Svět se vrací k uhlí, Tykačovy elektrárny pojedou minimálně do března 2027

Krize na Blízkém východě vystřelila ceny plynu vzhůru. Řada zemí se tak začala vracet k uhlí. Například v Indii či Japonsku ruší omezení u uhelných elektráren, v řadě zemí zapínají už uzavřené elektrárny. V Evropě jako první zareagovala Itálie, která prodloužila provoz uhelných elektráren do roku 2038. V Česku pak skupina Sev.en uvažuje o návratu výroby elektřiny z uhlí, rozhodnutí by mělo padnout v nejbližších dnech. Regulátorovi ČEPS nahlásila, že elektrárny Počerady a Chvaletice budou v provozu minimálně do 31.3.2027, nemusí se jendat o konečný termín. Zatímco ještě nedávno se zdálo, že ústup od uhlí je nevyhnutelný, současná situace ukazuje, že energetická transformace může narazit na tvrdou realitu geopolitiky. Informují například Financial Times či Bloomberg.

Nejvýraznější obrat je patrný v Asii, kde uhlí nikdy zcela nezmizelo z energetického mixu. V mnoha zemích regionu tvoří stále více než 40 procent výroby elektřiny a nynější vývoj jeho význam dále posiluje. Důvod je prostý: zatímco ceny plynu od začátku konfliktu prudce vzrostly, ceny uhlí rostou pomaleji, a pro řadu států se tak stává ekonomicky výhodnější alternativou.

Jižní Korea dočasně uvolnila limity na provoz uhelných elektráren, aby snížila závislost na dovozu zkapalněného plynu. Japonsko, které patří mezi největší světové dovozce LNG, zase na rok zrušilo omezení pro starší uhelné bloky s cílem zajistit stabilní dodávky elektřiny.

Podobná opatření přijímají i další státy. Thajsko znovu spustilo uhelné elektrárny a zároveň omezilo energetické dotace, Indonésie naopak ustoupila od plánů na snižování těžby a chce produkci zvýšit. V Číně, která je největším odběratelem plynu na světě, se očekává posílení domácí těžby uhlí, aby se snížila závislost na dovozu.

Společným jmenovatelem těchto kroků je snaha zajistit energetickou bezpečnost v době, kdy jsou globální dodavatelské řetězce vystaveny mimořádnému tlaku. Uhlí má v tomto ohledu jednu zásadní výhodu: na rozdíl od plynu není závislé na strategických tranzitních trasách, jako je například Hormuzský průliv, který patří mezi klíčové body současného napětí.

K návratu k uhlí se uchylují i některé evropské země. Itálie tento týden prodloužila provoz uhelných elektráren až do roku 2038. Původně přitom chtěla provoz ukončit loni. Ale vláda Giorgie Meloniové loni prodloužila provoz uhelné elektrárny na Sicílii do roku 2028 a následně oznámila, že chce zprovoznit i další elektrárny v pevninské Itálii a získat tak až 3,960MW energie, nyní se rozhoduje, zda budou fungovat trvale nebo jako rezervní zdroje.

V Německu pak na žádost Bundestagu prochází revizí uzavření uhelných elektráren a uvažuje se o zprovoznění až 8,8 gigawattu z uhlí.

Další podrobnosti o situaci v České republice přinášíme na další stránce.