Polsko se hlásí o vliv. Německo a Francie jsou slabé. Evropa potřebuje i východní plíci, říká Sikorski

Evropa už nemůže stát jen na ose Berlín–Paříž. Podle polského ministra zahraničí Radka Sikorského musí Evropa „dýchat oběma plícemi“ – západní i východní. Uvedl to v rozhovoru pro Der Spiegel v době, kdy se mluví o vytvoření „dvourychlostní Evropy“. Sám Sikorski mluví o obnovení spolupráce v tzv. Výmarském trojúhelníku či formátu E5 - Německa, Francie, Itálie, Polska a Velké Británie, tedy pěti největších vojenských mocností Evropy. Sikorski také upozornil, že Polsko má největší ekonomiku z nově příchozích zemí při rozšiřování EU na východ.

Sikorski narážel na výrok papeže Jana Pavla II., podle něhož Evropa potřebuje obě své plíce – západní i východní. Podle něj dnes tato metafora získává konkrétní politický obsah. Německo a Francie už samy nestačí na to, aby určovaly směr celé Evropské unie. „Společně nemají ani blokující menšinu,“ připomíná.

Polsko se podle něj nechce omezovat na roli regionálního hráče. „Polsko není jen největší z deseti zemí, které byly v roce 2004 přijaty do EU. Naše ekonomika patří dnes mezi 20 největších na světě,“ uvedl Sikorski. „Polsko chce být zástupcem zájmů naší části Evropy,“ dodal. Varšava proto dlouhodobě usiluje o posílení takzvaného Výmarského trojúhelníku – spolupráce Německa, Francie a Polska.

Nově Sikorski vítá i návrh na spolupráci ve formátu E5, který spojuje pět vojensky nejsilnějších evropských států – Německo, Francii, Itálii a Polsko s Velkou Británií. Taková platforma by podle něj mohla pomoci vytvářet širší evropský konsenzus v otázkách bezpečnosti a zahraniční politiky.

Sikorski se také vyjádřil k proměnám transatlantických vztahů s nástupem Donalda Trumpa. Polsko zůstává proamericky orientované, ale důvěra v americké bezpečnostní záruky podle průzkumů výrazně poklesla. Administrativa Donalda Trumpa podle něj transatlantické vztahy podrobila tvrdé zkoušce.

Sikorski však tvrdí, že tlak z Washingtonu může mít i pozitivní efekt. „Trump se ptá: Jaké karty máš? Musíme tedy mít lepší karty,“ říká. Evropa podle něj jednu silnou kartu drží – financuje obranu Ukrajiny a fakticky udržuje při životě ukrajinský stát. O to víc by měla trvat na tom, aby její zájmy byly zohledněny při jakémkoli mírovém urovnání. Připomněl také, že Polsko v posledních letech dává více než 4 % HDP na obranu. „Polsko má dnes více tanků než Německo, Francie a Velká Británie dohromady a tento náskok se v příštích letech ještě zvětší,“ upozornil Sikorski.

O hlubší integraci jen části zemí EU se debatuje v posledních týdnech. Předsedkyně EK po skončení neformálního summitu EU na belgickém zámečku Alden Biesen v polovině měsíce prohlásila, že na dalším summitu Evropské unie v březnu předloží akční plán prohloubení jednotného unijního trhu. Rovněž řekla, že pokud nebude možné dosáhnout shody na rychlém postupu se všemi 27 členskými státy, mohla by EU v těchto projektech pokračovat s menší skupinou zemí. To by v praxi znamenalo dvourychlostní Evropu. O takové možnosti na konci ledna své protějšky informoval právě německý ministr financí Klingbeil.

Tahouny celého procesu urychlení potřebných reforem jsou podle bruselského serveru Politico zástupci šesti největších ekonomik EU, tedy Francie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Nizozemsko. Jejich ministři financí se setkali separátně ještě před zahájením jednání zástupců eurozóny. Podle diplomata z jedné ze zúčastněných zemí je myšlenkou „vytvořit gravitační sílu s několika zeměmi, které by pak mohly táhnout zbytek“.