Čína ruší desítky tisíc vysokoškolských programů, aby upřednostnila umělou inteligenci

Zatímco Česko v posledních letech zrušilo matematiku coby povinný maturitní předmět a nyní nově na základních školách omezuje i výuku jazyků, dynamicky se rozvíjející Čína postupuje ve vzdělávání značně razantně a to zcela jiným směrem. Čínské univerzity provádějí bezprecedentní reorganizaci své akademické nabídky v souladu s dopady umělé inteligence. Jak dnes píše hongkongský deník SCPM, ruší desítky tisíc zastaralých studijních programů ve prospěch STEM (Věda, Technologie, Inženýrství, Matematika), nových, technologicky zaměřených programů.

Čína provádí rozsáhlou reformu svého systému vysokoškolského vzdělávání, v rámci které ruší tisíce programů považovaných za zastaralé, a zároveň otevírá mnoho nových studijních oborů souvisejících s umělou inteligencí a vyspělými technologiemi. Rozsáhlá kampaň přichází v době, kdy se Čína už i tak stává světovým lídrem v řadě high-tech odvětví budoucnosti a dynamiku svého rozvoje chce ještě více urychlit, a současně vyřešit vážnou krizi absolventů na pracovním trhu, která způsobila, že miliony mladých vzdělaných Číňanů bojují s hledáním práce.

Podle údajů ministerstva školství citovaných agenturou Sin-chua čínské vysoké školy mezi lety 2021 a 2025 zrušily nebo pozastavily 12 200 bakalářských studijních programů a zároveň zavedly 10 200 nových, což znamená, že více než 30 procent univerzitních programů v zemi prošlo úpravami. To dokazuje obrovský rozsah reforem zaměřených na uspokojení nových rozvojových potřeb čínské ekonomiky.

Rušení studijních programů se silně koncentruje v oblastech, jako je umění, humanitní vědy, cizí jazyky a management. V Číně jsou tyto obory stále více vnímány jako zastaralé nebo se stávají přesycenými. Realita je taková, že trh práce se díky umělé inteligenci velmi rychle transformuje, přitom nezaměstnanost mladých lidí zůstává vysoká a přesahuje 16 %.

Zatímco mnoho tradičních akademických oborů bylo postupně ukončeno, navrhují se nové programy, které budou v souladu s cíli hospodářského rozvoje Pekingu. Například devět univerzit přidalo nové obory v oblasti „vtělené inteligence“, což je obor zaměřený na podporu integrace umělé inteligence nové generace do reálné ekonomiky.

V posledních letech jsou čínské univerzity pod tlakem, aby se rychle přizpůsobily měnící se ekonomice, jelikož počet absolventů nadále dosahuje rekordních výšek a mnoho univerzitních titulů již nenabízí významnou výhodu na trhu práce. Úřady očekávají, že restrukturalizace vzdělávacích programů pomůže zajistit pracovní sílu lépe vyhovující potřebám strategických technologických odvětví a zároveň zlepší zaměstnatelnost studentů po ukončení studia.