VIDEO: Záběry zatmění Slunce z horkovzdušného balonu či přímo ze Španělska

Ve středu večer mohli lidé pozorovat zatmění Slunce. V Česku bylo pozorovatelné jako výrazné částečné, jako úplné ho mohli lidé spatřit v Grónsku, v severním Rusku, na Islandu a ve Španělsku. V Česku nastalo maximum úkazu zhruba v 20:11, pozorování zprostředkovala řada veřejných hvězdáren, jejich seznam lze najít na stránkách astro.cz. Přímý přenos přímo ze Španělska nabízelo například Planetárium Praha, Hvězdárna a planetárium Brno připravily naopak pohled z Česka z horkovzdušného balonu. V noci na čtvrtek pak bude také možné pozorovat meteory z meteorického roje Perseid.

Zatmění Slunce nastává v okamžiku, kdy se mezi pozorovatelem na Zemi a Sluncem nachází Měsíc ve fázi novu a sluneční disk tak částečně nebo zcela zakryje. Úkaz začal ve střední Evropě zhruba v 19:19. Čím více na východ se pozorovatelé nacházeli, tím později částečné zatmění začalo a tím méně z něj také bylo vidět a ne všude bylo viditelné. Na východě Česka a většině Slovenska nastalo největší zatmění už pod obzorem.

Jako úplné bylo toto zatmění pozorovatelné nízko nad obzorem v severním Rusku, Grónsku, na Islandu a ve Španělsku. Přímý přenos nabídlo například Planetárium Praha, které ukázalo pohled přímo ze Španělska. Na Pyrenejském poloostrově kolem zatmění vrcholilo okolo 20:30. V pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy bylo zatmění úplné. Měsíc tak na obloze na méně než dvě minuty zcela zakryl sluneční kotouč.

Experti upozorňovali, aby si lidé při pozorování úkazu chránili oči, bez dostatečné ochrany jim podle lékařů hrozilo poškození očí, v některých případech i trvalé. Za bezpečné lékaři považují pouze speciální brýle pro pozorování Slunce splňující normu ISO 12312-2. Nejsou dostatečné tmavé sluneční brýle, ani pokud by jich člověk použil několik, rentgenové snímky, CD nebo začouzené sklo.

Brněnští hvězdáři se kvůli pozorování částečného zatmění Slunce vydali na let balonem. Přímo z Kraví hory, kde Hvězdárna a planetárium Brno sídlí, totiž byl kvůli zakrytému obzoru omezený výhled. Veřejnosti proto nabídli alespoň přímý přenos s komentářem z koše horkovzdušného balonu. Přenos začal ve středu v 18:30 a dostupný je na YouTube kanálu hvězdárny. Do koše balonu se vešli tři hvězdáři a zkušený pilot Jan Gruber, který má za sebou například přelet Alp.

V noci na čtvrtek pak bude také možné pozorovat meteory z meteorického roje Perseid. Frekvence bude významně stoupat zejména od půlnoci do rozbřesku. Roj bude mít ideální pozorovací podmínky, protože Měsíc bude krátce po novu a nebude svým svitem rušit noční oblohu.

U každoročního meteorického roje Perseid, přezdívaného Slzy svatého Vavřince, budou mít letos pozorovatelé výborné podmínky. Aktivita roje je sice od 17. července do 24. srpna, nejvíce meteorů ale bude možné pozorovat právě v noci ze středy 12. na čtvrtek 13. srpna. „Pozorování má smysl po celou noc. Tomu nahrává i poloha radiantu, tedy místa na obloze, odkud meteory zdánlivě vylétají, který v druhé polovině noci stoupá nejvýše nad obzor. Frekvence meteorů proto bude významně stoupat zejména od půlnoci do rozbřesku, kdy za dobrého počasí zazáří na přírodně tmavé obloze daleko od měst 50 až 80 meteorů za hodinu,“ sdělil astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.