Stát se prvním lidem dívá na účty a kontroluje majetek. Co úřady zajímá

Nová superdávka se i přes odklad pro část žadatelů pomalu uvádí do provozu a úřady k jejímu posuzování dostaly řadu nových nástrojů či pravidel. S nimi se váže mimo jiné řada novinek, díky kterým mohou úřady napřímo získávat či ověřovat informace o žadatelích. Oslovovat tak mohou mimo jiné banky kvůli datům o jejich klientech, případně i dodavatele energií či zaměstnavatele. Zejména přímá komunikace s bankami vzbudila v minulosti značnou kontroverzi. Ministerstvo nakonec z požadavků na detailní popis transakcí žadatelů ustoupilo.

Dávková reforma začala platit 1. října loňského roku a Úřad práce evidoval k začátku března téměř 400 tisíc žádostí, z nichž stále většina náleží uživatelům původních dávek. Pro ty, kteří dosud pobírají původní dávky, se termín první výplaty posunul až na letošní srpen, těm, kteří žádají poprvé, však úřady už průběžně zasílají rozhodnutí.

Superdávka nahradila od loňského října čtyři dosavadní sociální podpory, a to příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky. Na žadatele čeká mimo jiné dosud nevídaný majetkový test, zákon nově nastavuje limity na majetek i úspory, kterými může domácnost disponovat. Může tak mít až dvě nemovitosti, druhou ale musí do tří let prodat. Vozidlo může mít v průměru každý dospělý v rodině. Rozhoduje i výše úspor. Ty mohou být podle členů domácnosti od 200 000 do 400 000 korun. Další peníze však umožňují domácnosti uložit zákonem dané výjimky.

Domácnost či i jedinec tak může mít své úspory uložené například v penzijním připojištění či na stavebním spoření. Myšlenka těchto výjimek spočívá v tom, že by podle ministerstva práce zahrnutí takto uložených financí působilo demotivačně směrem k zodpovědnému nakládání s penězi.

Právě součástí majetkového testu jsou však i novinky v tom, jak si úřady mohou doložené údaje žadatelů sami zajistit či ověřit. Žádost o superdávku by už měla být zjednodušená, úřad práce uvádí, že k podání žádosti je nyní třeba čestné prohlášení o orientační výši průměrného měsíčního příjmu celé domácnosti, počtu vlastněných nemovitostí k bydlení, osobních automobilů a přibližnou výši úspor všech členů domácnosti jak na bankovních účtech, tak v hotovosti. „K prohlášením nebude aktuálně nutné nic dokládat, údaje by později měly být automaticky sehrány z dostupných registrů,“ dodává Úřad práce.

To souvisí například právě se situací na účtech. Ministerstvo práce pod vedením bývalého minisitra práce Marina Jurečky (KDU-ČSL) přišlo v rámci reformy dávek s novou povinností pro banky a další instituce, které mají nově úřadům práce na žádost sdělovat informace o jejich klientech. Úřady o ně nutně žádat nemusí, ale získaly tuto možnost například i v rámci kontroly toho, zda žadatelé uvádí pravdivé informace. Myšlenka prolomení bankovního tajemství kvůli kontrole pobírání dávek vyvolala původně ostrou kritiku řady organizací i institucí, jelikož i přes původní tvrzení měl předpis úřadům umožnit sledovat konkrétní transakce lidí na účtech. Nakonec však po kritice resort ustoupil a banky tak mají povinnost sdělovat pouze výši zůstatků na účtech žadatele či společně posuzovaných osob.

Úřady práce si pak mohou pro informace sáhnout i do dalších registrů. Například ověřovat majetkové poměry v katastru nemovitostí či registru vozidel. Podobně pak pokud žadatelé předloží IČO zaměstnavatele, mohou si úřady práce ověřit příjmy členů domácnosti, u živnostníků pak úřadům informace poskytne finanční úřad. Automaticky pak mohou úřady získat i údaje o úhradě nákladů za energie, které lze jinak dokládat i například pomocí výpisu z účtu. „Nově bude možné místo dokladů o energiích předložit jen čísla odběrných míst (EAN/EIC), údaje si poté ÚP ověří přímo u dodavatele,“ uvádí Úřad práce.