„Prezidentovo chování začíná působit více než zvláštně.“ Protokolář Forejt nechápe, proč Pavel bude v pondělí na jednání vlády

Prezident Petr Pavel se v pondělí zúčastní schůze vlády, důvodem je podle odboru komunikace prezidentské kanceláře záměr projednat koordinaci účasti ústavních činitelů na vrcholných setkáních mezinárodních organizací, sdělil Pražský hrad ve čtvrtek. Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval záhy. „S panem prezidentem, respektive s jeho lidmi, komunikuje moje kolegyně, takže ta komunikace probíhá. Nechci to komentovat. V pondělí to nějak proběhne,“ sdělil šéf kabinetu pro novináře, kteří ho doprovázeli na summitu EU-Západní Balkán v Černé Hoře a pokračoval: „Pan prezident nám oznámil, že přijde, tak je určitě vítán. Přijde nám něco říct, tak budeme diskutovat.“ Babiš zároveň v pátek oznámil, že vláda o složení delegace na červencový summit Severoatlantické aliance, který se koná 7. a 8. července, ale rozhodne až 22. června, původně měla dříve. S pondělním datem spojoval Pavel ultimátum v podobě podání kompetenční žaloby, pokud nebude na seznamu účastníků. Protokolář Jindřich Forejt, nynější poradce na MZV, který v minulosti mnohokrát vyřizoval akreditace pro členy delegace NATO, v rozhovoru pro Echo uvedl, že konání prezidenta nerozumí a poukázal na to, že prezident bude dle protokolu v pondělí vést kabinet.

Jak se díváte na to, že pan prezident navštíví v pondělí zasedání kabinetu, aby se obecně vyjádřil k účasti českých zahraničních představitelů na zahraničních misích? Asi všichni tušíme tu souvislost s červencovým summitem NATO v Ankaře…

Zajímalo by mě, jaká taktika pana prezidenta zatím je, jestli vůbec nějaká, protože tyto kroky dostávají vládu pod neuvěřitelný tlak. Ten tlak vyvíjí on, pochopitelně ho přenáší na média, aby ho následně mohl interpretovat jako tlak veřejnosti. Když někoho dostáváte pod tlak, tak zpravidla nemůžete očekávat, že docílíte svého. Myslím si, že to není úplně rozumné, není to ani ohleduplné, a hlavně já v tom nevidím žádný přínos. Prezidentovo chování začíná působit více než zvláštně, ale co je mnohem horší: postrádá smysluplnou a pro Českou republiku přínosnou strategii. Měl by spíše nabídnout olivovou ratolest (gesto usmíření – pozn. red.), jeho pondělní přepadení vlády ale není způsob, kterým se to dělá. Za přítomnosti hlavy státu na jednání vlády navíc platí pravidlo, že to zasedání řídí. Snaha řešit něco takto zásadního tímto způsobem mi připadá absolutně zbytečná a velmi kontraproduktivní, byť samozřejmě jde o jeho pravomoc.

Hovoříte o tlaku. Ten se stupňuje týdny skrze zmínky o možnosti kompetenční žaloby, kterou jsme tady ještě neměli.

S mou zkušeností deseti let služby na Pražském hradě musím říct, že ani tomuto kroku moc nerozumím. K tomu mohu říct asi tolik, že je to absolutně bezprecedentní krok. Žádný prezident ho zatím nepoužil. Dává to najevo, že se politický problém přesouvá na právní úroveň, což ale nejde. Politické problémy právníci řešit nemohou, tím se určitě nevyřeší.

To jsme ostatně viděli i u kauzy SMS zpráv od ministra zahraničí Petra Macinky, které prezident označil za vydírání, nicméně policie případ následně odložila. Nicméně neočekáváte, že pan prezident přijde na jednání vlády právě kvůli tomu, aby uskutečnil nějaký politický deal, dohodu, aby mohl do Ankary jet?

Dohoda se ovšem nedělá tím, že přijedete někam v této atmosféře, kterou vytváříte. Kdyby to byla dohoda, tak předpokládám, že by ji projednal dopředu mimo veřejnost a média, s premiérem. Že by toto byla podaná ruka, gesto, to se mi to úplně nezdá. Takto se  olivové ratolesti nepřináší.

Premiér v pátek v Černé Hoře, když padl dotaz na pondělní schůzi, novinářům říkal, že počká, s čím pan prezident přijde, že si ho vyslechne. Působilo to dojmem, že ani on neví, co od té návštěvy očekávat.

Debatu sleduji pochopitelně celé ty týdny, které trvá. Najednou u nás máme tolik expertů na věci jako je účast národní delegace na vrcholných summitech, že mě to skutečně nepřestává udivovat. Mám výhodu oproti těm, kteří to berou jako teoretickou látku k diskuzi, protože jsem se na Pražském hradě chystal na devět summitů NATO, byl jsem devětkrát v prezidentově bublině kvůli skládání doprovodu a následně jsem byl také na těch summitech přítomen. Považuji za důležité opravit některá klišé, protože ta debata se dostala někam zcela jinam a nemyslím si, že by ještě byla o účasti české delegace na tomto NATO.

A to konkrétně ze dvou důvodů. Zaprvé: Zaznamenal jsem, že pan prezident a jeho okolí říká, že Petr Pavel by byl účasten s panem premiérem dohromady a že by to přece jenom šlo, protože by hlava státu byla součástí pouze té neformální části. Mohu všechny ubezpečit, že summit NATO nemá žádnou neformální část. Pokud se bavíme o společenských akcích jako je večeře nebo oběd, tak ty jsou vrcholně politické. Od prvního okamžiku, kdy k tomu stolu sednete, tak se to už vše natáčí, přenáší do další místnosti a zaznamenává. To znamená, myšlenka, že tam probíráte něco neformálního u večeře, je chybná, to zkrátka neexistuje. Vždycky tam sedí jen jeden člen dané delegace, jsou tam mikrofony, celé to má sestavené pořadí. Byť se třeba někdo i přihlásí spontánně, tak to není žádné neformální popovídání. Naopak na těch neformálních večeřích se daleko víc a intenzivněji probírá agenda, protože v této části se mohou účastníci k problematice vyjádřit více, než při jednání samotném. Což nás dostává k bodu dva: každá delegace má pouze jednoho vedoucího. Z pohledu protokolu pak platí, že když přijede prezident i premiér, tak vedoucí delegace je prezident.

I kdyby národní delegace deklarovala, že by chtěla dopředu nějakou domluvu na tom, že jedou oba, ale že v delegaci je premiér, tak protokol NATO to prostě udělat nemůže, ani neví jak. Prezident je zkrátka prezident. Lidé z NATO by nevěděli, co si s tou situací mají počít.

Kdyby se do Turecka dopravil prezident sám, jak se v posledních týdnech a měsících spekulovalo, tedy by nebyl v rámci té oficiální delegace, ale byl by tam přítomen, tak by to vypadalo jak? Dokážete si z protokolárního hlediska něco takového vůbec představit?

Summit NATO běží podle daných kritérií: z hlediska protokolárního, logistického a dalších, drží se to tak celé roky. Lidé, kteří summit organizují, mají již velké zkušenosti a zaběhnutý režim. Jednání probíhají v nějakém protokolárním pořadí, je zde příjezd jedné kolony za druhou. A teď si představte, že tam budou dvě kolony České republiky. Jedna bude převážet premiéra, druhá bude převážet prezidenta. Vypadali bychom jako zvláštní stát, jehož postoj není jasný. Jako když vstanete a polovinu vlasů si učešete, zatímco druhé půlka zůstane neučesaná. Nikdo to nebude chápat.

Často také zaznívá, že by tam měl být prezident, protože kdysi zastával vysokou funkci ve vojenské části NATO.

To je strašně lichý argument. Za prvé: Ti lidé, kteří tam tehdy působili, se už obměnili. To znamená, že pan prezident nemůže očekávat, že bude vcházet do struktury, kde bude všechny znát. A zadruhé pak platí, že při jednání politické části summitu NATO vojenská část organizace nehraje žádnou roli. Takže ten argument nemá žádnou logiku.

Debata se také točila okolo toho, kdo určuje zahraniční politiku státu. Jednomu by se zdálo, že vláda, protože jsme parlamentní demokracií, nicméně třeba nám ona kompetenční žaloba, kterou se tak průběžně straší, ukáže něco jiného, pokud by byla podána, kdo ví. Nicméně pokud by byl prezident přítomen a z principu by tak byl šéfem delegace, jak jste uvedl, tak by se musel, jestli tomu rozumím správně, pohybovat v mantinelech, které by mu určil kabinet, že?

To je ale problém České republiky, nikoho jiného to tam zajímat nebude. Summit určitě u těch jednotlivých účastníků nezjišťuje, v jakých mantinelech má daný šéf delegace jednat a jestli to zapadá, nebo nezapadá. Jak by měla probíhat kontrola takové činnosti? Že by tam za zády prezidenta stál někdo z vlády, kdo bude kontrolovat, jestli mluví, nebo nemluví, zda jsou projevy v těch mantinelech? Navíc si myslím, že v poslední době se pan prezident v zahraničí několikrát docela dost vážně vymezoval vůči vládě, což prostě mohlo u kabinetu vzbudit vážný pocit, že to může nějakou poznámkou ve svém projevu udělat i při summitu NATO. A co by se dělo v takovém případě? Já si to nedokážu vůbec představit.

Celá ta situace jde daleko za hranu: žádný prezident, který chtěl jet na summit NATO, tu dohodu s premiérem, která k tomu byla vždy zapotřebí, nemusel ventilovat na veřejnost, nemusel o ní mluvit s médii. Dlouho předtím, než se summit konal, někdy i s ročním předstihem, se prostě prezident s premiérem sešel a dohodli se, kam pojede kdo v rámci toho plánu účastí na těchto akcích dopředu.

Kdybyste měl odhadnout za vás osobně, jak to dopadne, tedy kdo pojede na červencový summit NATO, tak koho byste řekl? Kdo povede českou delegaci?

Ať to bude kdokoliv, tak to bude určitě mnohokrát ze všech stran různě interpretováno, ale už ten pondělní krok prezidenta mi přijde jako velice zvláštní a výjimečný a je to prostě ukázka toho, že jde o hru na přetlačovanou. Summit NATO nemá být míčem ve hře, protože člověk nikdy neví, kdy bude stát na druhé straně hřiště. Navíc volit takový postup, co se prezidenta týče, ten problém nevyřeší.