Izrael zadržuje asi 1700 těl Palestinců jako prostředek vyjednávání, píše Haarec

Izrael dosud zadržuje okolo 1700 těl Palestinců jako možný prostředek k vyjednávání, a to navzdory tomu, že žádní Izraelci nejsou drženi jako rukojmí na území okupované Palestiny, uvedl deník Haarec. Izraelská armáda podle deníku odmítla na zprávu reagovat.

David Zini, šéf izraelské tajné služby Šin Bet, tvrdí, že Izrael musí tyto ostatky uchovávat jako vyjednávací prostředek pro případ budoucích incidentů s rukojmími, což je postoj, který podporuje i izraelská armáda.

Drtivá většina ostatků patří Palestincům, kteří se účastnili útoku ze 7. října 2023, některé však patří Palestincům, kteří s ním neměli nic společného, a 13 z nich patří izraelským občanům.

Útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023, si vyžádal na 1200 obětí, většinou izraelských civilistů.

Předchozí usnesení se týkala otázky zadržování těl a vyjednávání o rukojmích, avšak od ledna, kdy bylo z Pásmu Gazy vráceno poslední tělo izraelského rukojmího Rana Gviliho, se o této záležitosti již nejednalo.

Podle právních představitelů Izrael nemá právo na zadržování palestinských civilistů, aniž by v této záležitosti přijal nová rozhodnutí. V peticích předložených izraelskému nejvyššímu soudu právní zástupce tajné služby Šin Bet argumentoval, že stát nemůže zadržovat těla v případech, kdy bylo zjištěno, že se dané osoby neúčastnily bojů proti Izraeli.

V dubnu začala státní prokuratura v rámci přípravy na rozhodnutí vlády shromažďovat stanoviska od organizací zabývajících se obranou a bezpečností k této záležitosti. V červenci nebyl tento proces ještě dokončen.

Izraelská armáda soudu sdělila, že vyvíjí zvláštní úsilí, aby tak bylo možné vydat některá z těl, včetně těch, u nichž vojenská policie dosud vyšetřuje okolnosti úmrtí. Podle údajů zveřejněných deníkem Haarec byly zahájeny desítky takových vyšetřování, avšak dosud nebylo vzneseno žádné obvinění.

Těla jsou uložena v mrazácích ve vojenských zařízeních, ale podle několika představitelů ministerstva obrany některé ostatky dosud nebyly identifikovány a místo, kde se nacházejí zbylé ostatky, není známo.

Takový je případ Rádži Samura, píše Haarec. Tento 46letý obyvatel Gazy získal pracovní povolení v Izraeli před 7. říjnem 2023. Když vypukla válka, byl spolu s dalšími asi 4000 obyvateli Gazy umístěn do vojenských zadržovacích zařízení. Skončil v izraelské vojenské základně Anátá, kde následně zemřel. Samurova rodina podala stížnost nejvyššímu soudu a dožadovala se, aby jí bylo jeho tělo vydáno. Po dlouhém procesu nakonec izraelská armáda musela přiznat, že neví, kde se Samurovo tělo nachází.