Trumpova zpráva o stavu unie – opakování starých hitů

Americká ústava nařizuje prezidentovi „čas od času podávat Kongresu zprávu o stavu unie a doporučovat k jeho zvážení taková opatření, která bude považovat za nezbytná a vhodná“. Z toho se zrodila jedna z nejdůležitějších a nejpompéznějších každoročních tradic americké politiky. Na začátku roku prezident předstoupí před obě dvě komory Kongresu a další nejrůznější papaláše, jako jsou soudci Nejvyššího soudu a zástupci armády, aby je informoval o stavu Spojených států.

Nebylo tomu tak vždy. První prezident George Washington sice podával zprávu před Kongresem osobně, ale Thomasu Jeffersonovi, třetímu držiteli úřadu, to přišlo jako příliš monarchistická akce nehodná hrdé republiky a svou zprávu zaslal Kongresu písemně. Po více než sto let tak byla zpráva o stavu unie suchý úřední dokument plný ekonomických statistik, shrnutí působení jednotlivých ministerstev, inventářů vojenských skladů a podobně.

Tradici projevu před Kongresem obnovil Woodrow Wilson v roce 1913 a především rozvoj rádia a posléze televize pak udělal z nudné ústavní povinnosti zásadní politickou a mediální událost. Prezident již neinformoval Kongres, ale mluvil ke všem Američanům. Ze zprávy o stavu unie se tak stala hlavně propagandistická show.

Sledovat takovýto projev může být pro rezervovaného, cynického Evropana utrpení. Každé prezidentovo sdělení je odměněno potleskem vestoje minimálně poloviny Kongresu, druhá polovina, ta, která je momentálně v opozici, svůj potlesk musí strategicky plánovat, aby neocenila prezidenta za něco, s čím nesouhlasí. Což projev plný samochvály ještě dále neúměrně protahuje. Do minulého týdne rekordmanem byl Bill Clinton, jehož projev v roce 2000 trval hodinu a 28 minut. Nyní ho překonal Donald Trump o 19 minut.

Celý text o Trumpově projevu najdete ZDE.