Ceuta. Komu se hodí masová migrace a kdo má předsudky

Co se vlastně stalo na konci července v Ceutě, ve městě, o jehož existenci věděli spíš jen znalci hispánského nebo středomořského světa, ale nyní o něm ví už skoro každý? Stačilo pár záběrů na valící se davy… Davy, které přišly z moře, na dva dny obsadily město a pak se zas většinou vrátily zpět. Ale dojem zanechaly, takže není divu, že rozpoutaly bouři interpretací, komentářů, dohadů, hypotéz… My v tom budeme pokračovat, přičemž se o tom v Salonu Echa budeme snažit mluvit pohledem řekněme insiderským, tedy pohledem lidí, kteří se Španělskem mají co do činění: se spisovatelkou a hispanistkou Markétou Pilátovou, ekonomem a překladatelem ze španělštiny Karlem Čechem, španělskými novináři Gustavem Mongem a Danielem Ordóñezem a českým publicistou žijícím ve Španělsku Václavem Rákosem (poslední dva jmenovaní se připojili přímo ze Španělska). Naše diskuse se odehrála v úterý 4. srpna.

Co pro vás je na událostech v Ceutě nejpodstatnější? Je to aspekt humanitární, bezpečnostní, politický, nebo ještě nějaký jiný?

Pilátová: Pro mě je nejdůležitější aspekt lidský, humanitární. Když zemře sedmdesát dva lidí, tak to nemůže být nic jiného. Říkal jsi, že se většina vrátila zpět do Maroka, ale těch dvaasedmdesát lidí se už nikdy nevrátí. Vrátí se v rakvi. A pak je to krize politická, protože Evropou sílí populistické strany, názory, protimigrační tendence, pro něž je každá taková událost výborným dřívím na podpal.

Monge: Já bych za tím spíš viděl pokračování stavu, který tady je už delší dobu. Španělská vláda socialisty Pedra Sáncheze má skrytý zájem na takových věcech, vyhovuje jí to a má představu, že jí to dlouhodobě bude prospívat. Proto nic neudělala, aby tomu zabránila. Ano, je to humanitární krize, těch lidí je mi líto, ale já za tím vidím nezájem španělské vlády s tím něco udělat, pro což mám vysvětlení, že jí to vyhovuje.

V čem jí to může vyhovovat?

Monge: Na to nelze odpovědět stručně, je to velmi komplexní věc. Ale ve zkratce: Španělsko má hojnou a velmi specifickou migraci, protože polovina migrantů mluví španělsky, pochází z Latinské Ameriky. Pak je tam dvacet procent černých Afričanů a zbytek jsou lidé ze severní Afriky, z Maroka, Tuniska, Alžírska. Tato skupina narůstá a právě ta je pro socialisty zajímavá, protože se domnívají, že to jsou jejich potenciální voliči.

Čili si dovážejí voliče?

Monge: Dalo by se to tak říct. Levicová vláda to nemá v současnosti snadné, prožívá dost komplikované období, jeden korupční skandál střídá druhý – a voliči se někde nabrat musí. Tak si je přiváží. Je pravda, že příští volby jsou za rok, to noví migranti ještě volit nebudou moci, ale třeba příště už ano.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý text Echo Salonu si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.