Ve veřejném stravování by se mělo častěji vyskytovat české maso, míní ministr Šebestyán
VEŘEJNÉ STRAVOVÁNÍ
Ve veřejném stravování by se mělo častěji vyskytovat české maso, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě po jednání s drůbežáři ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Ke zvýšení podílu českého masa ve školách, nemocnicích, ale i obchodech, je podle něj potřeba navýšit objem porážené a zpracované drůbeže v ČR. Ministerstvo proto plánuje převést národní dotační programy do systému víceletého programového financování, aby se producentům vyplatilo investovat do modernizace chovů a jatek.
„Naším cílem je, aby se v ČR nejen více drůbeže chovalo, ale také poráželo a zpracovávalo. Každé kuře, které vyvezeme živé do zahraničí, znamená ztrátu pracovních míst i přidané hodnoty, která by měla zůstat doma,“ uvedl Šebestyán.
Jednou z cest ke zvýšení spotřeby českého drůbežího je podle resortu větší využití v institucionálním stravování. „Drůbeží maso je vhodné i z výživového hlediska, poptávka po něm celosvětově roste. Všichni chceme, aby naše děti ve školách nebo lidé v nemocnicích jedli zdravé a kvalitní potraviny, pokud navíc budou lokálního původu, má to i další přínosy,“ uvedl ministr.
Zvýšit zastoupení českého drůbežího masa ve veřejném stravování chce i předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá, řekla to už dříve v rozhovoru s ČTK. „Chtěli bychom, aby například ve výběrových řízeních nebyly body jen za cenu, ale aby bylo nějaké zvýhodnění i za regionální produkci,“ řekla Dlouhá.
V Česku patří podle Dlouhé mezi největší zpracovatele drůbežího masa Vodňanská drůbež patřící pod koncern Agrofert, Drůbežářský závod Klatovy a Zemědělská společnost Rabbit Trhový Štěpánov.
Ministerstvo by chtělo také napravit nevyváženost, kdy se v Česku chová velký počet drůbeže, ale značná část živých kuřat směřuje za porážkou a dalším zpracováním do zahraničí, odkud se následně část produkce vrací zpět na český trh už jako hotové maso.
Vyšší počet zvířat chovaných v Česku by přitom podle ministerstva znamenal i větší spotřebu krmných směsí, a tím i lepší uplatnění českého obilí, které je dnes často vyváženo bez dalšího zpracování. „Dává smysl přeměnit obilí na kvalitní živočišnou produkci tady doma. Zůstává tím vyšší přidaná hodnota v Česku – u zemědělců, zpracovatelů i v navazujících oborech,“ dodal Petr Jílek, vrchní ředitel sekce ekologického zemědělství, komodit, výzkumu a vzdělávání na ministerstvu.
Pro zvýšení spotřeby i zpracování drůbežího je podle ministerstva i zástupců sektoru potřeba zajistit stabilní dotační nástroje, aby mohli producenti investovat. „Prioritou tedy je převést národní dotační programy do systému víceletého programového financování,“ uvedl Jílek.
Ministerstvo zároveň podporuje zacílení národních i evropských programů na rozšiřování a modernizaci výkrmových kapacit, posilování zpracovatelských provozů v ČR, zvyšování biologické bezpečnosti a welfare zvířat a zkracování dodavatelských řetězců.
„Musíme otevřít i otázku filozofie prodeje masa a toho, aby chovatelé dostávali férovou a stabilní cenu, která jim umožní dlouhodobě produkovat a rozvíjet se. Jen tak zůstanou naši producenti na evropském trhu konkurenceschopní,“ uzavřel Šebestyán.
Podle Českého statistického úřadu bylo k 31. prosinci 2025 v ČR chováno 23,5 milionu drůbeže, z toho 22,8 milionu bylo kuřat.
