Napjaté vztahy mezi Varšavou a Kyjevem: Tusk oznámil postavení zdi paměti s jmény zabitých Poláků na Ukrajině

Polský premiér Donald Tusk v sobotu slíbil postavit ve Varšavě zeď paměti, která bude připomínat Poláky zahynulé ve válkách ve 20. století na území současné Ukrajiny. Učinil tak v den, kdy si Polsko připomíná „krvavou neděli“, kterou v roce 1943 vyvrcholily masakry Poláků ukrajinskými nacionalisty na Volyni. Masakry Tusk označil za genocidu a varoval před tím, aby reakcí na nacionalismus byl další nacionalismus. V Polsku v posledních měsících vyvolalo pobouření, když ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodl o udělení čestného titulu Hrdinové UPA jedné jednotce ukrajinských speciálních sil i další následné kroky (více jsme psali například zde či zde). Zelenského za čestný titul později odsoudil i Evropský parlament. Právě nacionalisté z UPA se za druhé světové války podíleli na masakrech Poláků.

Polský premiér poukázal, že rodiny polských obětí masakrů na Ukrajině často čekaly desítky let na identifikaci svých blízkých pohřbených v hromadných hrobech. Příbuzní zabitých měli dlouho dojem, že se na ně zapomnělo. Tusk proto slíbil, že ve Varšavě vznikne zeď paměti, kde budou uvedena jména identifikovaných obětí. „Republika na ně nezapomíná,“ uvedl Tusk.

Krvavou neděli z roku 1943 a související události Tusk označil za „genocidu vykonanou ukrajinskými nacionalisty na Polácích, polském obyvatelstvu, lidech jiné národnosti“. Tehdejší události si během soboty připomenou i další polští politici včetně prezidenta Karola Nawrockého.

Masakry z dob druhé světové války stále zatěžují vztahy mezi Polskem a Ukrajinou. Polský premiér ve svém poselství varoval před tím, aby se paměť stala „sluhou nenávisti“. „Paměť a pravda nám musí pomoci v budování lepší budoucnosti bez nenávisti a opovržení,“ uvedl premiér. Dodal, že evropské společenství vzniklo díky přiznání pravdy a nazývání věcí pravými jmény. „Kdo se chce přidat k tomuto společenství, musí být připraven na tuto pravdu,“ uvedl Tusk s narážkou na Ukrajinu, která usiluje o vstup do EU.

Při takzvaném volyňském masakru z let 1943 až 1944 ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků povraždili až 100 000 Poláků včetně žen a dětí. Oběťmi se na Volyni na západě Ukrajiny v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. Ukrajinští historici naopak píší o masakrech civilistů při odvetných akcích polské Zemské armády (Armia Krajowa) proti ukrajinským vesnicím, při kterých bylo podle odhadů zabito až 20 000 Ukrajinců.