Velká otočka poradce Koláře: Máme parlamentní systém. Není to prezident, kdo si má vybírat ministry, říkal dříve

Premiér si určuje, které lidi chce ve vládě a prezident to má přijmout. V roce 2021 to v podcastu senátora Václava Lásky Neřízená střela říkal diplomat a současný poradce prezidenta Petra Pavla Petr Kolář. To však hovořil o tehdejším prezidentovi Miloši Zemanovi a nastupující vládě Petra Fialy (ODS). Podle tehdejšího vyjádření Koláře si Zeman nastolil prezidentský systém, ačkoliv by podle něj prezident měl respektovat Ústavu. Prezident Pavel přitom mimo jiné odmítl jmenovat Filipa Turka (Motoristé sobě) ministrem a situace vyústila v táhnoucí se spor s vládou o prezidentské kompetence, nad nímž zaznívají i obavy z posunu systému směrem k tomu prezidentskému.

Kolář o prezidentských pravomocech hovořil v kontextu nástupu Fialovy vlády k moci a toho, že prezident Zeman tehdy avizoval, že se hodlá vzepřít vůči jmenování některého z ministrů. Nakonec šlo o někdejšího ministra zahraničí Jana Lipavského (tehdy za Piráty). Kolář ještě uvažoval, že by mohlo jít o Mikuláše Beka (STAN), tehdy kandidáta na ministra pro evropské záležitosti, který se Zemanovi vzepřel ještě jako rektor Masarykovy univerzity v Brně.

„Doufám, že tato vláda (Fialova) připomene panu prezidentovi, že se poměry změnily a že už tady není vláda, která potřebuje prezidenta, respektive prezidentem ovládanou komunistickou stranu a Vojtěcha Filipa, aby mohl vládnout,“ říkal Kolář v podcastu senátora Lásky.

„Při všem respektu ke zdravotnímu stavu a věcem, které mi nepřísluší soudit, je politická realita jiná. To si troufám hodnotit. (...) Jestli prezidentovi Petr Fiala a tahle vláda dovolí nadále uplatňovat prezidentský systém, který si tady sám pro sebe stvořil díky tomu, že měl na své straně komunisty a také Okamuru, tak budu pochybovat o tom, že jsem volil správně,“ uvedl Kolář, který připustil, že volil koalici Spolu.

„Není to vydírání, ale je tady stále možnost uplatnit článek 66, pokud by si pan prezident stále myslel, že si může uplatňovat prezidentský systém,“ uvedl Kolář. O článku 66 Ústavy ČR se hovořilo v roce 2021 v kontextu toho, že Miloš Zeman nebyl podle zprávy Ústřední vojenské nemocnice ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. Článek 66 umožňuje dočasný přechod vybraných pravomocí na premiéra a předsedu Poslanecké sněmovny. Nejde však o odvolání prezidenta z úřadu ani možnost předčasných voleb hlavy státu. Aktivací článku 66 prezident nepřichází o svůj status a zůstal by ve funkci. Prezidentská kancelář by ve výkonu pravomocí ale sloužila předsedovi vlády a předsedovi sněmovny.

Kolář uvedl, že Česko není prezidentským systémem. „My jsme parlamentní demokracie. Vláda je tady proto, aby vytvářela koncepce a naplňovala politiku, se kterou přichází do politiky. Parlament ji má kontrolovat. Prezident v jistých momentech je součástí exekutivy, to znamená třeba podle článku 63, kdy zastupuje stát navenek. Takže by se s ním mělo počítat,“ uvedl Kolář.

Není to ale podle Koláře prezident, kdo má politiku určovat. „To, že třeba prezident podepisuje velvyslance a jejich pověřovací listiny, jistě, to je ten projev jeho fungování, že zastupuje stát navenek a vysílá je jako hlava státu k jiné hlavě státu. Znovu ale připomínám, my jsme parlamentní systém, ne prezidentský. Není to pan prezident, který si má vybírat velvyslance, není to pan prezident, který si má vybírat ministry. Prezident má respektovat Ústavu a je to na premiérovi. Kdo ho (premiéra) jmenuje? Ano, prezident, ale premiér si určuje, které lidi chce ve vládě a prezident to má přijmout,“ uvedl Kolář s tím, že hlavní je, pokud vláda získá důvěru Parlamentu, nikde se nemluví o důvěře prezidenta vůči té vládě.

Kolář v podcastu reagoval i na to, že byl označován některými lidmi za poradce tehdy končícího premiéra Andreje Babiše (ANO). „Ale mluvil jsem s ním. A byl jsem v podstatě rád, když ve stavu, v jakém se nacházela, na kom byla závislá, dokázal jít západní cestou. Ať už se jednalo o případ Skripal, o Nikulina, kterého jsme vydali do Spojených států a ne do Ruska, ať už jde teď o Vrbětice,“ dodal Kolář s tím, že v domací politice k Babišovi necítil náklonnost, ale v zahraniční politice se obával, že by situace mohla být horší, pokud by ji plně převzal prezident Zeman.

Prezident Pavel Koláře označuje pouze jako konzultanta, který na Hradě funguje bez nároku na plat. V médiích se o něm ale často hovoří jako o klíčovém muži v Pavlově týmu či dokonce jako o „příteli po boku“. Pavel v některých oblastech postupuje obdobně jako jeho předchůdce. Konkrétně odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem.

„Jsem naprosto přesvědčen, že na straně Mgr. Filipa Turka existuje množství okolností, které mnohdy jednotlivě, ale především ve svém souhrnu, jeho loajalitu vůči fundamentálním principům a hodnotám ústavního řádu důvodně zpochybňují,“ uvedl Pavel v dopise premiéru Andreji Babišovi. „Ve svých různých vyjádřeních a jednáních opakovaně adoroval, či přinejmenším bagatelizoval jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století, nacistické Německo,“ vysvětlil prezident svoje rozhodnutí. Pavel se opřel o dvojici rozhodnutí Ústavního soudu, konkrétně jde o nález 9/01 z 5. prosince 2001 a 4/17 z 11. února 2020.

V posledních týdnech se také řeší postup prezidenta Pavla, který si vynutil účast na summitu NATO v Ankaře navzdory tomu, že jej vláda Andreje Babiše do delegace původně nenominovala s odůvodněním, že bude potřeba se spojenci řešit výdaje na obranu, což je výsostně oblast vládní a prezident na ni nemá vliv. Představitelé Babišova kabinetu kritizovali, že Pavel má na řadu věcí jiné názory než oni a že o tom také v zahraničí otevřeně mluví.

Prezident Pavel na druhé straně tvrdil, že je jeho pravomocí zastupovat stát navenek a že zvykově delegace na summit NATO vždy vedli prezidenti. Podal tak kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, který předběžným opatřením nařídil vládě, aby Pavla do Ankary akreditovala. Vedoucím delegace ale zůstal Babiš, každý na summit cestoval zvlášť a podle svých slov spolu Babiš s Pavlem ani na místě kromě pozdravu nemluvili.

Předběžné opatření Ústavního soudu vyvolalo vášnivé diskuse mezi experty na ústavní právo. Ústavní právník Jan Kudrna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy pro Echo24 například uvedl, že v řízení o kompetenčním sporu nedává žádný smysl vydávat předběžné opatření, Ústavní soud navíc rozhodl, aniž vládě Andreje Babiše (ANO) žalobu prezidenta Petra Pavla alespoň doručil. To je podle Kudrny naprosto nepochopitelný postup. Ústavní soud také akceptoval to, že prezident podal žalobu, aniž by měl k dispozici usnesení vlády, což byl podle Kudrny v minulosti vždy důvod k odmítnutí návrhu.