Do Česka přibývá 6 000 uprchlíků z Ukrajiny měsíčně. Metnar mluví o revizi dočasné ochrany

Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o úpravě dalšího nastavení dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara v Berlíně to dnes v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.

Jednání o dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků podle ministerstva vnitra tvořilo „významnou část“ jednání Metnara s Dobrindtem. Český ministr svého německého kolegu informoval, že by Česko chtělo v EU otevřít debatu „o úpravě dalšího nastavení dočasné ochrany“.

V Česku je k únoru 2026 evidováno přes 398.000 osob ukrajinské národnosti s dočasnou ochranou. Podle ministerstva vnitra ale jejich počet stále narůstá. „Česko nadále čelí vysokému počtu nově příchozích, přibližně 6 000 osob měsíčně. Proto jsme německou stranu informovali, že podle nás je nutné otevřít debatu o úpravě dalšího nastavení dočasné ochrany,“ uvedlo ministerstvo. Dle Lubomíra Metnara Česko zastává názor, že je třeba zvážit omezení jejího rozsahu, například z hlediska geografického původu nebo dalších kritérií. V tomto ohledu však ministr vnitra zdůraznil potřebu koordinace s dalšími státy, stojí dále v tiskové zprávě.

Česká republika přijala nejvíce ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel v Evropské unii. Dočasná ochrana jim umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.

Český a německý ministr jednali také o migraci. Metnar Dobrindtovi řekl, že boj proti nelegální migraci považuje nová česká vláda za zásadní. „Potřebujeme rychlé a funkční nástroje, které povedou k reálnému omezení nelegální migrace,“ uvedl. Česko podle něj podporuje rovněž rychlé dokončení evropské legislativy v oblasti návratů a vymezování bezpečných zemí.

Metnar rovněž uvedl, že Česko by chtělo v boji proti nelegální migraci prosadit možnost zřizování návratových center mimo území Evropské unie. Zřízení deportačních center pro odmítnuté žadatele o azyl, které nelze vrátit do vlasti, prosazuje v EU také německý ministr Dobrindt. Český ministr rovněž zdůraznil, že nepovažuje povinnou solidaritu za řešení migrační otázky v EU.

Ministři hovořili také o hraničních kontrolách. Německo je stejně jako Česko členem takzvaného schengenského prostoru volného pohybu, v němž by na vnitřních hranicích kontroly být neměly. Už od roku 2015 ale kontroluje svou hranici s Rakouskem. V říjnu 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. V září 2024 nařídila tehdejší vláda také ostrahu hranic s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem.

Minulý týden Dobrindt listu Bild řekl, že Berlín prodlouží kontroly na hranicích se svými sousedy o dalšího půl roku, tedy do 15. září. V tiskové zprávě české ministerstvo vnitra uvedlo, že česká strana ocenila snahu minimalizovat dopady hraničních kontrol.