Koněv v Dejvicích i Mariánský sloup – pomníky jako nejviditelnější součást paměťové politiky
MINULOST NENÍ HISTORIE
Nová epizoda podcastu Minulost není historie o tom, proč jsou pomníky nejviditějnější součástí paměťové politiky. Emoce vzbudilo jak odstraňování pomníku sovětského maršála Koněva v Dejvicích, tak plány na restaurování pomníku maršála Radeckého na Malostranském náměstí. Ovšem nejvíce emocí vyvolal instalace nepříliš vydařené kopie Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. A právě Mariánský sloup je názornou ukázkou toho, jak se proměňují významy historických artefaktů.
Po čtvrt tisíciletí nebyl Mariánský sloup z hlediska české společnosti nijak kontroverzní. Odpor vůči němu nastal až v pozdním 19. století, když v rámci českého národního hnutí převážil nekatolický narativ českých dějin, prosazovaný Palackým, Masarykem a Jiráskem, nad narativem katolickým. Samozřejmě to souvisí i s prosazováním etno-nacionalismu mezi českými Čechy i Němci na úkor zemského vlastenectví, typického pro předchozí staletí. Po vzniku samostatného Československa byl sloup jako symbol monarchie za přihlížení davu stržen skupinou žižkovských hasičů, kterým pražský bohém Franta Sauer namluvil, že odstranění památky požaduje Národní výbor československý. Víc v novém podcastu!
