Světu hrozí další vlna zdražování potravin. Válka v Perském zálivu otřásá trhem s hnojivy

Válka v oblasti Perského zálivu může podle analytiků spustit novou vlnu zdražování potravin po celém světě. Konflikt a problémy s lodní dopravou v Hormuzském průlivu totiž výrazně zasahují trh s hnojivy, která jsou zásadní pro zemědělskou produkci. Pokud by současná situace přetrvala delší dobu, mohly by postupně zdražovat základní potraviny jako chléb, těstoviny nebo maso. Ze současné situace by podle analytiků mohlo znovu profitovat Rusko.

Podobná situace nastala už po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, připomněl deník Corriere della Sera. Tehdy se ukázalo, jak silně je globální potravinový trh propojený. Vztahy a dodavatelské řetězce, které se dlouho zdály samozřejmé a stabilní, se mohou během několika týdnů rozpadnout. Následkem pak bývá prudké zdražování potravin, které pocítí i obyvatelé zemí vzdálených tisíce kilometrů od samotného konfliktu.

Dominový efekt není jistý, ale hrozí

Podle odborníků není zdražování nevyhnutelné. Válka trvá zatím jen krátce a existuje možnost, že se situace rychle uklidní nebo že se v Íránu ustaví vláda schopná stabilizovat poměry a obnovit vztahy se státy Perského zálivu i se Západem.

Historické zkušenosti však ukazují, že podobné konflikty často přerůstají v dlouhodobou nestabilitu. Příklady z Iráku, Afghánistánu nebo problémy v Suezském průplavu způsobené jemenskými Hútíi naznačují, že region může čelit vleklé krizi, píše Corriere della Sera. Pokud by se k tomu přidaly hrozby pro lodní dopravu v Perském zálivu, mohl by se podle analytiků spustit globální růst cen potravin.

Klíčová role Hormuzského průlivu

První signály napětí už se podle analytiků na trzích objevují. Oblast mezi Íránem a Arabským poloostrovem představuje podle dat International Trade Center přibližně 14,4 procenta hodnoty světového exportu hnojiv. Druhým největším vývozcem je Rusko s podílem 22,4 procenta.

Zásadní roli přitom hraje právě Hormuzský průliv – úzký námořní koridor spojující Perský záliv s Indickým oceánem. Tudy se přepravují klíčové suroviny pro zemědělství. Prochází jím zhruba třetina světového obchodu s močovinou, téměř polovina dusíkatých hnojiv a významná část fosforečnanu amonného. Tyto produkty vznikají z plynu a mezi jejich hlavní výrobce patří Saúdská Arábie, Omán nebo Katar. Mezi hlavní odběratele patří velké zemědělské velmoci, jako jsou Indie, Spojené státy, Brazílie nebo Austrálie.

Export téměř zastaven

Současná situace podle analytiků připomíná „infarkt trhu“. Vývoz hnojiv je ochromen právě kvůli problémům s průchodem Hormuzským průlivem, který se během několika dní stal nebezpečnou a velmi drahou trasou. I kdyby íránské revoluční gardy lodě přímo nenapadaly, prudce rostou ceny přepravy i pojištění nákladu. Obchodní operace se tak stávají extrémně nákladnými a uskutečňují se jen sporadicky.

Trhy na tuto situaci reagovaly okamžitě. Na burze Chicago Board of Trade zdražila močovina – hnojivo s vysokým obsahem dusíku podporující fotosyntézu rostlin – během jediného týdne o 26 procent. Od prosince, kdy se začaly objevovat první signály možného konfliktu, její cena vzrostla dokonce o 64 procent. Nyní se pohybuje na úrovních z listopadu 2022, krátce po začátku války na Ukrajině.

Dopady na celý potravinový řetězec

Pokud vysoké ceny hnojiv přetrvají i v dalších měsících, může podle ekonomů následovat zdražování v celém potravinovém řetězci, uvedl deník Corriere della Sera. Týkalo by se to především obilí, mléčných výrobků a masa, jehož produkce je závislá na krmivu z obilnin.

Energie a ropné produkty dnes tvoří zhruba polovinu nákladů na výrobu pšenice nebo kukuřice. Asi třetinu představují právě hnojiva a zbytek doprava. Pokud by blokáda Hormuzského průlivu pokračovala, mohlo by se podle analytiků zopakovat cenové šokové období z roku 2022.

Ceny obilí jsou sice dnes výrazně nižší než tehdy, přesto za poslední měsíc už vzrostly asi o 15 procent. Zdražování výrobků na konci potravinového řetězce – například chleba, těstovin nebo masa – obvykle přichází se zpožděním, až se plně projeví dopady dražších surovin.

Výhoda pro Rusko

Ze současné situace by podle analytiků mohlo znovu profitovat Rusko. Moskva si je vědoma, že její role v globální potravinové bezpečnosti může výrazně posílit. Na rozdíl od ropy totiž ve světě prakticky neexistují strategické zásoby hnojiv.

Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 už jednou vyvolala paniku a nedostatek na trhu. Některé státy se nyní snaží podobné situaci předejít a zajišťují si dodávky předem. Například Nigérie a Ghana už podle dostupných informací objednaly ruská hnojiva s dodáním na podzim, i za cenu vyšších nákladů. Další velké země produkující obilí pravděpodobně postupují podobně a snaží se nahradit dodávky z Kataru nebo Saúdské Arábie právě ruskými produkty. Podle analytiků se tak může stát, že Rusko, které ještě nedávno čelilo ekonomickým problémům, opět získá významnou páku v globální ekonomice – tentokrát prostřednictvím potravinového řetězce.