​​​​​​​Ostrý spor o Sudetské Němce: Je sjezd v Brně příležitost, nebo provokace?

V květnu by se měl v Brně uskutečnit historicky první sraz Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území země, kterou předkové jeho členů museli před osmdesáti lety opustit. O srazu v „domovině“ mluvil mluvčí landsmanšaftu Bernd Posselt už hodně let a vždy dodal, že příští rok to ještě nebude, ale jednou snad ano. Teď je k tomu nejblíž. Z české strany mu podala ruku organizace Meeting Brno, jejíž zástupci tvoří jednu polovinu našich diskutujících. Tu druhou tvoří jejich kritici, lidé, kteří dlouhodobě vyjadřují pochybnosti o smyslu a účelu oživování starých témat. Salon proběhl minulou středu, kdy se kvůli srazu v Poslanecké sněmovně prudce střetli koaliční a opoziční poslanci a kdy, dalo by se říct, se vášně rozhořely s nečekanou (?) intenzitou.

Echo Salonu se zúčastnili: Blanka Návratová, překladatelka a programová ředitelka Meeting Brno, Stanislav Křeček, právník a ombudsman, Benjamin Kuras, spisovatel, Matěj Hollan, bývalý náměstek primátora Brna, Petr Kalousek, programový vedoucí Meeting Brno a Pavel Hasenkopf, právník.

Dámo a pánové, co se to v Brně chystá?

Křeček: Předně je třeba říci, že v Brně se nesetkají potomci těch, kteří museli opustit republiku, jak jste, pane redaktore, v úvodu řekl. V Brně se setkají potomci těch, kteří rozbili tehdy republiku. To je zásadní rozdíl. To, že museli odejít, je až důsledek jejich úspěšné snahy o rozbití republiky. To je nutné říci.

Kuras: Já bych k tomu dodal, že devadesát procent z nich se tehdy zřeklo československého občanství a přijali občanství říšské, takže nemohli pak získat zpět československé. Těch deset procent, kterým zůstalo občanství protektorátní, tady mohlo zůstat. Takže já bych nemluvil o nějakém celoplošném vyhnání. Byla to jejich volba a museli za ni nést následky.

Křeček: A malou poznámku. Žádní sudetští Němci neexistovali, ten pojem je absurdní. Byli to českoslovenští občané, kteří žili na území, jež se geograficky jmenovalo Sudety. To, že se vytvořil nový název sudetští Němci, má důvody politické: to je totéž jako s Palestinci. Byli to českoslovenští občané, kteří si nepřáli Československou republiku. To bylo jistě jejich právo, ale museli za to, když se jim to podařilo, nést následky.

Kuras: Navíc Brno nebylo součástí protektorátu, takže dělat to právě tam je jaksi dvojnásobné chucpe čili drzost.

Hasenkopf: Já bych se zastavil u té věty, že je to osmdesát let. Ano, je to osmdesát let! Tedy už poměrně dávná minulost. Uzavřená záležitost. Ti lidé jsou už v několikáté generaci občané Německa. Já nechápu, oč jim stále jde, proč se nám stále připomínají, proč nás stále stalkují, proč se nám stále vnucují. O co jim vlastně ještě dneska jde?! Kdybyste ten sraz nedělali, tak to ani nikoho nebude zajímat. Takže já nechápu, co pořád chtějí.

Hollan: Děláme ten sraz právě proto, aby takhle pitomé otázky pořád nezaznívaly…

Já bych prosil bez urážek.

Hasenkopf: Tak mi na ně odpovězte…

Hollan: Oni osmdesát let vydávají noviny, které pravidelně, každý týden velmi objektivně informují o tom, co se v jejich staré vlasti děje. Mnozí z nich se velmi podrobně zajímají o to, co se tady děje, mnozí jsou o dění ve staré vlasti informovaní lépe než mnozí lidé tady u nás.

Křeček: A co má být?

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý Echo Salon si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.