Kancléř nalil do německé ekonomiky investice ve výši miliard euro. Efekt se nedostavil...

Rok po startu miliardového „investičního boosteru“ kancléře Friedricha Merze (CDU) je bilance chabá. Velký impuls pro německou ekonomiku se totiž zatím nedostavil, píše dnes deník Bild. Přitom při představení programu Merz sliboval, že Německo zase bude „fit pro budoucnost“. Jakoby spolková vláda zapomněla, že problémy německé, potažmo evropské ekonomiky jsou strukturální a geopolitické. Odpisy hospodářství nemohou v této situaci zachránit.

Zákon začal platit 19. července 2025 a měl firmy motivovat k větším investicím silnými daňovými úlevami. Hlavním nástrojem jsou tzv. superodpisy: firmy si mohou u strojů, zařízení a vozidel odepsat až 30 % pořizovací ceny v prvním roce a v dalších dvou letech zase až 30 % zůstatkové hodnoty. Očekávaný boom ale nepřišel.

Tobias Hentze, daňový expert Institutu německé ekonomiky (IW), to shrnul suše: „Velký impuls zatím rozhodně není vidět.“ Podobně to vidí i Oliver Holtemöller z Institutu pro hospodářský výzkum v Halle. Odpisy podle něj nedokážou vyvážit špatné odbytové vyhlídky, vysoké ceny energií, regulační zátěž a velkou politicko-ekonomickou nejistotu.

Přesto nějaká malá čísla pozitivní jsou. Soukromé investice do vybavení v prvním čtvrtletí 2026 stouply o 3,3 %. O skutečném investičním boomu se ale rozhodně mluvit nedá. Spolkové ministerstvo hospodářství navíc růst přičítá spíš oživujícímu exportu než boosteru. Ještě víc zklamání přináší srovnání s minulostí: úroveň investic do vybavení byla začátkem roku 2026 i přes mírný růst zhruba na úrovni roku 2013. Ekonom Claus Michelsen to v deníku Handelsblatt okomentoval jasně. „Efekty růstového boosteru jsou zatím skromné, i přes značně vysoké mimořádné odpisy,“ řekl.

Největší brzdou je nejistota. Celní konflikt s USA, válka v Íránu, drahé energie a problematické odbytové perspektivy vedou firmy k tomu, že investice raději odkládají. Michelsen varuje: „Vysoce rizikové prostředí zhruba, poloviční účinnost investičních pobídek typu odpisů – to ukazuje relevantní výzkum," tvrdí Michelsen. “Pro vládu je průběžná bilance zvlášť bolestivá. Zrychlené odpisy měly být jedním z nejchytřejších nástrojů hospodářské politiky a zároveň překlenout dobu do slíbeného snižování daní. Snížení korporátní daně z 15 na 10 % se ale kvůli napjatému rozpočtu odkládá až na rok 2028 a dál. Stát táhne víc než soukromý sektor.