Dlažba, kýč a málo stínu? Proměna pražského Jiřáku za 471 milionů vyvolala bouři

Pražské náměstí Jiřího z Poděbrad se po více než dvou letech stavebních prací a téměř čtvrtstoletí příprav znovu otevřelo veřejnosti. Rekonstrukce za více než 471 milionů korun má podle vedení města přinést modernější veřejný prostor odolnější vůči klimatickým změnám, nové stromy, systém hospodaření s dešťovou vodou i kvalitnější zázemí pro farmářské trhy a kulturní akce. Jenže ještě před slavnostním otevřením se na sociálních sítích strhla vlna kritiky, v níž někteří komentátoři označili proměnu oblíbeného „Jiřáku“ za promarněnou příležitost, betonovou plochu bez života nebo dokonce „redevastaci“ náměstí.

Rekonstrukce podle návrhu architektů Pavly Melkové a Miroslava Cikána z ateliéru MCA zahrnovala nové povrchy, opravu fontány, rozšíření dětského hřiště, výsadbu stromů a vznik nového prostranství před kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně. Součástí projektu je také retenční systém, který využívá dešťovou vodu ze střechy kostela k zavlažování zeleně.

Právě podoba nového prostoru však vyvolala bouřlivé reakce. Ostře vystoupil například vývojář počítačových her Daniel Vávra. Připomněl, že příprava projektu trvala dvě desetiletí a jeho cena se vyšplhala téměř k půl miliardě korun. „Borci vybetonovali trávníky a vysadili tam alej stromů za pár korun,“ napsal. Kritizoval také podobu cest, které jsou podle něj navrženy bez ohledu na skutečný pohyb lidí. „Brzo budou vyšlapané blátivé chodníky v trávníku za miliony, protože lidi budou chodit jinudy, než géniové vymysleli,“ uvedl. Výsledek označil za „tři roky práce za půl miliardy“ a ironicky navrhl porovnat letní „pocitovou teplotu“ s obdobím před rekonstrukcí.

Ke kritikům se přidal také publicista a místní obyvatel Štěpán Ryšavý, který upozornil především na zmizení květinových záhonů a změnu charakteru prostoru. „Jiřák prostě už nepokvete. Je to placka. Místo trávy kostky nebo udusaná hlína bez života,“ napsal. Podle něj sice přibylo stromů, ale „bude 10 až 15 let trvat, než povyrostou a budou dávat stín“. Postěžoval si rovněž na zánik některých zahrádek a na to, že dřívější místa pro posezení nahradily plochy využívané k parkování.

Kritické reakce se objevily i na dalších profilech. Komentátor vystupující pod jménem Středoevropan napsal: „Nové náměstí Jiřího z Poděbrad. Za půl miliardy jsem čekal něco jiného.“

Zastánci projektu však tvrdí, že mnohé výtky ignorují skutečný rozsah změn. Podle architekta Miroslava Cikána přibylo na náměstí celkem 177 stromů a nyní jich je v prostoru 244. Nově vysazené platany mají podle něj v budoucnu vytvořit rozsáhlé zastínění. „Ta odolnost je skutečně v každém detailu alespoň promyšlená a doufáme, že se projeví v reálném životě a praxi,“ řekl při otevření.

Jeho kolegyně Pavla Melková uvedla, že původní stav náměstí již neodpovídal významu lokality. „Prostranství bylo opravdu ve stavu, který neodpovídal kvalitě toho města kolem,“ řekla. Podle ní nyní bude důležité především to, jak bude prostor využíván a zda se stane skutečným centrem místního života.

Zastání se projektu našel i u pražského náměstka pro územní rozvoj Petra Hlaváčka (STAN), který na sociálních sítích napsal: „Jiřák je otevřený! Náměstí Jiřího z Poděbrad se po letech nekoncepčních úprav konečně otevřelo v plné kráse.“ Dodal, že „rozvoj Prahy se nedělá od stolu, ale srdcem“.

Hlaváček při slavnostním otevření uvedl, že se podařilo najít správný poměr mezi zpevněnými a travnatými plochami. Náměstí podle něj musí sloužit jak pro každodenní pobyt obyvatel, tak pro farmářské trhy, kulturní akce či sousedská setkání.

Podobně hovoří i autoři projektu a pražští urbanisté. Podle materiálů Centra architektury a městského plánování přibylo na náměstí více než 180 stromů, vznikla retenční nádrž na dešťovou vodu, byly vysazeny nové odolnější trávníky a všechny asfaltové povrchy nahradila propustná dlažba nebo mlat. Cílem bylo vytvořit prostor lépe připravený na extrémní vedra i přívalové srážky.

Přesto je zřejmé, že nová podoba jednoho z nejznámějších vinohradských náměstí bude ještě dlouho rozdělovat veřejnost. Zatímco architekti a město mluví o promyšlené adaptaci na klimatickou změnu a návratu k původní Plečnikově koncepci, část místních obyvatel a komentátorů vidí především úbytek zeleně, květin a stínu, který byl po desetiletí jedním z charakteristických znaků „Jiřáku“. Spor se zřejmě protáhne do té doby, než skutečně vyrostou vysazené stromy.