Může skončit řada lékařských pohotovostí, zřizovat je nově mají zdravotní pojišťovny
POHOTOVOSTI
Sněmovnou prošel návrh, který může vést k urychlení konce některých lékařských pohotovostních služeb. Ty se totiž mají přesunout zejména do nemocnic k páteřní síti urgentních příjmů a zajišťování jejich služeb mají převzít zdravotní pojišťovny. Podle některých zbytečně přebujelá síť by se tak mohla kvůli určité neefektivitě ztenčit. A to teoreticky i poměrně výrazně, klidně o čtvrtinu. V některých krajích to však může naopak znamenat jejich nárůst.
Odpovědnost za zřizování lékařských pohotovostí se zřejmě přesune z krajů na zdravotní pojišťovny. Pohotovosti pro dospělé by měly být ze zákona v nemocnicích s urgentními příjmy a pro děti u poskytovatelů akutní lůžkové pediatrické péče. Změny schválila sněmovna v novele zákona o zdravotních službách, kterou nyní dostanou k posouzení senátoři.
Návrh už v počátcích našel řadu odpůrců zejména mezi krajskými politiky, ale třeba i Českou lékařskou komorou. Zatímco politici se obávají „hněvu“ voličů za to, že se jim po možném konci pohotovostních služeb kupříkladu na některých poliklinikách prodlouží cesta za péčí, lékařská komora argumentuje proti návrhu tím, že může dojít k přetížení pohotovostních služeb.
„Bez dalšího se ruší povinnost krajů zajišťovat pohotovostní služby pro občany v kraji. Pokud to znamená zánik pohotovostních služeb v České republice a každý pacient, který bude potřebovat zdravotní pomoc nebo bude mít pocit, že tuto pomoc potřebuje, bude muset jít buď do nemocnice, nebo si zavolat zdravotnickou záchrannou službu, pak v praxi zrušení povinnosti krajů zajišťovat pohotovostní lékařské služby bude znamenat enormní zatížení již v současné době velmi zatížených ústavních pohotovostních služeb v nemocnicích, jakož i zatížení zdravotnické záchranné služby,“ kritizovala návrh lékařská komora v připomínkovém řízení s tím, že trvá na současném systému.
Naopak ale změna nachází pochopení u některých odborníků. „Zřizování pohotovostí u tzv. urgentních příjmů nemocnic je v současných podmínkách ČR zřejmě nejlepším – ne-li jediným možným – způsobem, jak zajistit dostupnost této péče. Nevím, zda to povede k rušení jiných pohotovostí, faktem ale je, že pohotovost bez zázemí laboratorních a dalších vyšetřovacích metod, jako je RTG, CT, sono a podobně, nedává v dnešní době medicínsky smysl,“ řekl dříve k návrhu deníku Echo24 expert na zdravotnické systémy a člen NERV Pavel Hroboň.
Podle ministerstva zdravotnictví se jen povinnost přenáší z krajů na pojišťovny a návrh tak sám o sobě neznamená, že musí dojít k rušení pohotovostních služeb. Návrh konkrétně říká, že pohotovosti mají být u každého urgentního příjmu v nemocnici, ty pak pro ně musí zajistit prostory. Nyní chybí zhruba u 12 z 90 nemocničních urgentních příjmů v republice. Pohotovostí je však celkem v zemi přes 120, jejich síť se ale v jednotlivých krajích i výrazně liší a někde tak pohotovosti obsluhují v porovnání i násobně nižší počty pacientů.
Pojišťovny mají podle představ ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) zajistit dostatečný počet sloužících lékařů. Jenže zůstává otázkou, zda k tomu budou mít lepší „páky“, než předtím samotné kraje. Podle Válka mají ale pojišťovny finanční nástroje, které mohou lékaře dostatečně motivovat. Nemocnice dlouhodobě volají po tom, aby se služeb začali účastnit praktičtí lékaři, ti naopak v minulosti kvitovali to, že pohotovostní služby vedle urgentních příjmů poskytnou k takovým krokům mnohem lepší zázemí i podmínky.
Vytvoření páteřní sítě lékařských pohotovostí prosadili do novely Tom Philipp (KDU-ČSL), ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS). Ministerstvo zdravotnictví bude moci vydat podle úpravy vyhlášku s požadavky na vybavení pohotovostí a na jejich personální zajištění. Bude také moci určit minimální časový rozsah poskytování pohotovostních služeb.
