Napětí mezi Varšavou a Kyjevem dál roste. Ukrajinská fotbalová reprezentace se má přesunout z Polska do Německa
POLSKO-UKRAJINSKÉ VZTAHY
Zhoršující se vztahy mezi Polskem a Ukrajinou se začínají promítat i do sportu. Ukrajinská fotbalová asociace podle médií jedná o přesunu svých domácích zápasů reprezentace z Polska do Německa, upozornil na to server wPolsce24. Polsko, které od začátku ruské invaze poskytovalo ukrajinskému týmu zázemí pro mezinárodní utkání, by tak mohlo o tuto roli přijít v době rostoucího napětí mezi Varšavou a Kyjevem, kdy nejnověji ukrajinských prezident Volodymyr Zelenskyj vyznamenal vojenskou jednotku čestným titulem Hrdinů Ukrajinské povstalecké armády (UPA). UPA má na svědomí genocidu možná až 100 tisíce Poláků za 2. světové války a dále Židů, Čechů, Arménů, či Ukrajinců. Poláci proti kroku Zelenského protestovali, zatím ale marně.
Ukrajinská reprezentace od roku 2022 odehrála řadu domácích zápasů na stadionech v Krakově, Gdaňsku, Vratislavi či Varšavě. Podle polských a ukrajinských médií však jednání o dalším využívání polských stadionů skončila bez dohody a vedení ukrajinského fotbalu nyní upřednostňuje přesun do Německa. První domácí utkání nového ročníku Ligy národů má Ukrajina odehrát 2. října a německá strana už údajně dala najevo ochotu spolupracovat.
Samotný přesun zápasů by za normálních okolností nepřitahoval větší pozornost. V současné situaci je však vnímán jako další signál ochlazování vztahů mezi oběma zeměmi. Polsko totiž po vypuknutí války patřilo mezi nejvýznamnější spojence Ukrajiny, poskytlo rozsáhlou vojenskou i humanitární pomoc a přijalo miliony uprchlíků. Polské stadiony se tak zároveň staly dočasným domovem nejen ukrajinské reprezentace.
Napětí mezi Varšavou a Kyjevem v posledních týdnech zesílilo kvůli sporům o historickou paměť. Ukrajinský prezident Zelenskyj nedávno jednotce ukrajinské armády dal titul Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Tato jednotka se mimo jiné podílela na obraně a osvobozování Kyjevské oblasti či na protiofenzivě v Charkovské oblasti. Zelenskyj pojmenování jednotky po UPA označil za součást snah o obnovu historických tradic ukrajinské armády, chtěl také vyzdvihnout zásluhy jednotky. Problém je ovšem v tom, že UPA, jakožto vojenská frakce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), má na svědomí mimo jiné brutální vyhánění a vraždění Poláků, Židů i volyňských Čechů na Ukrajině. Při těchto čistkách bylo podle historiků mezi lety 1943 a 1944 zabito až 100 tisíc lidí. UPA se podílela i na nechvalně proslulém volyňském masakru z let 1943 až 1944, který je jednou z nejvýznamnějších věcí, které dodnes zatěžují vztahy obou zemí.
Prezident Karol Nawrocki oznámil záměr kvůli tomu Zelenskému odebrat polské státní vyznamenání, Řád Bílé orlice. Napjatou situaci ve vzájemných vztazích řešil osobně na návštěvě Varšavy šéf ukrajinské kanceláře Kyrylo Budanov. „Jsou tu hranice, které se nesmí překračovat,“ uvedl polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v sobotu po jednání s Budanovem v Polsku. Některá polská média následně tvrdila, že problém směřuje ke kompromisu, jiná ale uváděla, že Ukrajinci odmítli Varšavě vyjít vstříc.
Ukrajina se také dočkala tvrdé kritiky polských politiků za převezení ostatků někdejšího vůdce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) Andrije Melnyka z Lucemburska do Kyjeva.
Polská média si pak také všimla dalšího nedávného symbolického kroku ukazující proměnu vztahů. Prezident Volodymyr Zelenskyj například při nedávné cestě do Londýna nevyužil tradiční logistické zázemí na letišti Rzeszów-Jasionka, ale odletěl z moldavského Kišiněva.
