Zachrání Piráti transparentní hospodaření ČT a ČRo? A Benda se utkal s Válkovou o lidská práva

Sněmovní Ústavně-právní výbor (ÚPV) ve středu před závěrečným hlasováním na plénu jednal o pozměňovacích návrzích ústavní novely, která by zavedla kontrolu hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Jedná se o jeden z bodů programového prohlášení vlády Andreje Babiše (ANO). Zástupkyně navrhovatelů, senátorka Hana Kordová Marvanová (BEZPP), na středečním jednání výboru žádala, aby zákonodárci nepřijímali k legislativě změny, a to sice proto, aby nepadla shoda obou parlamentních komor, která je ke změně Ústavy zapotřebí. Někteří opoziční poslanci nicméně podmiňují zvednutí své ruky pro návrh právě schválením svých úprav. Rozhodující silou mohou být Piráti, případně část TOP 09 či lidovců. Pro novelu Ústavy je potřeba 120 hlasů v dolní parlamentní komoře a pokud by došlo ke schválení, návrh by zamířil opět do Senátu. Členové výboru řešili i jiné body, například úpravu jednacího řádu, u které se strhl spor o to, kdo je garantem lidských práv ve sněmovně.

Kordová Marvanová, která je iniciátorkou celého senátního návrhu, ve středu na výboru připomněla, že horní komora novelu schválila výraznou většinou hlasů. Připomněla, že obdobný záměr podporovaly už dřívější vlády a opakovaně se o něm diskutovalo i v Poslanecké sněmovně. Zároveň poslance vyzvala, aby návrh příliš neupravovali. „Obávám se, že pokud by do něj byly přidávány další návrhy, byť dobře míněné, opět se nedospěje k výsledku. Už v minulosti byla možnost kontroly hospodaření veřejnoprávních médií téměř schválena, ale kvůli jiným záležitostem nakonec spadla pod stůl,“ řekla.

Její výzvu výbor, který je pro danou záležitost garanční, vyslyšel: Nebylo schváleno žádné stanovisko k návrhu zákona jako celku a žádný pozměňovací návrh nedostal doporučující stanovisko. Zákon jako celek ale byl z ÚPV odeslán do třetího čtení hlasy 7 poslanců, 5 se zdrželo. Konkrétně poslanci Marek Benda (ODS), Eva Decroix (ODS), Karel Dvořák (STAN), Karel Haas (ODS) a Václav Pláteník (KDU-ČSL) se zdrželi, poslanci Jan Bureš (ANO), Jiří Pospíšil (TOP 09), Zuzana Ožanová (ANO), Helena Válková (ANO), Renata Vesecká (za AUTO), Radek Vondráček (ANO) a Libor Vondráček (za SPD) byli pro.

Konkrétně se jednalo o 7 pozměňovacích návrhů z pera různých poslanců, ke kterým se daní poslanci přihlásili v předchozím druhém čtení. Poslanci SPD v čele s Tomiem Okamurou navrhují umožnit NKÚ kontrolovat i hospodaření České televize a Českého rozhlasu za období před účinností novely, urychlit její účinnost a současně upravit text tak, aby nebyl vykládán jako ústavní garance trvalé existence veřejnoprávních médií. Samuel Volpe (Piráti) s Olgou Richterovou (šéfka pirátských poslanců) předložili dvě varianty výrazně širšího rozšíření pravomocí NKÚ, které by se vedle ČT a ČRo vztahovaly také na další veřejné prostředky, právnické osoby zřízené zákonem či vybrané státem vlastněné nebo ovládané společnosti. Radek Vondráček (ANO) s Robertem Plagou navrhují, aby NKÚ mohl za splnění zákonných podmínek kontrolovat také hospodaření mezinárodních organizací, jejichž členem je Česká republika. Skupina koaličních poslanců vedená Markem Bendou a samostatně také Karel Dvořák (STAN) pak navrhují rozšířit okruh takzvaných organických zákonů, které musí schválit Poslanecká sněmovna i Senát – vedle zákona o NKÚ by se přísnější režim nově mohl vztahovat na zákony upravující postavení České televize a Českého rozhlasu, případně také Ústavního soudu.

Boj o 120 hlasů

Šéf poslanců ODS Benda Echu sdělil, že postoj koalice se nemění, byť ministerstvo kultury v osobě Oty Klempíře (za Motoristy) se nakonec poté, co se k novému zákonu o médiích veřejné služby sešly stovky připomínek, vydalo cestou novelizace nynějších zákonů o ČT a ČRo, přičemž se bude soustřeďovat pouze na změnu financování, nic jiného. Vývoj posledních měsíců podle poslaneckého matadora Bendy potvrzuje obavy z rostoucího tlaku na média veřejné služby. „Dochází k výraznému pokusu zkrotit média veřejné služby. My s tím nesouhlasíme,“ řekl Echu s tím, že podporu ústavní novele podmiňuje tím, že bude podpořen jeho pozměňovací návrh.

Dvořák pro Echo24 uvedl, že hnutí nadále podporuje myšlenku kontroly veřejnoprávních médií ze strany NKÚ, v současné situaci ji taktéž nepovažuje za vhodnou. Podle něj stále není jasné, jak vláda nastaví budoucí financování a fungování médií veřejné služby. Zároveň míní, že se oslabuje nezávislost samotného NKÚ prostřednictvím změn ve veřejných rozpočtech. „Když si dáváme tyto věci dohromady, tedy že se na jedné straně omezuje nezávislost NKÚ a na druhé straně se mu přidávají nové pravomoci, považujeme to za vysoce rizikové a nechceme být toho součástí,“ řekl Dvořák. Na námitky, že odmítání rozšíření pravomocí NKÚ může být vnímáno jako odpor k větší transparentnosti, Dvořák reagoval tím, že otázka kontroly NKÚ nijak nesouvisí s registrem smluv. „Chci, abychom byli označováni jako ti, kteří vidí realitu a chápou svět v souvislostech,“ sdělil.

Zdánlivě největší nadějí tak zůstává pro návrh, který žádá větší transparenci hospodaření dvou veřejnoprávních médií, Česká pirátská strana. Poslankyně Pirátů Andrea Hoffmannová, která je členkou sněmovního mediálního výboru, pro Echo24 uvedla, že její strana není apriori proti ústavní novele ani samotnému principu kontroly hospodaření České televize a Českého rozhlasu ze strany NKÚ. Konečný postoj Pirátů však podle ní bude záviset na konkrétním znění návrhu a garancích zachování nezávislosti veřejnoprávních médií. „Určitě nechceme pomáhat plést bič na veřejnoprávní média, pokud by to byl záměr, který za tím stojí. Věcnou debatu o rozšíření pravomocí NKÚ podporujeme, ale určitě nebudeme dávat bianco šek žádnému návrhu bez jasných garancí,“ řekla Hoffmannová. Finální rozhodnutí tak zatím nelze anticipovat.

Senátorka Kordová Marvanová pro Echo uvedla, že by očekávala podporu taktéž od TOP 09 a KDU-ČSL, protože minulá vládní koalice měla tento bod taktéž ve svém programu. Ostatně například exministr Pospíšil hlasoval na středečním výboru po boku koaličních poslanců pro. Senátorka je přesvědčena, že rozšíření kontrolních pravomocí NKÚ by posílilo také důvěryhodnost veřejnoprávních médií, protože větší dohled nad hospodařením ČT a ČRo pomůže zvýšit důvěru veřejnosti v nakládání s prostředky od poplatníků. „Myslím si, že by to měli podporovat i ti, kteří podporují nezávislost veřejnoprávních médií. Pokud by kontrola neprošla, transparentnosti to rozhodně neprospěje,“ uvedla pro Echo24.

Jak Ústavně-právní výbor rozdělil spor o lidská práva? Čtěte na další straně...