Plaga opakovaně mluví o změně rozložení školních prázdnin. Může to pomoci všem, tvrdí Prouza

Je na místě změnit rozložení školních prázdnin? Takovou otázku si pokládá opakovaně na sociálních sítích ministr školství Robert Plaga (za ANO). Poukazuje na to, že jinde v Evropě jsou prázdniny rozložené jinak, například v Německu jde jen o zhruba šest týdnů v létě, zbytek volna je rozložen ve zbytku roku. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza uvedl, že změna rozložení prázdnin by mohla pomoci dětem, rodičům i cestovnímu ruchu.

Plaga na Facebooku popsal, že prázdniny poprvé na červenec a srpen přesunul už Josef II. v roce 1786. „Jenže po jeho smrti se termíny zase měnily. Dlouho totiž školní volno ovlivňoval život na venkově. Děti byly potřeba při práci na polích a sklizni, a tomu se přizpůsobovala i výuka a termíny volna. Před více než 100 lety v Československu (1925) začal stát školní rok a hlavní prázdniny sjednocovat tak, aby děti na venkově i ve městech měly stejné podmínky – hlavní prázdniny byly jednotně stanoveny pro všechny školy od konce června do 31. srpna. A v zásadě tak fungujeme dodnes,“ uvedl Plaga s tím, že za uplynulých 100 let se změnila práce, rodiny, cestování i samotná škola.

Dva měsíce bez školy podle něj mohou působit jako věčnost. „Jenže v evropském srovnání nejsme žádný extrém. Českých zhruba 9 týdnů je v Evropě v zásadě průměr. Německo má léto výrazně kratší – zpravidla jen 6 týdnů. Volno ale nezmizelo. Je více rozložené do prázdnin během celého školního roku. Francie má přibližně 8 týdnů letních prázdnin a během roku funguje v pravidelnějším rytmu: zhruba 2 týdny volna na podzim, 2 o Vánocích, 2 v zimě a 2 na jaře. Česko má přibližně 9 týdnů v létě, ale během školního roku jsou naše přestávky kratší,“ uvedl Plaga. „Dává stále smysl mít tolik (méně či více) volna v jednom kuse, nebo bychom ho měli rozložit během roku jinak?“ ptal se Plaga na Facebooku.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza na síti X uvedl, že kratší letní prázdniny by mohly dávat smysl. „Příklady v Evropě jsou, pro spoustu lidí by byl jiný systém pohodlnější. Co se cestovního ruchu týče, ten by více volna během roku i klouzavý termín letních prázdnin uvítal určitě, protože by se prodloužila sezóna a část cestování by se přesunula do méně vytížených období,“ uvedl Prouza.

„Spousta lidí nad tímto návrhem mávla rukou, jiní to z principu vyhejtovali. Ale je to věc, se kterou se dá a má pracovat, protože to může pomoci dětem, rodičům i české ekonomice,“ dodal Prouza s tím, že k reálnému posouzení by bylo potřeba znát větší podrobnosti a pořádně návrh vyhodnotit. „Pevně doufám, že nešlo jen o vypuštěný balónek v letní okurkové sezóně, ale že Robert Plaga a MŠMT dají na stůl varianty, jak by to mohlo vypadat v praxi. A my vyhodnotíme dopady, ať může diskuse pokračovat,“ dodal Prouza.

Expertka ODS na školství Renáta Zajíčková nicméně mluví o tom, že školství má mnohem palčivější problémy, než je délka a rozložení prázdnin. „40 tisíc dětí ročně nedokončí střední, končí bez kvalifikace. Chybí kapacity gymnázií. Školství chybí miliardy. Inkluze se naprosto vymkla kontrole. Věda stagnuje… Neměl by ministr školství řešit raději toto?“ ptá se Zajíčková.

Klimatoložka a meteoroložka Taťána Míková pro Echo24 už dříve uvedla, že riziko čtyřicetistupňových teplot už není pouze doménou středomořských národů, ale už se začíná týkat i Česka. „Pobyt venku pak může být nebezpečný i pro mladé a zdravé lidi. A pokud se bude kombinovat se suchem, může se stát, že tam nebudou mít ani dost elektřiny na klimatizaci budov,“ sdělila meteoroložka Míková redakci.

Skeptický je zástupce ředitele Ústavu románských studií FF UK Petr Čermák. Podle něj je horké období v Česku kratší než v jižní Evropě a na rozdíl od středomořských států také není jisté, že vůbec přijde. Zásadní úprava školního roku by proto mohla reagovat na problém, který se v některých letech nemusí objevit.

Prodloužení prázdnin by navíc bylo obtížné nejen pro školy, ale i pro rodiče. „Prodloužení prázdnin je asi pro školství, ale i pro chod rodin nemyslitelné. Jejich přesun asi nedává smysl, protože není jasné, v čem by spočívalo ulehčení situace, kdyby byla škola v provozu například v červenci,“ uvedl pro Echo24.