1,6 milionu lidí bere teplo na dálku. Jak se u nich projeví současná krize?

České teplárny zásobují teplem přibližně 1,6 milionu domácností a asi 4 miliony lidí. V současnosti dochází k přechodu celé řady tepláren z uhlína plyn, tento odchod by měl být finalizován kolem roku 2029. Náhradou má být tedy zemní plyn, a to paradoxně v době, kdy ceny plynu atakují rekordy. Podle oslovených odborníků však už v současnosti k růstu cen u centrálního vytápění nedojde, je totiž méně náchylné na výkyvy cen a to jak díky stále dobíhajícímu uhlí, tak i možnosti snaze přecházet například na biomasu či teplo z jaderných elektráren.

Zároveň se však transformaci na plyn teplárenství nevyhne, ostatně stát nedávno schválil podporu novým plynovým zdrojům, včetně tepláren o výkonu 2 759 megawattů. Systém centrálního zásobování teplem (CZT), jeden z pilířů české energetiky, postupně opouští uhlí. Tento proces by měl být podle současných plánů dokončen kolem roku 2029.

Důvodem není technické zastarávání, ale především rostoucí náklady spojené s emisními povolenkami a tlak evropské legislativy. Uhelné zdroje kvůli tomu pomalu ztrácí ekonomickou konkurenceschopnost, přestože současná krize může vést k většímu využívání uhlí.

PSALI JSME: Svět se vrací k uhlí, Tykačovy elektrárny pojedou minimálně do března 2027

Náhradou uhlí v teplárenství se má stát především zemní plyn. Ten má v příštích letech zajistit stabilitu dodávek tepla i elektřiny, zejména v zimních špičkách. Transformace se ale odehrává v době, kdy ceny plynu na světových trzích opět rostou a zůstávají nestabilní. Podle Jiřího Gavora z Asociace nezávislých dodavatelů energií však nejde o dlouhodobý trend. Zároveň upozornil, že v případě, že by konflikt na Blízkém východě přece jen pokračoval, v následujících dvou letech má dojít k rozšíření importu LNG z jiných částí světa.

"Odchod od uhlí byl vynucen evropskou legislativou a spalování zemního plynu je zatím technicky jediné možné řešení, které pomůže vyrovnávat stabilitu sítě. My moc jiných možností vlastně nemáme," upozornil Gavor.

To potvrzují i kroky státu, který nedávno podpořil výstavbu nových plynových zdrojů. Aukce podpory nových plynových zdrojů mají přinést zhruba 2 759 megawattů nového výkonu, a to jak v menších projektech, tak ve velkých teplárnách, například v teplárně v Trmicích pod skupinou ČEZ či v teplárně ve Zlíně skupiny Sev.en. Podle Gavora by bylo „naprosto nepřijatelné“ tyto projekty zpochybňovat kvůli krátkodobým výkyvům cen plynu.

Vedle plynu se ale teplárny stále více orientují na kombinaci různých zdrojů. Roste význam biomasy, energetického využití odpadu i velkých tepelných čerpadel. "Řešením pro budoucnost, které bude znamenat snížení závislosti na jednom zdroji a zvýšení energetické bezpečnosti je diverzifikace palivové základny našich zdrojů a kombinace různých technologií jako například kogenerace, biomasové kotle a plynové kotle. Právě takové zdroje připravujeme nyní v modernizovaných lokalitách jako Prunéřov nebo Dětmarovice. Jednou z možných variant využívaných paliv samozřejmě může být po nezbytně nutnou dobu také ustupující uhlí, ale připravujeme se rovněž na budoucí využití vodíku nebo energie z jádra," uvedl mluvčí skupiny ČEZ Martin Schreier.

Významné investice do přechodu na plyn i další zdroje oznámila také společnost Veolia. Na Karvinsku už vložila více než půl miliardy korun do plynových kotlů, čímž snížila závislost na uhlí téměř o čtvrtinu. Druhá fáze transformace, plánovaná do roku 2029, počítá s investicí 9,4 miliardy korun a úplným ukončením využívání uhlí.

Zásadní roli v budoucnu může sehrát také jádro. Například v Brně se vedle zkušebního provozu na biomasu připravuje horkovod z jaderné elektrárny Dukovany, který by měl do roku 2032 pokrýt až polovinu spotřeby tepla ve městě. Spolu s využitím spalovny odpadů by to mohlo snížit podíl plynu zhruba na deset procent. Podobný model už funguje v Českých Budějovicích, kam od roku 2023 proudí teplo z jaderné elektrárny Temelín a kde se díky tomu snížily emise z výroby tepla přibližně o třetinu.

Navzdory rostoucím cenám plynu zatím teplárny plošné zdražování neplánují. „V tuto chvíli žádné plošné zvyšování cen tepla neplánujeme. Naší prioritou je udržet ceny co nejstabilnější,“ uvedla mluvčí Tepláren Brno Radka Mistrová. Další vývoj bude podle ní záviset především na situaci na energetických trzích v následujících měsících.

Podle Teplárenského sdružení ČR má centrální zásobování teplem výhodu právě v odolnosti vůči cenovým výkyvům. „Díky palivovému mixu a robustní infrastruktuře dokážou teplárny tlumit cenové šoky mnohem účinněji než individuální zdroje,“ uvedl mluvčí sdružení Pavel Kaufmann. K této stabilitě zatím přispívá i postupně dosluhující uhlí, které pomáhá držet ceny na uzdě.