Nápad prezidenta Pavla na Spojené státy evropské u koalice tvrdě narazil. „To určitě nechceme“

Hlava státu Petr Pavel po čase oprášila úvahy o „Spojených státech evropských“, tedy hlubší integraci v rámci Evropské unie. Představitelé vládní koalice podobné tendence pro Echo jednoznačně odmítly. „Že bychom měli evropského prezidenta?“ podivil se premiér Andrej Babiš (ANO) na dotaz Echa na neformálním summitu lídrů EU na Kypru. Babišův spolustraník pak naznačil, že možná chce být oním společným prezidentem právě Pavel. Motoristé hovoří o dělání si rohožky z Ústavy. Prezidenta se ale naopak zastala opozice, která má debatu za přínosnou. Argumentují mimo jiné Jiřím z Poděbrad i Františkem Palackým.

Prezident tezi zdvihl na dotaz občana v rámci středeční debaty pořádané serverem Deník.cz v Litomyšli. Pavel uvedl, že Evropa by měla do budoucna uvažovat o hlubší integraci mimo jiné kvůli oblasti bezpečnosti. V souvislosti s tím zmínil i debatu o evropském jaderném odstrašení, které by mohlo vycházet z francouzského jaderného arzenálu a posílit obranyschopnost kontinentu.

„Vím, že teď se na mě bude řada lidí, co si to pak někde přečtou, zlobit, ale já jsem tu myšlenku Spojených států evropských několikrát zdůrazňoval jako pravděpodobně jediné možné řešení pro Evropu, pokud bude chtít zůstat relevantní na světové mapě,“ řekl konkrétně Pavel s dovětkem, že Evropa může být velmocí jedině v tu chvíli pokud, bude mluvit jedním hlasem. Pavel ale zároveň uvedl, že nečeká, že by se Evropa v následujících letech vydala tímto směrem.

„No tak to my určitě nechceme. Chceme Evropskou unii suverénních členských států,“ řekl Echu premiér s dovětkem, že nejlepší by bylo, kdyby jednotliví lídři EU naopak posílili na úkor Parlamentu a Komise. „To se už ale nikdy nestane,“ dodal Babiš. „Prezident Pavel přiznal, že je nepřítelem svrchovanosti našeho státu. SPD chce naopak chránit naší suverenitu,“ uvedl pro Echo třetí nejvyšší ústavní činitel, předseda Poslanecké sněmovny a taktéž hnutí SPD Tomio Okamura.

Předseda zahraničního sněmovního výboru Radek Vondráček (ANO) pro Echo uvedl, že se s panem prezidentem opravdu neshodnou. „Rozpustit Česko ve stylu poslední zhasne není dobrý nápad. Ale možná touží pan prezident být evropským prezidentem. Kdo ví,“ sdělil bývalý šéf dolní parlamentní komory. „V každém případě to není dobrá myšlenka a je hlavně nebezpečnou fantazií. Vytvoření Spojených států evropských by znamenalo podřízení zahraniční politiky národních států centru,“ doplnil poslanec s dovětkem, že při současném nastavení EU, které zatím pokračuje, by to dle něj znamenalo konec transatlantické vazby a konec přátelství s Izraelem. „Evropa suverénních států, která se integruje, kde je to výhodné, ano. Spojené státy evropské jsou klasickým utopickým projektem, pomníkem marnivosti intelektuálů, slovy Margaret Thatcher,“ uvedl Vondráček.

Podobně ostře zkritizoval prezidentova slova vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (za Motoristé sobě), který uvedl: „Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát… To je první věta první hlavy, prvního článku a prvního odstavce Ústavy ČR. Domnívám se, že naše Ústava opravdu nemá sloužit jen jako podložka pod dlaň při skládání slibu ve Vladislavském sále,” napsal šéf koaliční strany, která je v dlouhodobém sporu s hlavou státu. Pavel dle Macinky překročil své pravomoci, když odmítl jmenovat poslance a nynějšího zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka ministrem.

Opozice stojí za prezidentem

Prezidentův návrh naopak jako realistický hájí parlamentní opozice. „Veřejně se opakovaně hlásím k eurofederalismu. S ideou Spojených států evropských ostatně přišel už Winston Churchill. Velmi mě tedy potěšilo, že se se k ní teď přihlásil i český prezident,“ řekl Echu exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, nynější člen stínového kabinetu hnutí STAN. „Cesta k takovému cíli ale nebude vůbec lehká. O sjednocení Evropy marně usiloval už Jiří z Poděbrad,“ doplnil Dvořák.

Místopředseda zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09) připomněl, že prezident pojmenoval realitu, o které se mluví dlouhodobě. „Pokud chce Evropa obstát ve světě velmocí, musí posilovat svou jednotu a schopnost jednat společně. Zároveň dnes jasně vidíme, že Evropa nemůže v klíčových otázkách spoléhat pouze na USA. O to důležitější je vést debatu o tom, jak ji učinit silnější, akceschopnější a bezpečnější. Já osobně vítám jakoukoli racionální diskusi o prohlubování evropské spolupráce, včetně posílení její obranyschopnosti,“ řekl Echu exministr.

Silnější Evropa dle Ženíška znamená i větší schopnost odstrašení vůči Rusku a Číně. „Pokud chce Evropa uspět a hrát alespoň nějakou roli ve světě, je to jediná možná cesta, která ale bude mit zcela jistě mnoho odpůrců,“ doplnil místopředseda TOP 09. Není dle něj náhodou, že „se jako první ozývají proti tomu všichni ti proruští čeští vlastenci“. „Vědí totiž, že Evropa by byla silnější a to oni nechtějí,“ napsal Echu poslanec.

Pirátská poslankyně a členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili má za to, že bez hlubší evropské integrace do budoucna přicházíme o mnoho možností vystupovat jednotně a silněji. „Jednoznačně ale platí, že na samotné právní úpravě zas tak nezáleží – zda se bude jednat o federaci, momentální unii nebo případně nějakou jinou formu –, klíčová je úroveň praktické spolupráce, na které musíme dlouhodobě pracovat. Ostatně když využiji a přetvořím dobový citát Františka Palackého, dalo by se říct: Kdyby nebylo Evropské unie, museli bychom ji vytvořit,“ sdělila Demetrashvili Echu.

Poslankyně Barbora Urbanová uvedla, že je legitimní, že hlava státu říká své názory na budoucnost kontinentu. „Ve světě, který je spojený, jsou i spojené problémy, a tak musí být společná řešení a ti, kteří je vytváří. EU by se měla připravit i na variantu odchodu USA z NATO - určitě to není něco, co bych si přála. Zodpovědní politici musí uvažovat o všech variantách. Prezident USA Donald Trump to v různých podobách na Evropu zkouší od roku 2018,“ uvedla členka sněmovního zahraničního výboru.

Podle šéfa senátního zahraničního výboru Pavla Fischera se musí řešit mimo jiné velký problém úspor. „Občané států Evropy mají naspořeno, ale posílají úspory do USA, protože v EU chybí přívětivé investiční prostředí. Pokud 300 miliard EUR odchází z EU každoročně do USA, je s tím třeba na úrovni EU něco dělat. Druhý příklad - obranná výroba. V EU umíme vyrobit téměř všechno, ale potřebujeme čas - asi deset let - a odhadem sto miliard EUR k tomu, abychom byli na úrovni našich potřeb a obstáli ve světové konkurenci. Takže v těchto dvou rozhodujících oblastech musíme posílit kooperaci v rámci EU, jinak to tu můžeme zavřít,“ sdělil Echu senátor s dovětkem, že bez ohledu na politologické definice musíme něco dělat, jinak nastane konec.