Zubaři, pojišťovny a nové plomby. Polovina Čechů neví, co mají nově zdarma

Rok 2026 přinesl do české stomatologie jednu z největších změn za poslední roky. Bílé plomby nově hradí zdravotní pojišťovny i dospělým pacientům a stát zároveň postupně končí s používáním amalgámu. Podle nového průzkumu zdravotní pojišťovny OZP ale téměř polovina lidí stále přesně neví, co mají nově zdarma, kdy doplácejí jen rozdíl a jak celý systém funguje. Přesto změny vítá devět z deseti pacientů.

Průzkumu OZP se zúčastnilo 2124 pacientů, kteří absolvovali zubní ošetření v loňském i letošním roce. Výsledky ukazují, že ačkoli jde o výraznou změnu ve prospěch pacientů, mnoho lidí se v nových pravidlech ztrácí.

Od ledna 2026 zdravotní pojišťovny nově hradí základní bílou plombu i dospělým pacientům bez ohledu na umístění zubu. U dospělých pojišťovny přispívají zhruba 900 korun, které lze využít i při volbě dražší varianty ošetření. Pacient tak už často neplatí celý výkon, ale pouze rozdíl mezi základní a nadstandardní variantou.

„Jde o poměrně komplexní změnu skládající se z více pravidel, která vymezují, co je plně hrazeno, kde vzniká doplatek a jak lze úhradu využít. Lidé se v tom přirozeně ztrácejí, protože to většinou řeší až ve chvíli, kdy sedí v zubařském křesle,“ uvedl obchodní ředitel OZP Miroslav Chlumský.

Podle něj mají lidé o stomatologických úhradách jen omezené povědomí. „O to větší úkol je to pak pro nás zdravotní pojišťovny, stát jako iniciátora změny v úhradách, i pro zubní lékaře, abychom pacienty opakovaně o novinkách informovali,“ dodal.

Právě informovanost přitom výrazně ovlivňuje, jak pacienti změny vnímají. „Náš průzkum ukázal, že pacienti, kteří byli o změnách a možnostech ošetření stomatologem dobře a úplně informováni, zaznamenali úsporu za ošetření v letošním roce třikrát častěji než ti méně informovaní,“ řekl Chlumský. Naopak lidé bez dostatečných informací často tvrdili, že žádnou úsporu nepocítili, případně že letos zaplatili ještě více.

Data OZP ukazují, že asi 52 procent pacientů odchází z ordinace bez jasného vysvětlení, co přesně pojišťovna uhradila a co už představuje doplatek. Deset procent oslovených dokonce uvedlo, že letos u zubaře zaplatili více než loni, přestože nové úhrady mají náklady snižovat o stovky korun.

Výrazně rostou i náklady zdravotních pojišťoven. „Zatímco v 1. čtvrtletí 2025 zaplatila OZP poskytovatelům za plomby 52,1 milionů korun, ve stejném období 2026 už jsou náklady 116,7 milionů korun,“ uvedl generální ředitel OZP Radovan Kouřil. Celkové náklady stomatologické péče podle něj vzrostly meziročně z 353 milionů na 421 milionů korun.

Součástí změn je také postupný konec amalgámových plomb. Od července 2026 bude možné amalgám použít už jen ve výjimečných zdravotně odůvodněných případech. Končí tak éra materiálu, který se ve stomatologii používal více než 150 let.

Mění se ale i další pravidla. Preventivní prohlídky zůstávají plně hrazené, dospělí mají nárok na jednu ročně, děti na dvě. Omezuje se však například úhrada některých preventivních úkonů. Odstranění zubního kamene bude hrazeno maximálně jednou ročně.

Nově se rozlišují také jednotlivé typy bílých plomb. U dětí do 18 let jsou fotokompozitní výplně plně hrazené. U dospělých jsou plně hrazené základní nevrstvené bílé plomby, zatímco esteticky kvalitnější vrstvené varianty mají pouze částečnou úhradu.

Změny se týkají i ošetření kořenových kanálků a modernějších postupů. Podle náměstka OZP Jana Šlajse se tím mění samotná filozofie systému. „Veřejné zdravotní pojištění dnes výrazně více podporuje moderní ošetření a pacient už často nedoplácí celý výkon, ale jen rozdíl za nadstandardní variantu,“ uvedl.

Zároveň ale upozornil, že bez dobré komunikace pacienti výhody systému často nepoznají. „Pokud pacient nerozumí tomu, co přesně pojišťovna uhradila, změna se v jeho vnímání neprojeví. A právě proto je komunikace naprosto klíčová,“ dodal.