Írán tvrdě zasáhl americkou armádu. Pentagon přiznává škody i nedostatek munice

Oficiální kontrolní orgán Pentagonu zveřejnil první souhrnnou zprávu o dopadech války s Íránem na americkou armádu. Z dokumentu vyplývá, že íránské útoky poškodily nebo zničily stovky budov a dalších objektů na amerických základnách na Blízkém východě. Konflikt zároveň citelně zasáhl zásoby klíčové americké munice. O dokumentu informuje server CNN.

Zpráva generálního inspektora amerického ministerstva obrany pokrývá období od začátku války 28. února do 30. června. Podle informací amerického Centrálního velení poškodily nebo zničily íránské údery stovky budov a dalších staveb na amerických základnách v Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Spojených arabských emirátech, Saúdské Arábii, Iráku, Ománu a Jordánsku. Dokument současně připouští vyčerpávání zásob některých důležitých druhů americké munice.

Íránské útoky přiměly americkou armádu také ke změnám ve způsobu fungování v celém regionu. Centrální velení podle zprávy přesouvalo personál, vybavení i skladovací zařízení v reakci na útoky Íránu a jím podporovaných sil.

Jedním z důsledků bylo stažení armádních vrtulníků určených pro zdravotnické evakuace z Iráku a Kuvajtu. Většina zdravotnických evakuací se proto následně uskutečňovala po zemi do místních zdravotnických zařízení.

Výrazné komplikace přineslo také zničení regionálního centra amerického námořnictva v Bahrajnu. Úřadující ministr námořnictva Hung Cao nedávno rozsah útoku popsal velmi otevřeně s tím, že Írán zařízení prakticky zničil. Podle kontrolní zprávy tím vznikly značné problémy se zajištěním odpovídajících námořních základen a podpůrných přístavů.

Významnou roli proto začal plnit vzdálený ostrov Diego Garcia v Indickém oceánu, který se stal centrem námořní logistiky. Zásobovací cykly se kvůli tomu protáhly na 14 až 18 dní. Objevovaly se také občasné nedostatky zásob a problémy s regionálním poštovním systémem americké armády. To dále komplikovalo situaci námořníkům během mimořádně dlouhých nasazení v Perském zálivu, kde podporovali letecké útoky na Írán a v posledních měsících také blokádu jeho přístavů.

Některé změny americké vojenské přítomnosti na Blízkém východě přitom nemusí skončit společně s válkou. Podle dřívějších informací CNN američtí vojenští představitelé a činitelé zpravodajských služeb diskutovali o možnosti dlouhodobého omezení počtu amerických vojáků i zařízení v regionu po skončení konfliktu.

Zpráva vznikla ve spolupráci s kontrolními orgány ministerstva zahraničí a americké Agentury pro mezinárodní rozvoj a věnuje se také dopadům války na americkou diplomacii.

Íránské útoky způsobily na amerických diplomatických objektech na Blízkém východě škody odhadované zhruba na 184 milionů dolarů. Odhad nákladů na škody způsobené přímo na vojenských objektech zpráva neuvádí. Zasažena byla diplomatická zařízení v Iráku, Kuvajtu, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech.

Na začátku března zasáhly dva íránské drony americké velvyslanectví v Rijádu. Útok způsobil rozsáhlé škody, včetně poškození stanoviště CIA uvnitř areálu. Ve stejné době se terčem dronu stal také americký konzulát v Dubaji. Podle zprávy byl poškozen technický objekt. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tehdy uvedl, že dron zasáhl parkoviště sousedící s budovou konzulátu.

Americké velvyslanectví v Kuvajtu v březnu po útocích a poškození způsobeném íránskými drony zcela přerušilo činnost. Nouzové služby pro americké občany obnovilo až koncem června.

Největší finanční škody zaznamenaly Spojené státy v Iráku. Podle vysokého představitele amerického ministerstva zahraničí čelily americké objekty v zemi více než 600 útokům. Škody tam dosáhly přibližně 157 milionů dolarů.

Válka výrazně zasáhla také personální obsazení amerických diplomatických misí. Mezi 23. únorem a 30. červnem bylo podle zprávy mimo region až 3500 diplomatických pracovníků, protože většina amerických zastupitelských úřadů fungovala v režimu dobrovolného nebo nařízeného odjezdu.