Čechům se znehodnocují úspory na důchod. Začíná boj o snížení poplatků penzijních fondů

V Česku začal boj o poplatky penzijních společností a reformu třetího pilíře, v němž si stále statisíce Čechů spoří na důchod za značně nevýhodných podmínek. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dlouhodobě avizuje, že chce přitlačit dolů poplatky penzijních společností, které v dlouhodobém měřítku výrazně snižují úspory střadatelů, a ministerstvo financí má brzy předložit návrh změn. Penzijní společnosti mezitím vyrukovaly s vlastní studií, kterou se snaží proti negativnímu obrazu českého penzijního spoření bránit.

Potřeba spořit si vlastní prostředky na stáří začíná být s demografickým vývojem v populaci stále naléhavější a jedním z nejpopulárnějších způsobů stále zůstává penzijní spoření v tzv. třetím pilíři. Peníze si tímto způsobem na stáří ukládají miliony lidí, značná část jich ale také zůstává v nepříliš výkonném starém penzijním připojištění, do kterého se už přes dekádu nedá vstoupit. V případě všech produktů pro spoření na stáří došlo v posledních letech k řadě změn, další přitom mají brzy následovat. A nemá jít o změny malé.

Ministryně financí avizovala změny ještě před sestavením vlády, nakonec na to, že spoření ve třetím v pilíři v Česku není příliš efektivní, upozorňovala v minulém volebním období vládu i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Tehdejší ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) o možnosti sáhnout na poplatky fondů v této souvislosti i mluvil, nakonec však ke kroku nedošlo.

„Klíčovým problémem v České republice je samotný design regulace penzijních fondů. Velká většina prostředků v rámci 3. pilíře – tedy cca 460 miliard Kč – je uložena v transformovaných fondech. Jejich regulace zaručující zhodnocení prostředků (tzv. kladnou nulu) v každém roce vede k orientaci na nákup státních dluhopisů, což omezuje potenciál jiných prorůstových investic. Poplatky v transformovaných fondech navíc dosahují 25-85 % výnosů (informace ministerstva financí pro jednání NERV), což omezuje i jejich smysluplnost v rámci důchodového systému,“ uváděl NERV. Ten pak zmiňoval například i možnosti, jak zvýšit motivaci spořit na penzi u mladých, například tím, aby byl státní příspěvek v mladším věku výrazně vyšší a s věkem se snižoval.

Transformované fondy musí podle zákona vykázat nezápornou výkonnost. Od roku 2013 dosáhly tyto fondy zhodnocení v průměru 18,18 procenta. Reálné průměrné zhodnocení, tedy po započtení inflace za posledních 13 let, je ale záporných 25,33 procenta, vyplývá z analýzy společnosti Freedom Financial Services. Peníze se tak znehodnotily podle modelového výpočtu jednorázové investice provedené v roce 2013 o jednu čtvrtinu. Model nezapočítává státní příspěvky, daňové úlevy a u více než třetiny účastníků i zaměstnavatelské příspěvky.

Vysoké poplatky přitom mohou znamenat, že Češi ze spoření dostávají zpět několikanásobně méně, než dostávají lidé například v sousedním Slovensku. Poukázala na to mimo jiné i analýza Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu IDEA při výzkumném pracovišti CERGE-EI. Současné poplatky penzijních fondů jsou podle Filipa Pertolda z IDEA vysoké. Nyní činí v průměru 1,3 procenta z aktiv, u dynamických fondů přes dvě procenta. Významná část končí v zisku správců fondů, kdy 60 procent z nich představuje zisk sektoru, zatímco jen 40 procent pokrývá náklady. Od roku 2017 navíc ziskovost sektoru výrazně vzrostla, dodal.

„Z našeho pohledu by proto po reformě měly poplatky klesnout na 0,6 až 0,7 procenta z objemu, a to při zrušení poplatku za výnos. Ani při této úrovni by sektor nepřestal být ziskový. Penzijní společnosti by si rozdělily zisk kolem jedné miliardy korun. Ziskovost sektoru by se tak pohybovala kolem 25 procent,“ uvedl Pertold. Pro účastníky by snížení poplatků znamenalo podle něj zásadní zlepšení výsledků spoření. Při investičním horizontu 40 let, poplatku 0,6 až 0,7 procenta a zavedení strategie životního cyklu by lidé mohli vstupovat do penze s přibližně trojnásobným objemem peněz proti současnému stavu, odhadl.

Asociace penzijních společností před několika dny přišla naopak se studií, která zpochybňuje mimo jiné i čísla, ke kterým došla IDEA. „Studie renomované poradenské společnosti EY spočítala reálnou nákladovost českého penzijního spoření. Průměrná výše nákladovosti za období 2016–2025 je podle studie 0,82 %. U starých fondů pak 0,72 %, u nových 1,53 %,“ uvedla asociace v tiskové zprávě. „Trh penzijka se ustavoval více než třicet let a dnes je na něm devět svébytných hráčů. Právě díky tomu mají účastníci možnost volby z řady přístupů k produktu. Konkurence mezi penzijními společnostmi přináší tlak na výši úplat a samozřejmě také na kvalitu služeb pro účastníky. Kdyby se podmínky měly změnit způsobem, který bude pro část poskytovatelů neakceptovatelný, došlo by ke snížení počtu společností, které produkt nabízejí, a z toho by jen stěží profitovali samotní účastníci,“ uvedl prezident asociace Radek Moc.

Ministerstvo financí už má v brzké době předložit návrh změn. Úpravy mají zajistit vyšší výnos a také větší motivaci začít odkládat peníze na důchod od nízkého věku, uvedla ve středu náměstkyně ministryně financí Marie Bílková. „Skutečně se chceme soustředit na to, aby třetí pilíř lidem víc vynášel. Jednou z cest je snížení, zreálnění poplatků a pak zavedení stimulů pro mladé, aby spořili od nízkého, dětského věku, aby je rodiče přihlašovali. Čas hraje roli,“ uvedla náměstkyně. Zmínila také strategii životního cyklu.

Tu navrhla i Asociace penzijních společností ČR. Zhruba do 55 let by lidé investovali v dynamických fondech, poté by měli mírnější strategii. Přesun do konzervativních fondů by byl postupný. Přimět mladé ke spoření by mohla pak jednorázová výrazná motivace, uvedla asociace.

Ve třetím pilíři penzijního spoření na konci letošního prvního čtvrtletí spořilo a investovalo 3,885 milionu účastníků, což bylo o 6000 méně než na konci roku 2025, vyplývá ze statistik Asociace penzijních společností. V doplňkovém penzijním spoření podle asociace investovalo 2,236 milionu účastníků, o 57 000 více než na konci loňského roku. Ve starém penzijním připojištění, do kterého se nyní více než 13 let nedá vstoupit, zůstalo 1,648 milionu lidí. Letošní pokles činí asi 65 000 klientů.