Konec uhlí v roce 2033 byl energetický blábol, říká Havlíček

Zatímco ještě nedávno se zdálo, že ústup od uhlí je nevyhnutelný, současná situace spojená s konfliktem v Íránu ukazuje, že energetická transformace může narazit na tvrdou realitu geopolitiky. Například v Indii či Japonsku ruší omezení u uhelných elektráren, v řadě zemí zapínají už uzavřené elektrárny. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) uvedl, že konec uhlí v Česku do roku 2033 byl „energetický blábol“ ideologicky nastavený vládou Petra Fialy (ODS). Klíčové podle něj budou cena emisní povolenky, cena energie a připravenost investorů nést nižší míru ziskovosti, případně ztrátu.

V Evropě jako první zareagovala Itálie, která prodloužila provoz uhelných elektráren do roku 2038. Na vysoké ceny plynu reagují i energetické společnosti v Česku. Skupina Sev.en Pavla Tykače oznámila v minulých měsících odchod od uhlí kvůli vysokým ztrátám a uzavření elektráren Počerady, Chvaletice a Teplárny Kladno k prosinci 2026 či nejpozději v březnu 2027. Nyní toto rozhodnutí znovu vyhodnocuje. U teplárny Kladno navíc došlo k dohodě.

Ministr průmyslu a obchodu novinářům řekl, že stojí za závěry uhelné komise z roku 2021. „Ono se tomu říká uhelná komise, ale v podstatě to byla energetická komise, kde seděli odborníci ze všech odvětví. A shodli jsme se, že uhlí budeme potřebovat ještě do roku 2037 nebo 2038. To je energetická násobilka. Jestli něco vyčítám v energetické politice vládě Petra Fialy – ale šlo vlastně o vlády v celé Evropě – tak to, že se rezignovalo na odbornost, na fyziku, logistiku a ekonomiku. Rezignovalo se na základní principy energetické bezpečnosti a všechno se překlopilo jen do zelené ideologie anebo do bezpečnosti v geopolitickém smyslu slova. Souhlasím s tím, že je to součást daného problému, ale popřely se ty zmíněné oblasti, které začaly vytvářet energetickou nebezpečnost,“ míní Havlíček.

Bývalá vláda podle něj nepochopila toky plynu, swapování a tak dále. „Opakovali stále stejné fráze a floskule. Takhle to fungovalo v celé řadě zemí, Petr Fiala byl jen prototypem této politiky. To se musí změnit. Energetika musí být založena na technokratické politice, nikoliv na ideologické politice. Pokud tohle popřeme, tak budeme mít velký problém,“ dodal Havlíček.

Fialova vláda se v roce 2023 zavázala, že Česko nejpozději v roce 2033 skončí s uhlím. „My jsme měli závěr z uhelné komise, Fialova vláda přišla a ideologicky nastavila odchod od uhlí na rok 2033. Podstatné je to, jakým způsobem budou producenti udržovat ten systém v chodu. Rok 2033 byl energetický blábol, který si nedopočítali, ale měli ve vládě aktivisty, především KDU-ČSL. I kdyby s tím ale nepřišli, tak cena emisní povolenky a takzvaný spread, neboli rozdíl mezi cenou emisní povolenky a cenou energií, je to, co vám ve finále ukončí nebo naopak nadále umožní provoz uhlí,“ řekl Havlíček s tím, že žádný podnikatel nebude provozovat uhelné zdroje, když se mu to nevyplatí. S ohledem na konflikt v Íránu je možné, že jim to ještě nějakou dobu vycházet bude.

„Pokud oni (provozovatelé) řeknou definitivně, že ne, že jim to nevychází, tak je otázka, jestli jim stát bude připraven doplatit rozdíl. To znamená, že to zaplatí lidé a firmy v nějaké regulované složce, případně to stát zaplatí z jiných zdrojů, ale to je v zásadě podobné. Že to energeticky nevychází, je zjevné, protože do roku 2036 či 2037 tady žádné jaderné zdroje nebudou, plynové elektrárny stále nejsou postavené, i když se o tom mluví mnoho let. Zároveň nám roste spotřeba energie, tak je to jednoduché,“ dodal ministr.

Energetická politika se podle něj naprosto změnila. „Velké zdroje jsou zakontrahovány. Stát si nyní kupuje energetickou bezpečnost tím, že říká, že zaplatí výkup jádra, kapacitní mechanismy v plynu a v nejhorším případě dokompenzuje cenu uhlí. Nicméně teď není rok 2033. Že to řekla minulá vláda, byla blbost, ale nehraje to roli. Může to být rok 2038, ale taky rok 2029. Záleží na ceně povolenky, na ceně energie a na připravenosti investorů nést nižší míru ziskovosti, případně ztrátu. Při první ztrátě to každý zabalí,“ uvedl Havlíček s tím, že otázka je, jak je stát schopen případnou ztrátu v nejbližších letech dále nést.

„V dané chvíli přes celkovou bilanci a stabilitu sítí můžeme například zavřít Počerady, aniž by to ohrozilo celkovou bilanci ani cenu. Dále ale jít nemůžeme. Pokud se zavřou Počerady to nebude mít negativní dopad. Pokud nebudou postaveny jaderné a plynové zdroje, nevytvoří se stabilita zdrojů. Naše odpověď taková je, že pokud se zavřou Počerady, nebude možné nějakou dobu zavřít nic,“ dodal Havlíček s tím, že teplárny postupně musí přecházet na plyn. Dodal, že nebude problém s nedostatkem plynu, protože toho je na světě dost, problém může být v jeho ceně.

Další podrobnosti o situaci v České republice přinášíme na další stránce.