Sněmovna schválila rozpočet, který dle NRR porušuje zákon. Kdo si polepšil na poslední chvíli

Vládní poslanci schválili ve středu ve třetím čtení návrh rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun a udělali tak další krok k ukončení rozpočtového provizoria. Zatímco podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet úplný a realistický, podle expertů i opozice naopak porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Na poslední chvíli si nejvíce přilepšili sportovci, konkrétně o 800 milionů korun.

Rozpočet je podle ministryně financí Schillerové úplný, pravdivý a realistický a neskrývá skutečný stav veřejných financí. Navrhovaný schodek 310 miliard korun je podle ní z velké části důsledkem hospodaření a rozhodnutí bývalé vlády Petra Fialy (ODS).

Ve druhém čtení v minulém týdnu poslanci navrhli přesuny peněz za více než 200 miliard korun. Sněmovna nakonec schválila zejména koaliční návrhy. Na poslední chvíli si tak přilepšili primárně sportovci, kteří dostanou z rozpočtu 800 milionů korun navíc. V roce 2025 hospodařila Národní sportovní agentura (NSA) s 7,9 miliardami korun. Pro letošek jí ale původně Schillerová přisoudila jen 7,44 miliardy. Podle premiéra Babiše bylo seškrtání rozpočtu pro agenturu chybou ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného (Motoristé sobě). „To je chyba ministra Šťastného, který byl málo urputný a neinformoval mě. Takže dáme pozměňovací návrh na navýšení rozpočtu o 800 milionů,“ řekl Babiš v únoru.

Dalších 120 milionů korun poslanci přesunuli na humanitární program MEDEVAC a 50 milionů korun na podporu organizací pracujících s dětmi a mládeží. Premiér Babiš také prosadil svou prioritu 100 milionů navíc na protidrogovou politiku.

Premiér Babiš bude v úterý o rozpočtu jednat s prezidentem Petrem Pavlem. O den dříve se prezident setká s ministryní financí Schillerovou, i tématem této schůzky bude rozpočet. Pavel už dříve řekl, že rozpočet nebude vetovat, i když podle odborníků porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Chce ale Babiše a Schillerovou upozornit na problémy. Už dříve v této souvislosti zmiňoval především výši výdajů na obranu. V projevu ve Sněmovně minulý týden uvedl, že dnes není jediný ospravedlnitelný důvod pro to, aby výdaje na obranu a bezpečnost stagnovaly. Naopak, je dostatek zásadních důvodů, aby adekvátně rostly, řekl prezident.

Podle návrhu vlády by mělo ministerstvo obrany letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, původní návrh kabinetu Petra Fialy (ODS) chtěl pro úřad vyčlenit o 21 miliard více. Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z jiných rozpočtových kapitol. ČR by tak na obranu měla vynakládat 2,07 procenta hrubého domácího produktu (HDP) podle makroekonomické predikce z ledna.

Národní rozpočtová rada už dříve uvedla, že považuje za nezpochybnitelné, že návrh zákona o státním rozpočtu je v příkrém rozporu se stávajícím zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. „Státní rozpočet překračuje maximální limit výdajů o 63 miliard korun,“ uvádí Rada na síti X.

Nelze podle ní v žádném případě srovnávat schodek 310 miliard se schodkem 286 miliard, nýbrž pouze s výchozím schodkem povoleným zákonem ve výši 237 miliard korun. „Nad rámec schodku 237 miliard lze zvýšit hotovostní výdaje státního rozpočtu pouze za účelem poskytnutí návratné finanční výpomoci na výstavbu jaderné elektrárny. Vzhledem k tomu, že návratná finanční výpomoc v rozpočtu není a na obranu bude přes 2 % HDP utraceno 10 miliard, závazný deficit státního rozpočtu je 247 miliard Kč. Takový schodek by byl v souladu se zákonem,“ uvádí dále Rada.

Toto je podle NRR první případ, kdy nesoulad se zákonem je explicitním rozpočtovým záměrem vlády – to je nová a v tuto chvíli bezprecedentní situace. Rada odmítá také argument ministryně Schillerové, že za výši deficitu může bývalá vláda Petra Fialy (ODS). „Pro NRR je zbytečná diskuse, ‚kdo za návrh odpovídá‘ – stávající verze zákona byla schválena v roce 2023 a nebyl k ní žádný alternativní návrh, pozměňovací návrh a ani žádná diskuse ve Sněmovně – NRR tím pádem brala za dané, že normou se chce při vládnutí řídit celá politická reprezentace,“ poukázala Rada. S názory NRR se hlasitě ztotožňuje opozice.

Sněmovna také podpořila změnu pravidel v zákonech pro sestavování státního rozpočtu. Výdajové rámce se mají nově sestavovat na základě střednědobého růstu čistých výdajů, a ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Změna vychází z evropské směrnice. Předloha zasahuje do řady zákonů a kromě jiného zpřesňuje pravidla pro rozpočtové hospodaření v případě zhoršení bezpečnostní situace. Jedná se o transpozici evropské směrnice, která je o něco méně přísná než dosavadní národní úprava.

NRR už dříve pro Echo24 uvedla, že nesouhlasí s interpretací Schillerové, že by šlo jen o technicistní novelu. „V transpoziční novele, která již v minulosti prošla připomínkovým řízením a Legislativní radou vlády, ministerstvo financí totiž na poslední chvíli udělalo zásadní úpravy, které mění jak pravidlo dluhové brzdy, s ohledem na budování jádra, tak i nové klíčové pravidlo růstu čistých výdajů. Tyto změny už žádným věcným ani právním posouzením neprošly a ministerstvo financí, respektive vláda, chce, aby nadto neprošly ani žádným projednáním v Poslanecké sněmovně. To považuje NRR za neakceptovatelné,“ uvedla mluvčí NRR Tereza Sura.

„Kromě toho se mají měnit i rozpočtová pravidla a v nich má vzniknout prostor, aby v mimořádných situacích samotná vláda mohla zvýšit výdaje státního rozpočtu svým rozhodnutím až o 10 % (v dnešní realitě až přes 200 miliard korun), ale je velmi vágně stanoveno, co kromě válečného stavu nebo ohrožení státu může spouštět tuto mimořádnou pravomoc – teoreticky to může nastat už jen z důvodu plnění závazků vůči NATO, což nemůže být odůvodněním takovéto obrovské vládní diskrece,“ dodala Sura.