Dolní Sasko vyloučilo část kandidátů AfD z komunálních voleb. Někteří se obrátí na soud

V Dolním Sasku přibývá kandidátů strany Alternativa pro Německo (AfD), kteří se nebudou moci ucházet o funkce zemských okresních hejtmanů a starostů v zářijových komunálních volbách. Po Martinu Sichertovi rozhodl příslušný volební výbor také o vyloučení předsedy okresní organizace AfD v Göttingenu Justina Vogela z kandidatury na starostu města Herzberg. Ve Wilhelmshavenu pak nebyl do voleb připuštěn ani kandidát AfD Thorsten Moriße. Důvodem jsou podle příslušných komunálních volebních výborů pochybnosti o tom, zda by kandidáti při výkonu funkce vždy zachovávali věrnost ústavě.

Rozhodnutí vycházejí ze zákona, který letos v dubnu schválila zemská vláda sociálních demokratů (SPD) a Zelených. Podle něj mohou zemský Úřad pro ochranu ústavy a ministerstvo vnitra Dolního Saska volebním výborům doporučit, kteří kandidáti by měli být z voleb okresních hejtmanů a starostů vyloučeni.

Dolnosaská organizace AfD je zemským Úřadem pro ochranu ústavy označována za pravicově extremistickou. Strana však nadále není zakázána. Zemský Úřad pro ochranu ústavy podléhá pokynům ministerstva vnitra, které v Dolním Sasku vede SPD. Ministerstvo vnitra vedené Danielou Behrensovou (SPD) zároveň vydalo metodiku pro posuzování ústavní loajality kandidátů, která stanovuje kritéria pro jejich případné vyloučení z voleb. Jako první na dokument upozornil server Apollo News.

Z dokumentu vyplývá, že hranice pro doporučení kandidáta k vyloučení z voleb je nastavena poměrně nízko, popsal deník Bild. Metodika ministerstva uvádí, že samotné členství v AfD představuje „významnou indicii chybějící ústavní loajality“. Zároveň však dodává, že samotné členství ve straně není dostatečným důkazem protiústavního smýšlení.

Pro doporučení nepřipustit kandidáta do voleb podle dokumentu může postačovat například to, že v minulosti kandidoval za AfD do zemského či spolkového parlamentu. Ministerstvo to zdůvodňuje tím, že takový kandidát získal dostatečnou „míru politického významu a veřejné viditelnosti“. Stejný přístup se podle metodiky vztahuje i na osoby zastávající významnější stranické funkce na všech organizačních úrovních, například na okresního pokladníka. K doporučení kandidáta vyloučit může podle dokumentu stačit také „pozitivní příspěvek“ k veřejné viditelnosti strany.

V případě Martina Sicherta ministerstvo odůvodňuje doporučení k jeho vyloučení mimo jiné tím, že je předsedou okresní organizace AfD a poslancem Spolkového sněmu. Zároveň podle ministerstva nedal najevo distanc od dolnosaské organizace strany.

U Justina Vogela úřad poukázal na jeho funkci předsedy okresní organizace v Göttingenu a také na jeho působení ve vedení mládežnické organizace AfD Generation Deutschland na zemské úrovni. U Thorstena Moriße pak ministerstvo zmiňuje jeho mandát poslance zemského parlamentu a funkci předsedy okresní organizace AfD ve Wilhelmshavenu. Vogel rozhodnutí ostře kritizoval. „Stručně řečeno: Je mi vyčítáno, že jsem se během svého členství ve straně skutečně politicky angažoval.“

Ústavní právník Volker Boehme-Neßler z Univerzity v Oldenburgu postup úřadů zpochybnil. „Kdo chce někoho vyloučit z voleb, musí prokázat konkrétní protiústavní jednání nebo výroky. Dosud známá vyjádření podle mého názoru tento standard nesplňují.“ Podle něj obecně platí, že „samotné členství v nezakázané straně nemůže zakládat pochybnosti o ústavní loajalitě“. Ministerstvo vnitra na dotaz deníku Bild uvedlo, že nebude „komentovat ani hodnotit rozhodnutí nezávislých volebních výborů“.

Navzdory vydané metodice se rozhodnutí jednotlivých volebních výborů liší. V Hannoveru byla po prověření připuštěna do voleb primátora poslankyně zemského parlamentu za AfD Jessica Schülkeová. V Gifhornu volební orgány povolily kandidaturu předsedy tamní okresní organizace AfD Roberta Preuße na starostu. Další rozhodnutí se teprve očekávají. Vogel i Moriße po svém vyloučení oznámili, že se proti rozhodnutí obrátí na soud.