Změna pravidel rozpočtu by umožnila náraz na dluhovou brzdu. Schillerová: Jdeme německou cestou

Vláda Andreje Babiše (ANO) tlačí ve sněmovně změnu rozpočtových pravidel, která by výrazně rozvolnila limity pro tvorbu státního rozpočtu. Nová pravidla například z výdajových rámců vyjímají výdaje na dopravní infrastrukturu, prodlužují výjimku na obranu nebo vyvádí financování jádra zcela mimo státní rozpočet tak, že výdaje poskytnuté na půjčku kryjící tuto výstavbu nebudou v deficitu státního rozpočtu vůbec viditelné. Podle expertů by tak mohl příští rok dosáhnout schodek rozpočtu 400 miliard korun, případně by po roce 2030 mohlo dojít k nárazu na dluhovou brzdu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) Echu uvedla, že se ČR chce vydat cestou, kterou se vydalo například Německo.

Národní rozpočtová rada pro Echo24 řekla, že tímto zákonem, respektive zejména pozměňovacími návrhy ministryně Schillerové, dochází k zásadnímu rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti. „Za NRR lze nová pravidla shrnout tak, že se tímto krokem přepínáme ze stavu, kdy národní fiskální pravidla jsou přísnější než evropská, do stavu, kdy naopak budou naopak národní omezení volnější, než jaké připouští nový evropský fiskální rámec. Deficit státního rozpočtu 400 miliard a v maastrichtském vyjádření deficit vládního sektoru přes 3 % HDP, může být dle nových ‚národních pravidel‘ legální podle rozpočtových pravidel, která jsou národním pravidlem doplňujícím zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti,“ uvedla pro Echo24 mluvčí NRR Tereza Sura.

Nová pravidla například z výdajových rámců umožňují výjimku na výdaje na dopravní infrastrukturu, prodlužují výjimku na obranu nebo vyvádí financování jádra zcela mimo státní rozpočet tak, že výdaje poskytnuté na půjčku kryjící tuto výstavbu nebudou v deficitu státního rozpočtu vůbec viditelné. „Přicházíme tak o kotvu rozpočtování v podobě přísnějších národních pravidel vůči těm evropským. Vzhledem k tomu, že zákon pracuje s celou řadou výjimek, nelze pro příští rok specifikovat výši deficitu,“ dodala NRR, která tento zákon včetně pozměňovacích návrhů bere jako změnu fiskálního paradigmatu a odklon od deklarovaného, a i do současného zákona vtěleného snižování rozpočtových schodků na -1% HDP. Naopak, vnímá jej jako rozvolnění fiskální politiky umožňující schodky mnohem vyšší, a to po delší dobu, přičemž výjimky mají dokonce platit již i pro rok 2026.

Ekonom Aleš Bělohradský z Centra veřejných financí při Univerzitě Karlově ve své analýze shrnul, že pokud by došlo k přijetí navržené legislativy včetně výše uvedených pozměňovacích návrhů a vláda dodatečný prostor využila, neudrží se v příštích letech deficit veřejných financí pod 3 % HDP a dluhový poměr bude v horizontu let 2031-2033 směřovat k překročení stávající dluhové brzdy na úrovni 55 % HDP.

Česko chce podle ministryně financí Aleny Schillerové jít obdobnou cestou, kterou se vydalo například Německo. „Tedy nezahrnovat část obranných a infrastrukturních výdajů do fiskálních pravidel. Ta jsou nyní v České republice nastavena v diametrálním nesouladu s realitou státního rozpočtu, kterou po sobě zanechala minulá vláda. Zcela konkrétně: Letošní deficit veřejných financí je odhadován na 2,6 % HDP, přesto by podle stávajících pravidel příští rok neměl přesáhnout 0,9 % HDP a v roce 2028 dokonce 0,5 % HDP,.“ poukázala Schillerová s tím, že takové tempo konsolidace by bylo zcela nerealistické.

„Neexistuje pro něj žádný myslitelný scénář, který by zároveň neznamenal paralýzu základních funkcí státu – přes zdravotnictví, vnitřní i vnější bezpečnost, školství a naprostý útlum prorůstových kroků a investic. Cíl pozměňovacího návrhu ministerstva financí je jediný – zesouladění zcela nerealistických fiskálních pravidel s realitou, tedy aby nebyl státní rozpočet v rozporu se zákonem. Samotné přijetí pozměňovacího návrhu tak zcela pochopitelně nemá automaticky vliv na výši deficitu v příštím ani v žádném dalším roce, stejně tak nic nemění na závazcích vlády ve fiskální oblasti,“ dodala ministryně.

Vládní koalice chce ke třetímu čtení této vládní předlohy svolat mimořádnou schůzi sněmovny. Zatím sbírá podpisy pod žádost, kterou chce podat v nejbližších dnech. Jako důvod svolání mimořádné schůze uvedla to, že opozice hrozí blokováním tohoto bodu. Při předchozích debatách zaznívaly z opozičních lavic obavy z rozvolňování pravidel rozpočtové odpovědnosti.

Opoziční členové sněmovního rozpočtového výboru minulý týden po projednání vydali k pozměňovacím návrhům svou oponentní zprávu. Uvádějí například, že v případě přijetí návrhů hrozí nekontrolovatelné rapidní zvyšování zadlužení a následné zvyšování výdajů na obsluhu státního dluhu, což je podle nich v současné ekonomické situaci nezodpovědné. Návrhy také podle nich můžou ohrozit finanční stabilitu státu a v případě přijetí hrozí, že vyvolají kolaps veřejných financí a brzké dosažení dluhové brzdy podle zákona o rozpočtové odpovědnosti.