Jaké dopady by měl rozpad Británie? Problémem by bylo Skotsko, tamní jaderné zbraně, ropa či elektřina

Ve velšském Cardiffu podepsali v pondělí premiéři Skotska, Walesu a Severního Irska memorandum o porozumění, ve kterém mluví o právu na sebeurčení a o hlasováních o nezávislosti svých zemí na Anglii. Britský premiér Andy Burnham nedávno naznačil možnost referenda, v případě, že by byl mezi obyvateli dostatečný zájem. Po vyhlášení memoranda ho však ostře odmítl. Poslední pokus o nezávislost podniklo v roce 2014 Skotsko, tehdejší referendum skončilo výsledkem 55 % pro zachování unie a 45 % pro nezávislost. Právě z doby referenda pochází některé odhady dopadů a právě nezávislost Skotska se jeví nejvíce problematická z pohledu energií, těžby v Severním moři či základen jaderných ponorek.

Skotsko, Wales a Severní Irsko dnes dohromady mají přibližně 10,7 milionu obyvatel, tedy zhruba 15 procent populace Spojeného království, a zabírají asi 46,6 procenta jeho pevninské rozlohy. Ekonomický rozdíl je ale výrazně menší: podle Národní statistické kanceláře (ONS) vytvářely v roce 2023 Skotsko, Wales a Severní Irsko společně HDP kolem 360 miliard liber, zatímco Anglie přibližně 2,33 bilionu liber. Nejcitelnější dopady pro Londýn by proto nemusely přijít přes samotné HDP, ale přes ztrátu strategické infrastruktury, energetických zdrojů a vojenských kapacit, především ve Skotsku.

Už v době referenda v roce 2014 byl podstatným bodem debat britský jaderný arzenál. Základna Clyde na západě Skotska 40 kilometrů od Glasgow je základnou britských ponorek, a to i jaderných ponorek nesoucích rakety Trident, zatímco nedaleký Coulport slouží jako klíčové zařízení pro skladování a manipulaci s jadernými hlavicemi. Jsou důležitou součástí britského jaderného odstrašení. Skotská vláda na konci roku 2025 uvedla, že nemá zájem o jaderné zbraně na svém území a ty by v případě nezávislosti musely být transportovány jinam. Během debat v britském parlamentu před posledním referendem o nezávislosti zaznívalo, že by transport jaderných zbraní a ponorek trval několik let a vybudování nové základny pro ně by mohlo stát jednotky až nižší desítky miliard liber. Na severovýchodě Skotska je navíc základna RAF Lossiemouth, odkud operují stíhačky Typhoon a flotila námořních hlídkových letounů P-8 Poseidon určených mimo jiné k vyhledávání ponorek.

Podobně významná je energetika. Skotsko v roce 2025 vyrobilo podle tamní vlády rekordních 38,5 TWh elektřiny z obnovitelných zdrojů a vyvezlo v čistém vyjádření 20,8 TWh. Přibližně 90 % "exportu" mířilo do Anglie. Nezávislost by samozřejmě neznamenala, že elektřina přestane proudit do sousední Anglie. Z vnitrostátního transferu by se ale stal obchod mezi dvěma státy a bylo by nutné nově dohodnout pravidla společné sítě, poplatky i regulaci.

Ropa a plyn patřily už před referendem o skotské nezávislosti v roce 2014 k hlavním sporným otázkám. Podle tehdejšího ilustrativního geografického rozdělení, se kterým pracovala skotská vláda, by na Skotsko v roce 2013 připadalo přibližně 95,1 procenta britské produkce ropy a 48 procent produkce zemního plynu; dohromady asi 75,5 procenta produkce uhlovodíků. Nešlo však o předem dané rozdělení nalezišť pro případ nezávislosti. Britský parlament tehdy upozorňoval, že vymezení skotských vod a rozdělení offshore zdrojů by se řídilo mezinárodním právem a bylo by předmětem jednání mezi Londýnem a Edinburghem. Význam Skotska pro těžbu zůstává vysoký i dnes: podle novějších údajů skotské vlády připadalo v roce 2023 na Skotsko a přilehlé vody přibližně 84 procent celkové britské produkce ropy a plynu.

Nezávislost by pro Skotsko i Wales znamenala především nutnost nově vyvážit vlastní daňové příjmy a veřejné výdaje, které jsou dnes součástí společného britského fiskálního systému. V obou zemích jsou veřejné výdaje na obyvatele vyšší než v Anglii: podle Knihovny Dolní sněmovny činily v roce 2024/25 ve Skotsku 15 563 liber a ve Walesu 15 155 liber, zatímco v Anglii 13 134 liber. Zároveň mají obě země nižší ekonomický výkon na hlavu než Anglie, přičemž rozdíl je výraznější u Walesu: podle ONS dosahoval v roce 2023 HDP na obyvatele ve Skotsku přibližně 37 200 liber, ve Walesu 29 300 liber a v Anglii 40 400 liber. Právě proto patří budoucí rozpočtová bilance k nejspornějším otázkám nezávislosti. U Walesu současné britské statistiky ukazují fiskální mezeru přes 21,5 miliardy liber ročně, kritici však upozorňují, že jde o bilanci Walesu uvnitř dnešního Spojeného království, nikoliv o rozpočet budoucího samostatného státu. Alternativní studie vzniklá na popud Plaid Cymru odhaduje výrazně nižší schodek kolem 2,6 miliardy liber.

Do finanční bilance je přitom potřeba započítat nejen rozpočtové transfery, ale také silnou obchodní provázanost Skotska a Walesu s Anglií. Podle britské Kanceláře pro interní obchod jsou obě země vůči zbytku Spojeného království čistými dovozci: Skotsko z ostatních částí UK dováží zboží a služby za přibližně 66 miliard liber ročně a vyváží za 52 miliard, Wales dováží za 27 miliard a vyváží za 26 miliard. Zbytek Spojeného království přitom tvoří přibližně 60 % skotského exportu a zhruba polovinu velšského, zatímco pro Anglii představuje obchod s ostatními britskými zeměmi mnohem menší podíl z jejího celkového zahraničního a meziregionálního obchodu, vyplývá z dat roku 2019 a zprávy zpracované v roce 2022.

Severní Irsko by mělo na Anglii nejmenší přímý ekonomický dopad, protože představuje jen malou část britské populace i ekonomiky. Zároveň je ale výrazně závislé na financování z Londýna. V případě sjednocení Irska by tak část současné finanční odpovědnosti Londýna přešla na Dublin.

Nacionalističtí lídři Skotska, Walesu a Severního Irska společným memorandem o sebeurčení stupňují tlak na Londýn a nového britského premiéra Andyho Burnhama. Ten dříve naznačil, že by další referendum o skotské nezávislosti mohlo připadat v úvahu, pokud by pro něj existovala jasná většinová podpora, jeho úřad však následně zdůraznil, že se postoj vlády nemění, a Burnham znovu uvedl, že další referendum nyní nepřichází v úvahu. Skotský první ministr a předseda SNP John Swinney mezitím Burnhama označil za možného „posledního premiéra Spojeného království“.

Současná situace je specifická tím, že poprvé jsou ve všech třech částech Spojeného království s vlastní samosprávou, tedy ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku, u moci strany, které otevřeně podporují nezávislost skrze odtržení od Spojeného království.

Po společném memorandu premiérů neanglických zemí však Burnham ostře zareagoval. „Premiér je odhodlán přinášet změnu napříč všemi čtyřmi národy Spojeného království a silně věří v unii. Spojené království je na tom nejlépe, když se lidé spojí kolem našich společných hodnot a společně řeší problémy, namísto rozdělování. A premiér bude pokračovat ve zmírňování ekonomického tlaku na domácnosti a zajišťovat větší ekonomickou stabilitu, na místo debat o ústavě a dalších referendech,“ uvedl mluvčí britského premiéra v reakci na deklaraci tří národů ve Spojeném království.