hodnotí část uchazečů spíše jako mírnější, veřejná debata se znovu soustředila především na samotný systém jednotných přijímacích zkoušek. „9 let učíme žáky individuálním přístupem a výstup ze ZŠ je standardizovaný jednotný test pro všechny. Nechte školy, ať si udělají přijímačky podle sebe a svých kritérií,“ uvedl učitel Patrik Páterek v komentáři pod instagramovým příspěvkem ministerstva školství, ve kterém zveřejnilo správné řešení prvních testů. „Systém je nespravedlivý. Měl by být stanovený srovnávací koeficient. 80 bodů v Praze nestačí na gymnázium, v Ostravě úplně bez problémů,“ dodal v další reakci.

Podobně ostrou kritiku přidávají i další rodiče a diskutující. „Je úplně dokonalý, jak tu lidi píšou, že některé státní základky na to své žáky systematicky připravují a jiné vůbec, to je prostě ten rovný přístup ke vzdělání v ČR. Jedni mají štěstí, druzí mají smůlu a musí se to učit sami doma nebo rovnou platit tisíce,“ uvedl Daniel Rabas v diskusi pod příspěvkem ministerstva školství na Facebooku. „Hlavně že na konci tohoto státního bordelu, který většina děti nenávidí cca od šestého stupně, je jednotná zkouška, která řekne jedno číslo, které zase v různých městech znamená něco jiného. A za pět let všechny ty gymply budou ještě platit uchazečům, aby šli zrovna k nim, protože tolik dětí ročně v týhle zemi už asi nikdy nebude,“ dodal.

Naopak část rodičů systém hájí. „Když na to dítě má, tak se dostane tam kam chce a pokud ne, tak holt bude dělat učňák. Není to o tom, kolik má kdo peněz, přes Cermat lze zkoušet testy neustále,“ napsala Lucie Vlková.

Diskuse se dotýká i rostoucích nákladů na přípravu. „Také to máme dnes za sebou a stálo nás to více jak 10.000 Kč. Doučování probíhalo od učitele ve škole, ale hodina za 200 Kč. Ze školy té přípravy nebylo úplně mnoho, tak jsme to museli absolvovat. Syn s průměrem 1,4 udělal první test na 5 %, takže doučování bylo nutné. Testy jsou totiž úplně jiné, než co děcka probírají ve škole,“ popsala zkušenost jedna z rodičů, Miroslava Kručínská. „Chápu, že je nutné nějak děti roztřídit, ale tohle je fakt zbytečné. A když někdo chytne špatného učitele, jako že jich učí spousta a rodiče si doučování nemohou dovolit, tak to dětem akorát znemožní dostat se na požadovanou školu,“ popsala.