Shoda se rozpadá. Kontrola hospodaření ČT a ČRo ze strany NKÚ naráží na spor o poplatcích

Nejasná debata ohledně zrušení koncesionářských poplatků a převedení financování veřejnoprávních médií na státní rozpočet by mohla mít nečekanou oběť: kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. Jde o ústavní novelu, na jejíž schválení je zapotřebí 120 hlasů v dolní parlamentní komoře a tři pětiny přítomných senátorů v té horní, nicméně jak koaliční tak opoziční zákonodárci v obou komorách již deklarovali zájem novelu schválit. Nyní však berou zpátečku.

Nápad na to, aby NKÚ mohl kontrolovat – stejně jako tomu činí u dalších institucí veřejného sektoru – i veřejnoprávní média, čímž by se udělala přítrž spekulacím o tom, zda začerněné smlouvy mají krýt nesrovnalosti, nebo jen obchodní tajemství, se periodicky vrací minimálně v poslední dekádě. Do formy sepsaného návrhu se dostal již v minulém volebním období, kdy jej schválili ze své zákonodárné pravomoci senátoři. Následně ho ale strany koalice, tehdy ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, nestihly projednat – dle některých z časových důvodů, protože se blížil konec volebního období, dle jiných úmyslně.

Senátoři ovšem již v listopadu 2025 – tedy krátce poté, co byla vůbec ustanovena sněmovna – projednali návrh, který koncem období spadl pod stůl, znovu a opět ho schválili hlasy napříč politickým spektrem. V horní komoře, kde drží většinu nynější sněmovní opozice, návrh získal 48 hlasů z 54. Kdyby tedy šlo již o hlasování v rámci legislativního procesu vedoucího k ústavní změně (jakože nešlo, protože návrh, který podává Senát, musí být Senátem znovu schválen po schválení Poslaneckou sněmovnou, i když již jednou schválen byl), potřebnou tří pětinovou podporu by s přehledem získal. Následně návrh putoval do sněmovny, kde byl začátkem března sněmovní většinou schválen v prvním čtení a poslán výborům. Zajímavé bylo, že byť se koalice a opozice absolutně v dolní komoře neshodnou na zrušení poplatků, na rozšíření pravomocí se shodli, protože oba tábory v něm viděly bod pro svou argumentaci: podle koalice NKÚ rozkryje nepravosti v hospodaření ČT a ČRo, podle opozice zase potvrdí, že se zde postupuje zcela správně.

Tvrdý postoj ODS

Ústavně-právní a mediální výbor změnu řešily v minulém týdnu, přičemž oba ji přerušily. Představitelé opoziční ODS a STAN na prvním ze zmíněných výborů uvedli, že změnu v současnosti nepodporují vzhledem k situaci, kdy se dle nich vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě snaží obě média zničit. „Pokládám změnu ústavy v tomto rozsahu za zbytečnou,“ řekl předseda klubu občanských demokratů Marek Benda. Za současné situace kolem veřejnoprávní televize a rozhlasu podle něho bude podmínkou ODS pro podporu ústavní novely ohledně NKÚ to, aby byly zařazeny zákony o ČT a ČRo mezi právní předpisy, na jejichž znění se musí shodnout jak Poslanecká sněmovna, tak Senát, přičemž zde není možnost přehlasování jako u běžných zákonů. Veto je dáno článkem 40 Ústavy, v současnosti jde například o volební zákony – například v minulém období přijatá korespondenční volba.

V takovém případě by změna poplatků na model financovaný státem – který zatím nebyl představen – neměla šanci Senátem, který je dlouhodobě držen tradičními stranami, projít. Postoj hnutí STAN je mírnější: chtějí pouze znát, jaký bude model financování, aby případně podpořili kontrolu hospodaření ze strany NKÚ. Ústavní rozšíření pravomocí NKÚ v debatě ve výboru podpořili zástupci TOP 09 a Pirátů. Piráti by navíc chtěli ještě širší prověrkové možnosti NKÚ. Kontrola by podle jejich návrhu mohla zahrnout i další subjekty hospodařící s veřejnými prostředky, zejména státní podniky. Výslovně by se netýkala obcí a krajů.

Nad postojem dvojice opozičních klubů se pozastavila hlavní předkladatelka Hana Kordová Marvanová (BEZPP). Poukazovala na to, že možnost prověřování ČT a ČRo Nejvyšším kontrolním úřadem měla v programu předchozí vláda Petra Fialy (ODS) a jde také o součást programu současného kabinetu Andreje Babiše (ANO). „Opozice by měla podporovat to, co prosazovala ještě jako vláda,“ řekla Kordová Marvanová. Cílem novely je podle ní posílení důvěryhodnosti a průhlednosti hospodaření veřejnoprávních médií.

Senátoři postoji poslanců rozumí

Co se horní komory týče, právě STAN a ODS zde mají řadu zástupců. „Postoji kolegů ve sněmovně rozumím. A jejich postoj, že nemá smysl pokračovat v projednávání kontroly, dokud nebude na stole jasný plán fungování a financování, plně podporuji,“ sdělil Echu předseda senátní Stálé komise pro sdělovací prostředky David Smoljak.

Člen senátní komise Václav Láska, předseda klubu SEN 21 a Pirátů, zdůraznil, že novela byla horní komorou iniciována za jiné situace. „Teď je otázkou, zda se nestane zbytečnou, když současná vláda má zjevně v úmyslu veřejnoprávní média zničit,“ sdělil Echu. Kritici ovšem namítají, že nejvyšší úřad by mohl kontrolovat hospodaření, ať již bude typ financování jakýkoliv, přičemž současný stav považují jen za záminku. Podle informací Echa existuje silná lobbingová snaha, aby kontrola zavedena nebyla. A to i přesto, že například generální ředitel ČT Hynek Chudárek minulý týden v rozhovoru pro Echo k možnosti zavedení této kontroly uvedl, že se televize „se kontrole vůbec nebrání, protože se jí rozhodně nebojí“.

„Kontrola České televize je již nyní dostatečná. Díky Radě ČT a její Dozorčí komisi, která jde do absolutního detailu, díky zprávám, které máme a předkládáme je Poslanecké sněmovně, díky auditům, kterými procházíme. Chci zdůraznit, že Česká televize je auditovaná, ačkoli ze zákona auditovaná být nemusí,“ sdělil Echu generální ředitel. Zmínil, že po svém nástupu do čela instituce zadal sérii podrobných auditů. „Takže mám za to, že již současná kontrola je velmi transparentní a důsledná. A to v konečném důsledku i z mé strany, protože pocházím z komerční sféry, takže si dovedu pročíst odborné ekonomické materiály a vyhodnotit je. Podle mne žádné dramatické finanční úniky v České televizi nejsou. Pokud nastoupí NKÚ, určitě to jen potvrdí,“ doplnil Chudárek.

Viceprezident NKÚ Jan Málek členy sněmovního právního výboru v minulém týdnu ujistil, že v případě rozšíření působnosti je úřad připraven vykonávat své kompetence vůči ČT i ČRo. Popsal, že úřad bude vykonávat nezávislou expertní kontrolu, která nebude nahrazovat kontrolní činnost rad obou médií, ani jejich vnitřní kontrolní mechanismy.