Krátkodobě by Česko vydělalo, vláda růst ale brzdí. Europarlament vyostřil boj o unijní rozpočet

Evropský parlament ve Štrasburku v úterý schválil svou pozici k dlouhodobému rozpočtu EU na roky 2028-2034. Oproti loňskému návrhu Evropské komise požaduje navýšení prostředků o zhruba deset procent s tím, že dodatečné peníze budou určeny na klíčové programy EU. Návrh mandátu na nadcházející vyjednávání s členskými státy o příštím dlouhodobém rozpočtu podpořilo 370 europoslanců, 201 bylo proti a 84 se zdrželo. Jednání mezi EP a Radou EU mohou začít, jakmile se na svém společném pohledu na rozpočet shodnou členské země unie. To bude trvat zhruba do konce letošního roku, do konce prosince 2027 pak musí být nalezena shoda, jinak by hrozilo rozpočtové provizorium.

Příští sedmiletý rozpočet od roku 2028 by měl podle EP být o deset procent vyšší než 1,8 bilionu eur (téměř 44 bilionů korun), které navrhla Evropská komise. Na stejné úrovni jako je tomu nyní by pak měly zůstat výdaje na společnou zemědělskou politiku a kohezi, tedy podporu méně rozvinutých regionů. Celkově Parlament navrhuje na financování politických priorit a strategických cílů EU rozpočet ve výši 2,01 bilionu eur. Rada, v níž zasedají lídři národních států, se naopak k jakémukoliv navyšování rozpočtu i novým zdrojům staví zdrženlivě, chce jít spíše cestou šetření a efektivního vynakládání.

Za „zcela zásadní“ označil navýšení europoslanec Jan Farský (STAN). „Jestli chce být Evropa hráčem a ne hračkou, tak jí prostě nezbývá nic jiného, než k tomu mít síly. A ve chvíli, kdy se už pohybujeme v geopolitické aréně, ve které má Amerika 20krát větší rozpočet pro federální úroveň, a Čína, kde si dělají úplně, co chtějí, tak pak jsme strašně těžko důstojným konkurentem,“ sdělil místopředseda hnutí STAN a člen EPP na evropské úrovni. Takový příměr ale není přesný, neboť EU některé oblasti přenechává přímo jednotlivým státům, například oblast zdravotnictví, na rozdíl od federální úrovně USA.

Farský v úterý ve Štrasburku také poukázal na to, že by Česku, protože jsme čistí příjemci, z navýšení benefitovalo. „O to je pak zvláštnější, když i naše vláda to vlastně nepodporuje, protože ta doba, kdy jsme čistými příjemci, skončí, a pak to bude daleko náročnější,“ dodal europoslanec hnutí STAN. Na brífinku pro novináře europoslanec taktéž uvedl, že je stoupencem větší integrace Evropy, jak o ní – v podání „Spojených států evropských“ – mluvil minulý týden prezident Petr Pavel. „Očekávání od Evropy v oblasti bezpečnosti, konkurenceschopnosti, podpory regionů, zemědělství, atd., jsou větší a větší. Kdykoliv kdekoliv je nějaký problém, tak se vždycky kouká na to, co s tím udělá Evropa. Ale pro naplnění těch očekávání nedostává sílu a pravomoci, a tak co může být na konci nic jiného než prostě zklamání a frustrace,“ doplnil Farský s tím, že podporuje, aby byl rozpočet o něco vyšší.

Při hlasování o této zprávě se naopak zdržela europoslankyně Klára Dostálová (ANO). „Přestože obsahuje některé pozitivní prvky, například důraz na transparentnost a kontrolu rozpočtu, nemohu souhlasit s jejím celkovým směřováním. Nesouhlasím ani s navyšováním rozpočtu,“ sdělila Echu. Na úterním briefingu s českými novináři pak Dostálová uvedla, že návrh víceletého finančního rámce po roce 2028 v EP „v podstatě všichni kritizují“.

Příjmy přímo Unii

Evropský parlament navíc podporuje zavedení tzv. vlastních zdrojů EU, jak chce Komise, tedy příjmů nezávislých na příspěvcích členských států. Ty závislé se v EU počítají jako podíl GNI, tedy parametru ukazujícího, kolik skutečně vydělají obyvatelé a firmy dané země. Naopak nové zdroje by měly vynášet zhruba 60 miliard eur ročně, které by šly přímo Unii. „Podporuji také posílení investic do obrany i hledání nových zdrojů. Zásadní ale bude, jak s těmito penězi EU naloží,“ sdělila Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová.

A nejen to, Parlament také podporuje návrh Komise, odkud peníze získat. Nikoliv jedním velkým řezem, ale balíkem menších – například digitální daň, rozšíření mechanismu Carbon Border Adjustment Mechanism (uhlíkové clo na dovoz do EU) či nové poplatky z kryptoměn nebo online hazardu. Právě zavádění těchto evropských příjmů přitom patří k nejcitlivějším otázkám jednání mezi členskými státy, obdobně jako třeba u ETS2. Na konto dodatečných zdrojů premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden po debatě s evropskými lídry na neformálním summitu na Kypru uvedl, že „málokdo z členských států chce takové dodatečné zdroje platit“. ETS2 by pak nejraději zrušil dočista. Nerudová ve Štrasburku připustila, že Evropský parlament chce vyvíjet tlak na Radu, aby se na nových příjmech shodla.

„Zásadní problém vidím v návrzích na nové vlastní zdroje EU, tedy nové evropské daně, ať už jde o tabák, digitální sektor, CBAM, CORE nebo kryptoaktiva. Navíc je třeba si uvědomit, že nové zdroje EU jdou na úkor státních rozpočtů,“ uvedla Dostálová, exministryně pro místní rozvoj v předchozí Babišově vládě. Kroky dle ní znamenají vyšší zátěž pro občany i firmy a další posilování pravomocí Bruselu na úkor členských států.

O dalších důsledcích pro Česko čtěte v kapitole 2