Prezident Pavel v pátek podepíše rozpočet, řekl Babiš. Na Hradě spolu řešili i obranné výdaje

Prezident Petr Pavel podepíše v pátek zákon o rozpočtu na letošní rok s deficitem 310 miliard. Po společném jednání to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Nejdéle podle Babišových slov jednali oba státníci o tom, jakým způsobem stát vykazuje výdaje na obranu. Dále byl tématem schůzky například zákon o státních zaměstnancích.

Babiš po jednání s prezidentem uvedl, že s Pavlem řešili, jakým způsobem stát vykazuje výdaje na obranu, nejen přímo v resortu obrany, ale v dalších resortech i krajích. „Pan prezident mě informoval, že v pátek 19. března podepíše rozpočet,“ uvedl Babiš a zopakoval, že navzdory kritice ze strany opozice i expertů je rozpočet v souladu se zákonem. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) má do konce května přijít s návrhem na financování armády.

Rozpočet se schodkem 310 miliard korun schválila minulý týden sněmovna a k jeho konečnému přijetí zbývá podpis hlavy státu. Přijetím rozpočtu skončí rozpočtové provizorium, které od začátku roku omezovalo měsíční státní výdaje na jednu dvanáctinu loňských výdajů.

Hrad po pondělní schůzce s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) uvedl, že hlavní část jednání se věnovala výdajům určeným na bezpečnost ČR. „V této souvislosti prezident návrh kritizoval, a to jak v kapitole ministerstva obrany, tak v celkových výdajích na bezpečnostní složky a instituce státu,“ sdělil odbor komunikace. Podle prezidenta není zdůvodnitelné, aby obranné výdaje v době rostoucích bezpečnostních hrozeb stagnovaly nebo se dokonce snižovaly. Zároveň ocenil snahu vlády sestavit rozpočet odpovídající realitě s ohledem na očekávané příjmy a výdaje, dodal Hrad.

Schillerová novinářům řekla, že většina její debaty s prezidentem se týkala obranných výdajů. „Prezident se netajil tím, že se mu výdaje na obranu zdají málo,“ uvedla ministryně. Podle návrhu státního rozpočtu by obranné výdaje měly dosáhnout 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada (NRR) ale upozornila, že výdaje ministerstva obrany budou 1,73 procenta HDP a zbývající část je v dalších kapitolách, mimo jiné vláda započítává dopravní infrastrukturu. Podle rady ale není jisté, zda Severoatlantická aliance tyto výdaje uzná jako obranné.

Podle Schillerové je debata o započítávání výdajů legitimní. S prezidentem mluvila o tom, že by bylo vhodné zajistit v NATO jednoznačnou metodiku, které výdaje lze uznat jako obranné.

Ministryně také zdůraznila, že výdaje na obranu neklesnou ani v příštím roce pod dvě procenta HDP, což vyžaduje český zákon i závazek vůči NATO. Neuvedla však, zda se budou zvyšovat směrem ke 3,5 procenta HDP, což vyžaduje aliance k roku 2035. Schillerová upozornila, že příprava rozpočtu na příští rok ještě nezačala, nemůže proto říct, jak vysoké obranné výdaje budou.