Ráj digitálních plateb obrací. Vyberte si peníze v hotovosti, vyzývá centrální banka obyvatele

Švédská centrální banka vyzvala obyvatele, aby pravidelně využívali hotovost. Skandinávská země je přitom lídrem v digitálních řešeních, když v zemi jen 10 % transakcí probíhá hotově. Podle banky je však využívání hotovosti důležité pro zachování bankovních systémů spjatých s hotovostí a pro případ krize či kyberútoku. Zároveň doporučuje, aby lidé měli doma alespoň 1 000 švédských korun (asi 2 300 Kč) a vydrželi tak týden bez digitálních služeb.

Podle švédské centrální banky Riksbank by si každá domácnost měla udržovat určitou finanční rezervu v hotovosti. Doporučená částka činí 1 000 švédských korun na dospělého (necelých 2 300 Kč), což odpovídá zhruba týdenním výdajům na základní potřeby. Hotovost by měla být ideálně rozdělená do více menších bankovek, aby byla využitelná i v případě omezených možností vracení peněz. Smyslem doporučení je zajistit, aby lidé dokázali zaplatit za základní zboží i v případě výpadků digitálních systémů.

Riksbank zároveň vyzývá obyvatele, aby nespoléhali pouze na jeden způsob placení. Domácnosti by měly mít například platební karty z různých karetních sítí, typicky Visa a Mastercard. Pokud by došlo k technickému problému u jedné z nich, druhá by mohla dál fungovat.

Banka také připomíná, že digitální platební nástroje by měly mít vždy záložní variantu. Pokud někdo běžně používá mobilní peněženky jako Apple Pay nebo Google Pay, měl by mít u sebe i fyzickou platební kartu a znát její PIN. V případě vybití telefonu nebo technického problému totiž může být klasická karta jediným způsobem, jak zaplatit. Navíc některé terminály umožňují takzvané offline transakce, kdy platba proběhne i bez připojení k síti.

Banka také vyzvala, aby lidé stále hotovost pravidelně používali i kvůli zachování bankovních systémů nutných pro využívání hotovosti.

Součástí debaty je i otázka ochrany hotovosti. Riksbank už několik let upozorňuje, že ve stále více digitalizované ekonomice by měl stát legislativně garantovat možnost platit bankovkami a mincemi. Takový zákon však zatím ve Švédsku nevznikl. Centrální banka zároveň prosazuje, aby alespoň u základního zboží – například potravin a léků – zůstala zachována možnost offline plateb kartou i v případě výpadku digitálních sítí. Systém by měl být podle plánů připraven do poloviny roku.

Podobná doporučení se objevují i v dalších severských zemích. Centrální banky ve Finsku a Norsku, které stejně jako Švédsko sdílejí regionální bezpečnostní obavy související s Ruskem, už dříve vyzvaly obyvatele, aby měli k dispozici hotovost a více platebních nástrojů. Cílem je zvýšit odolnost finanční infrastruktury vůči kybernetickým útokům, technologickým výpadkům i geopolitickým rizikům.

Debata o roli hotovosti přitom rezonuje i v České republice. Podle statistik platebního styku České národní banky a Indexu prosperity České spořitelny Češi v používání bezhotovostních plateb dokonce výrazně předstihli evropský průměr. Zatímco v eurozóně tvoří platby kartou přibližně 34 procent všech transakcí, v Česku jde zhruba o 75 procent.

Přesto se pravidelně objevují snahy zakotvit právo na hotovostní platby do zákona nebo dokonce do ústavy. Skupina senátorů kolem bývalé senátorky Jitky Chalánkové v roce 2023 navrhla, aby občané měli výslovně garantované právo platit hotově a nebyli nuceni využívat digitální systémy. Návrh vycházel z obav části veřejnosti, že by se s postupující digitalizací mohly bezhotovostní platby stát fakticky povinnými.

Podle návrhu by lidé měli mít právo hradit své závazky bankovkami a mincemi a zároveň dostávat mzdu v hotovosti, pokud o to stojí. Senát však předlohu v únoru 2023 odmítl. Obdobný návrh nepřijal Senát ani minulý rok. Za návrh zákona se přimlouvaly nezařazené senátorky Daniela Kovářová a Jana Zwyrtek Hamplová. Podpořil ho i Michael Canov (STAN), který vyslovil obavu, že právo platit hotovostí ze zákona postupně zmizí.

Zástupce předkladatelů, senátor Zdeněk Hraba uvedl, že každý člověk by měl mít možnost volby. Stát podle něj nesmí nikoho nutit, aby se připojoval k síti, a ne každý člověk má důvěru v bezpečnost elektronických aplikací. Naproti tomu Stanislav Balík (ODS a TOP 09) poukazoval například na to, že řada služeb je založená na tom, že platit jde pouze kartou. Navrhovaná změna by pak vedla k tomu, že tyto služby skončí. Hlavním motivem pro tuto změnu je podle něj útěk před přirozeným společenským vývojem.