Že bych na MF sušila 20 miliard navíc, tomu nikdo nevěří, říká Schillerová k výdajům na obranu

Určitě nemám dvacet miliard navíc na obranu, které bych tady na ministerstvu financí sušila, tomu opravdu nikdo nevěří a nemohu nic takového připouštět. V rozhovoru pro Echo24 to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že vláda Andreje Babiše (ANO) se nechce honit za procenty, ale za tím, aby armáda dostala to, co potřebuje. Podle ní je úkolem České republiky mít také zpevněné mosty či silnice či zajistit spojencům zdravotní péči. Schillerová tak odkázala na záměr postavit novou vojenskou nemocnici.

Premiér Babiš v dubnu řekl, že podle hodnocení NATO nesplní letos Česko závazek dvou procent. V letošním rozpočtu vláda zatím počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se Česko dostane v případě, že by do nich zahrnulo i financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech. Nebo by se musel rozpočet obrany navýšit o zhruba 20 miliard. To se ale nejeví jako pravděpodobné.

„U výdajů na obranu je to myšleno tak, že máte určité tvrdé a měkké výdaje, tedy ty, které nesouvisí přímo s armádní technikou a našimi úkoly v NATO. Nicméně naším úkolem v Severoatlantické alianci je mít i zpevněné mosty a silnice. Metodika NATO se zpřesnila, byl v tom docela velký chaos. Podle ní by vláda za celé minulé čtyři roky ten dvouprocentní závazek nesplnila. My se budeme soustředit na věci, které jsou podle metodiky regulérně započitatelné,“ uvedla pro Echo24 ministryně financí Alena Schillerová.

„Určitě ale nemám dvacet miliard, které bych tady na ministerstvu sušila, tomu opravdu nikdo nevěří a nemohu nic takového připouštět. My se ale nechceme honit za procenty, ale za tím, aby armáda dostala to, co potřebuje. Nám se velice daří rekrutování nových vojáků, ministr Zůna chystá novou koncepci armády. V pondělí jsme na vládě schválili nového zmocněnce pro NATO, Jakuba Landovského, který se svými obrovskými zkušenostmi bude výdaje koordinovat, případně to s představiteli NATO konzultovat,“ dodala Schillerová.

Vojenská nemocnice, s níž přišel premiér Babiš a jejíž záměr je podle Schillerové hodně kritizován, je například prý zcela zásadní. „My nechceme, aby to byla klasická fakultní nemocnice, ale skutečně vojenská nemocnice se všemi parametry, včetně podzemních krytů a tak dále. Kdyby došlo k nějakému konfliktu, tak jsme tranzitní zemí, musíme zajistit tranzit vojsk NATO, ale mít i zdravotní zařízení, abychom mohli poskytovat třeba spojencům péči. Chceme skutečně dát vojákům to, co potřebují, a ne pořád podepisovat zálohové faktury, jako to dělala minulá vláda, to bylo opravdu směšné,“ míní ministryně.

Připouští, že jsou komodity, kde je nutné podepsat smlouvu tak, aby vám v nějaké době přišly. „Dá se ale vyjednávat, že se platby uhradí v nějaké tranši, že se nebude nic předplácet, jako k tomu došlo v případě stíhaček F-35. Nám vadilo i to, že velká část různých zakázek z doby minulé vlády je vyšetřována vojenskou policií. Jako právník chápu, že vyšetřování neznamená obvinění či dokonce odsouzení. To, že se něco vyšetřuje, nechává pachuť a nechce se vám pak do toho lít další peníze. Ale pracujeme na tom a i pan Landovský do toho také přinese velkou kvalitu,“ řekla ministryně.

Sám Landovský v rozhovoru pro ČTK řekl, že je potřeba začít říkat věci tak, jak skutečně jsou, byť třeba výsledná čísla budou nižší. „Důležité je, aby se jim dalo věřit a aby byla měřitelná,“ uvedl Landovský s tím, že obranné výdaje už dávno nejsou tématem pouze ministerstva obrany, ale týkají se více resortů. Funkce vládního zmocněnce proto podle něj dává smysl zejména jako koordinační článek mezi jednotlivými institucemi. Jeho pravomoci zahrnují možnost svolávat jednání, vyžadovat informace nebo se podílet na předkládání materiálů vládě. „Zmocněnec nenahrazuje stávající struktury vlády, pouze je propojuje,“ řekl.

Za problematické označil dosavadní míchání uznatelných a neuznatelných výdajů při snaze dosáhnout hranice dvou procent HDP na obranu. Česká republika podle něj sama nerozhoduje o tom, které výdaje NATO uzná. Může je pouze navrhnout a obhajovat. Součástí jeho práce bude i častější vyjednávání přímo v alianci, uvedl.

Za svůj hlavní realistický cíl označil stabilní udržení hranice dvou procent HDP na obranu. Podle něj to znamená mířit mírně nad tuto hranici kvůli výkyvům HDP i nevyčerpaným penězům. Vedle toho chce postupně zlepšovat výsledky výdajů na odolnost.