Situace kolem Íránu se nevyvíjí dobře. Skutečně hrozí nedostatek energií, říká Havlíček

Kvůli válce s Íránem a blokádě Hormuzského průlivu hrozí nedostatek energií. Ve sněmovně to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) s tím, že vláda připravuje scénáře, jak zabezpečit energie na měsíce, možná i roky dopředu. Zaměřuje se mimo jiné na nové dodavatele, například z USA. Dodal, že vláda nechce strašit, ale naopak říci firmám, ať se nebojí investovat. Právě opatrnost firem je podle Hospodářské komory ČR zásadním dlouhodobým dopadem války v Íránu.

Situace na Blízkém východě se podle Havlíčka nevyvíjí dobře. „Skutečně hrozí nedostatek energií. Určitě to sledujete i s ohledem na letecké palivo, jsme v situaci, kde musíme řešit případný nárůst cen energií. My velmi zodpovědně připravujeme řadu scénářů, od toho relativně pozitivního, až po ty horší scénáře, jak zabezpečit v příštích měsících a možná i letech dostatek energií s ohledem na strategické zásoby, zásobníky, na další dodávky z ostatních destinací, které dosud nebyly v provozu, například ze Spojených států,“ uvedl Havlíček ve čtvrtek ve sněmovně.

Vláda podle něj dopočítává všechny možné dopady. „Připravujeme opatření pro to, abychom zamezili, nebo alespoň zredukovali růst inflace. Připravujeme také varianty, jak omezit negativní vlivy na firmy, zaměstnavatele i spotřebitele. Nestrašíme, ale jsme připraveni a firmy musí vědět, že mohou dále investovat, že je nenecháme ve štychu jako před čtyřmi lety minulá vláda,“ uvedl Havlíček s tím, že jde o povinnost jakékoliv odpovědné vlády.

Pro Echo24 Havlíček řekl, že sestavil krizový tým se zástupci resortů, Správy státních hmotných rezerv či ČEPRO. „Ten připravuje scénáře dalšího vývoje a Krizový plán hospodářské odolnosti ČR, který provazuje chystané kroky z hospodářské strategie s preventivními opatřeními. Jinými slovy řadu věcí urychlujeme. Vše následně projednáme se zástupci průmyslu, podniků a zaměstnanců a předložíme vládě,“ dodal Havlíček.

Mluvčí Hospodářské komory ČR Jan Sotona tento týden pro Echo24 řekl, že krátkodobě se dopady konfliktu na Blízkém východě do české ekonomiky přelévají velmi rychle a citelně, a to především prostřednictvím cen energií, pohonných hmot a materiálových vstupů. Podle bleskového šetření Hospodářské komory uvádí negativní dopad více než 93 % firem, přičemž nejčastěji zmiňují právě růst cen energetických vstupů a pohonných hmot a zdražování materiálů a komponent.

„Zatím jde především o zdražení, nikoli o nedostatek. Pokud by ale konflikt trval déle nebo dále eskaloval, mohou se dopady postupně prohlubovat. Může dojít k narušení dodavatelských řetězců, dalšímu zdražování nebo omezení dostupnosti některých komponent a materiálů, což by se následně promítlo i do výroby,“ uvedl Sotona.

Úplně specificky se ropná krize podle něj začíná propisovat do stavebnictví, především do cen a dostupnosti stavebních hmot vyráběných z ropy, jako jsou například asfalt, izolace nebo polystyren. „Tyto materiály nejen výrazně zdražily, ale na trhu se už začíná projevovat i jejich nedostatek. Dlouhodobější rizika se mohou objevit i v dalších segmentech průmyslu,“ řekl dále Sotona.

Významným dlouhodobým rizikem je také právě ochlazení investiční aktivity v důsledku opatrnosti firem, kterému chce Havlíček zamezit. Firmy už v minulých letech investice odkládaly kvůli covidu i válce na Ukrajině a v prostředí zvýšené nejistoty lze očekávat jejich další opatrnost. Pokud nebude růst spotřeby domácností, který ekonomiku v uplynulém období táhl, doplněn investicemi firem, nelze očekávat výraznější hospodářský růst. K tomu se přidává i hrozba vyšší inflace, která se může promítat do měnověpolitických rozhodnutí ČNB určujících vývoj úrokových sazeb.

Podnikatelé podle bleskového šetření Hospodářské komory vnímají dosavadní reakci vlády převážně jako krok správným směrem. Oceňují zejména opatření směřující ke zmírnění dopadů růstu cen energií a pohonných hmot. Zároveň ale platí, že jakýkoli zásah státu do cenotvorby je vždy rizikový a může mít i negativní vedlejší dopady. Opatření by proto měla být velmi citlivě nastavena a ideálně co nejvíce časově omezená, aby nenarušovala fungování trhu více, než je nezbytné.

Od krizového plánu očekáváme především další cílená opatření, která pomohou udržet hospodářský růst a zejména ochotu firem investovat a inovovat. Klíčová je v této situaci stabilita a předvídatelnost podnikatelského prostředí.