Začal platit migrační pakt. Má přinést přísnější kontroly na hranicích i mechanismus solidarity

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.

„Migrace je evropskou výzvou, která vyžaduje evropské řešení. Řešení, které bude účinné, spravedlivé a důsledné,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Právě to podle ní přináší nový pakt o migraci a azylu: bezpečnější ochranu vnějších hranic, solidaritu mezi členskými státy a efektivnější azylové i návratové procedury. Evropa zároveň dále posiluje vztahy s partnery po celém světě, aby společně řešili základní příčiny migrace. Ukazuje se přitom, že nový přístup již funguje. Za poslední dva roky poklesl o 55 procent počet nelegálních překročení hranice EU, uvedla unijní exekutiva.

Podle unijních zdrojů ČTK nicméně nejsou všechny členské státy zcela připravené na to, že pakt vstupuje v platnost už dnes a budou muset pracovat na vylepšeních svých systémů ještě další týdny a měsíce. Evropská komise je ale podle svého vyjádření v kontaktu se všemi zeměmi, aby jim pomohla při zavádění pravidel.

Součástí migračního a azylového paktu je i takzvaný mechanismus solidarity, který určuje, které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly solidárně pomoci. Země si přitom budou moci vybrat mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo zajištěním operativní a technické podpory.

Řecko, Kypr, Španělsko a Itálie jsou podle Evropské komise vystavené neúměrnému migračnímu tlaku a budou mít nárok na přístup k fondu solidarity pro členské státy potýkající se kvůli migraci se zátěží.

Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle EK spolu s Bulharskem, Estonskem, Chorvatskem, Rakouskem a Polskem do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si mohly požádat o odečtení svých příspěvků. Česko si na rok 2026 požádalo o úplné odečtení příspěvků a výjimku dostalo.

Nová vláda premiéra Andreje Babiše hned na svém prvním zasedání loni v prosinci současný migrační pakt zcela odmítla. Český ministr vnitra Lubomír Metnar minulý týden v Lucemburku uvedl, že Česko i nadále odmítá princip solidarity, který je paktu zakotven. České informační systémy nicméně budou podle něj připravené na zavedení opatření, která mají zvýšit bezpečnost občanů a kontrolu na hranicích.

PSALI JSME: Blíží se velké změny v migraci. Přísnější kontroly a vracení migrantů do třetích zemí

Podobně jako Česko se proti paktu ohradilo i Polsko. Agentura PAP s odvoláním na své zdroje v EU napsala, že Varšava výslovně odmítá nařízení, které členským státům ukládá povinnost budovat další pohraniční infrastrukturu jako specializovaná zdravotnická zařízení a přijímací centra pro migranty. Polští představitelé argumentují tím, že specializovaní pohraničníci již mají potřebnou zdravotnickou kvalifikací a že zřizování takových center by mohlo oslabit ostrahu přísně střežené hranice s Běloruskem.