Králíčka v roli zmocněnce pro digitalizaci nahradil náměstek vnitra. Havlíček odmítl zrušení DIA

Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Nahradil poslance Roberta Králíčka (ANO), který minulý týden rezignoval s odůvodněním, že se mu nedařilo časově skloubit roli zákonodárce, místopředsedy klubu a zmocněnce. Na tiskové konferenci po pondělním jednání kabinetu nové jméno oznámil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který zároveň odmítl, že by se měla rušit Digitální a informační agentura (DIA). O tom dříve pro Echo mluvil právě Králíček.

Funkci zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost vytvořila vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) v lednu, Králíček se jí ujal s účinností od 12. ledna. Klučka před týdnem uvedl, že chce do roka digitalizovat všechny služby státu, aby vláda dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Harmonogram minulého kabinetu přitom s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029. Naplnění požadavku zákona o právu na digitální služby je spolu s digitalizací zdravotnictví, tedy sdílením zdravotních dat v digitální podobě, podle Klučky jednou ze dvou zásadních priorit.

Havlíček přiblížil po pondělním jednání vlády na dotaz Echa, kam by měl nový zmocněnec dle jeho názoru směřovat. „Nechci mluvit za pana Klučku. Já sám mám se zrušením DIA určitý problém. Ne snad proto, že bych byl nadšen, že zde existuje, ale jestliže již vznikla a dnes v ní je zhruba 300 zaměstnanců, tak není tak úplně triviální ji zrušit lusknutím prstů,“ sdělil Havlíček s tím, že nelze zastavit digitalizaci, přičemž ta potřebuje „vehikl, přes který se bude řídit“. „Ten mít musíme,“ doplnil 1. vicepremiér vlády s tím, že Klučka je schopný. Havlíček zároveň odmítl, že by byl potřeba vicepremiér pro digitalizaci, kterého měla – v osobě Ivana Bartoše – minulá vláda Petra Fialy (ODS). Za příklad dobré praxe, kterou se chtějí vydat, označil ministr průmyslu vývoj aplikace Tečka, která fungovala v období covidu coby průkaz očkování, přičemž ta byla vyvinuta rychle a v malém týmu.

Rozhodl o tom Babiš?

Králíček minulý týden sám oznámil, že se rozhodl funkci opustit. „Šíře agendy mi neumožňuje vše skloubit s prací poslance a místopředsedy poslaneckého klubu hnutí ANO,“ napsal. Dodal, že neumí dělat práci jen napůl, rozhodl se proto pokračovat jen v roli poslance. Na Králíčkovu chystanou rezignaci jako první upozornil Ekonomický deník, který s odkazem na své zdroje uvedl, že jeho odchod není dobrovolný, ale rozhodl o něm Babiš. Piráti, jejichž tehdejší předseda Ivan Bartoš coby ministr pro místní rozvoj a právě zmíněný vicepremiér ustanovil agenturu, dali Králíčkův konec v pozici do souvislosti právě s „halucinacemi o zrušení DIA“.

Záměr Králíček začátkem března oznámil právě pro Echo. „Já preferuji zrušení této agentury, protože si myslím, že restrukturalizace, redesign nebo jiná změna prostě není možná,“ sdělil poslanec. „Ušetřily by se tím desítky milionů korun,“ doplnil Králíček pro Echo. Že se ale agentura rušit zřejmě nebude, bylo jasné už o týden později, kdy vláda rozhodla o odvolání dosavadního ředitele DIA Petra Kuchaře, kterého nahradil někdejší ředitel Odboru provozu informačních a komunikačních technologií ministerstva vnitra Bohdan Urban. Tím dal kabinet najevo, že s fungováním počítá i nadále.

Pozice vládního digitálního zmocněnce má umožnit systematickou a dlouhodobou koordinaci klíčových strategických projektů v oblastech digitalizace, kybernetické bezpečnosti, hybridní obrany, krizového řízení a ochrany kritické infrastruktury. Státu stále zbývá digitalizovat 2021 služeb, což je více než polovina jejich celkového počtu určeného k digitalizaci. Z toho na převodu 1765 služeb do digitální podoby již pracuje. Zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost působí při úřadu vlády, podle statutu ho jmenuje a odvolává kabinet na návrh premiéra. Má za úkol vyhodnocovat bezpečnostní situaci a předkládat vládě návrhy na opatření k posílení odolnosti ČR.