Německá vláda plánuje reformu tajných služeb. Kritici připomínají špatné zkušenosti se Stasi

Německo plánuje nové pravomoci pro své domácí i zahraniční zpravodajce. Tajné služby a rozvědka by podle připravované reformy Zákona o zpravodajských službách mohly dostat podobné pravomoci jako má policie, což znamená, že by zpravodajci už nemuseli „pouze“ monitorovat a podávat zprávy, ale mohli by i aktivně zasahovat. Například by mohli reagovat na kybernetické útoky, extremismus i další bezpečnostní hrozby (zasahování do zahraničních IT systémů, vstupovat do soukromých obydlí, apod.). Netrvalo dlouho a ozvala se kritika připomínající Gestapo a východoněmeckou Stasi, píše magazín Junge Freiheit.

Plánované změny by přinesly nové pravomoci jak zahraniční rozvědce BND, tak Spolkovému úřadu pro ochranu ústavy, který působí uvnitř Německa. Tajní agenti by tedy mohli aktivně zasahovat například do zahraničních IT systémů při kybernetických či dezinformačních operacích, zatímco domácí zpravodajci by ve výjimečných případech mohli vstupovat do soukromých obydlí.

Rozšíření pravomocí se má výrazně projevit také v digitálním prostoru. Obě zpravodajské služby mají získat větší možnosti tajně získávat data z počítačů a chytrých telefonů. Návrh počítá rovněž s možností zachytit šifrovanou komunikaci přímo na koncovém zařízení, tedy ještě předtím, než je zpráva zašifrována, případně poté, co ji zařízení příjemce rozšifruje.

Kabinet Friedricha Merze (CDU/CSU) uvedl, že hlavním cílem je zlepšit a posílit boj tajných služeb v digitálním světě. „IT již nebudou útočištěm pro útočníky, aby mohli nepozorovaně připravovat útoky. Systém včasného varování bude přizpůsoben digitálnímu věku s oprávněním k online vyhledávání,“ uvádí spolková vláda v prohlášení.

Návrh počítá s tím, že by zpravodajci dostali podobné pravomoci jako policisté. „To platí například pro probíhající kybernetické útoky, kdy zpravodajská služba již infiltrovala IT infrastrukturu útočníka za účelem průzkumu a objevila útočný nástroj, který může – a pouze ona – následně ad hoc řešit, aby zabránila škodám. Nechat škodlivé události v takové situaci nekontrolovaně pokračovat je nezodpovědné,“ argumentuje vláda. Návrh musí schválit ještě Bundestag.

Tato reforma ale vyvolala i rozsáhlou kritiku. Německo má totiž z historických důvodů přísně oddělené zpravodajské služby od orgánů, které disponují donucovacími pravomocemi. Například politik FDP Wolfgang Kubicki připomněl zkušenosti s nacistickým Gestapem i východoněmeckou Stasi. Podle něj každé rozšiřování pravomocí bezpečnostních institucí zároveň vytváří prostor pro jejich možné zneužití.

Kubicki tvrdí, že Spolkový úřad pro ochranu ústavy má chránit zemi před hrozbami, nikoli získávat stále širší možnosti sledování vlastních obyvatel. „Nebezpečí, která s tím souvisejí, jsou mnohem větší než možnosti, které máme v oblasti obrany… Měli jsme špatné zkušenosti s Gestapem a se Stasi,“ uvedl Kubicki v rozhovoru s deníkem Die Welt.

Ministr vnitra Alexander Dobrindt (CDU) naopak rozšíření možností zpravodajských služeb obhajuje potřebou reagovat na nové druhy hrozeb. „Poskytujeme službám operační schopnosti a aktivní pravomoci k efektivnímu boji proti modernímu státnímu terorismu a extremistickému násilí,“ uvedl.

Podobně změny hájí také Nina Warkenová z CDU, která podle předloženého návrhu zdůrazňuje potřebu vybavit tajné služby prostředky odpovídajícími současné bezpečnostní situaci. Podle ní stát nemůže efektivně chránit své občany, pokud jeho zpravodajské služby nemají dostatečné operační možnosti. Nové metody zdůvodňuje především rostoucím počtem hybridních útoků namířených proti německé společnosti, jejím hodnotám a bezpečnosti.

SOUVISEJÍCÍ: Německá vláda chce rozšířit pravomoci tajných služeb, agenti budou moci i aktivně zasahovat

Argument vlády je tedy postaven na přesvědčení, že tradiční zpravodajská práce už v době kybernetických útoků, digitální špionáže a rozsáhlých informačních operací nestačí. Zpravodajské služby se podle tohoto pohledu nemají pouze dozvídat, co se děje, ale v některých případech také aktivně zasahovat. To souvisí i s nedávným oznámením, že tajné služby by se mohly dostat i ke sběru digitálních dat z automobilů. Více jsme o tom v deníku Echo24 psali zde.