Americko-ruské mírové rozhovory o Ukrajině jsou nově spojeny s miliardovou ropnou dohodou, píše NYT
RUSKÁ ROPA
Diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině mezi Američany a Rusy dostávají další rozměr. Vedle bezpečnostních záruk, sankcí a budoucího uspořádání regionu se do zákulisních rozhovorů mezi Spojenými státy a Ruskem dostává také potenciálně mnohamiliardový obchod s ruskými ropnými aktivy, tvrdí list New York Times.
Podle informací deníku je ve hře prodej části mezinárodních aktiv ruského ropného gigantu Lukoil. Jde o síť ropných polí, rafinerií a čerpacích stanic rozesetých po světě, jejichž hodnota se může pohybovat v řádu miliard dolarů.
Zdroje obeznámené s vyjednáváním tvrdí, že ruský prezident Vladimir Putin otázku možného prodeje těchto aktiv otevřel během zářijového setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Moskva podle těchto informací vnímá transakci jako způsob, jak ukázat, že obchodní vztahy mezi Ruskem a Západem mohou být obnovitelné i přes léta sankcí a geopolitického napětí.
Americká strana údajně myšlenku neodmítla a bude na tom pracovat. Pohlíží na to jako na možný nástroj, který by mohl vytvořit příznivější atmosféru pro další diplomatická jednání a zároveň přispět ke stabilizaci globálních energetických trhů.
Mezi zájemci o aktiva Lukoilu se podle dostupných informací objevuje skupina investorů vedená americkým podnikatelem Toddem Boehlym. O účast mají zájem také investoři z Kataru a Abú Zabí. Hlavním akcionářem by mohl být katarský konglomerát ovládaný Mutazem al-Hajátem a Rámizem al-Hajátem. Druhým důležitým účastníkem by mohl být investiční fond z Abú Zabí, který kontroluje šejk Tahnún bin Zájed Ál Nahján. Diskutuje se dokonce o možné finanční účasti americké vlády, ačkoli žádné konečné rozhodnutí zatím nepadlo.
Ačkoli je Lukoil soukromá společnost, v Moskvě je všeobecně pojímán tento krok jako rozhodnutí Vladimira Putina. Začátkem tohoto roku společnost Lukoil ocenila svá mezinárodní aktiva na 20 miliard dolarů.
Zapojení energetiky do diplomatických kontaktů není úplnou novinkou. Již dříve se v americko-ruských jednáních objevovaly úvahy o možné budoucí spolupráci v oblasti ropy a zemního plynu. Hovořilo se například o návratu amerických firem do některých ruských projektů nebo o využití amerických technologií při rozvoji ruského LNG sektoru. Dosud však zůstávalo jen u diskusí.
Současný návrh je proto vnímán jako výrazně konkrétnější krok, který by mohl propojit ekonomické zájmy obou stran s politickým řešením konfliktu na Ukrajině.
