Tečka za kapitolou, která proměnila předčasné důchody. Mimořádné valorizace se vracet nebudou

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) udělala definitivní tečku za dobou, která v českém důchodovém systému zanechala „bombu“ v podobě desítek tisíc předčasných penzistů navíc i poněkud umělých rozdílů mezi výší jednotlivých důchodů. Tehdejší vrchol předčasných odchodů do penze odstartovalo v roce 2022 ministerstvo práce pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL), když se lidé dozvěděli, že díky vysoké inflaci je možné odejít do dřívější penze a paradoxně získat výrazně více peněz, než s řádným důchodem. Následovalo brzdění, pravidla předčasných penzí se zpřísnila a tehdejší vláda zákonem snížila třetí mimořádnou valorizaci, čímž snížila její náklady o desítky miliard. Schillerová nyní potvrdila, že už to tak i zůstane.

V době inflační krize v roce 2022 se spustil tehdy platný mechanismus mimořádných valorizací, které během roku dvakrát výrazně navýšily penze. Tehdejší ministerstvo práce upozornilo na to, že pro řadu lidí se tak otevírá možnost odejít do předčasné penze a získat i o tisíce korun vyšší důchod, než pokud budou s žádostí o ten řádný čekat do příštího roku. To vedlo k obří vlně žádostí, která už i tak vysoké počty z předchozích let, kdy o předčasnou penzi žádalo kolem 30 tisíc lidí ročně, navýšila více než dvojnásobně.

Vláda se tak rozhodla v roce 2023 jednorázově mechanismus mimořádných valorizací upravit. Penze tak potřetí v řadě sice stouply, ale méně, než mohli senioři očekávat. Průměrný důchodce přišel zhruba o tisícikorunu měsíčně. Celá situace vyvrcholila v době, kdy se vláda rozhodla kvůli enormnímu počtu předčasných penzistů zasáhnout i do samotných pravidel předčasných důchodů. Informace, že dojde k jejich přitvrzení, přitom tehdy vyvolala další rekordní vlnu žádostí o předčasnou penzi.

Hnutí ANO se změnu mimořádných valorizací pokusilo v minulém volebním období napadnout i u Ústavního soudu, ovšem neúspěšně. A to nyní podle Schillerové znamená už i ze strany vlády konečnou. „Bohužel je to nevratný krok. Bylo to navázáno na v té době obrovsky zvýšenou inflaci, jednou to bývalá vláda vyplatila, pak už se jim to zdálo moc, tak nazvali důchodce hospodářskou škodou, ale to je svázáno s tou inflací, takže tam byla jediná šance, že to vyhrajeme u Ústavního soudu, a to se bohužel nestalo,“ uvedla ministryně financí ve stranickém podcastu Schillerka a Juchelka.

Udělala tím tak definitivní tečku za kapitolou dvou „divokých“ let, v nichž se kromě inflace ze řetězu utrhly i předčasné důchody. Bývalá vláda kromě toho, že následně změnila samotný mechanismus mimořádných valorizací, nastavila i tvrdší pravidla předčasných penzí, které se tak nyní do dosažení řádného penzijního věku nevalorizují a kromě vybraných profesí lze předčasně do důchodu odejít nikoliv pět let, ale pouze tři roky před řádným důchodovým věkem.

Přísnější pravidla předčasných penzí zatím plánuje ponechat v platnosti i nynější vláda, změnit naopak slibuje pravidelné lednové valorizace, které by se měly opět navyšovat o polovinu růstu reálných mezd, chce návrat stropu penzijního věku na 65 letech a možné rozšíření počtu tzv. náročných profesí, které mají možnost odcházet do penze bez sankcí.

Za posledních pět let se průměrný starobní důchod zvýšil o 42 procent. Na konci března 2021 dosahoval 15 351 korun. Za výrazným růstem byly právě hlavně mimořádné valorizace z minulých let k dorovnání vysoké inflace. Průměrný starobní důchod v Česku dosáhl na konci března 21 793 korun. Meziročně vzrostl o 741 korun. Lidé, kteří nastoupili do penze předčasně, pobírali v průměru téměř o 1600 korun méně. Průměrný mužský důchod byl pak zhruba o 2500 korun vyšší než ženský. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Na konci prvního kvartálu vyplácela přes 2,3 milionu starobních důchodů. Další penze poskytují sociální správy resortů vnitra, obrany a spravedlnosti. Jejich částky jsou vyšší. Důchody se zvedly naposledy v lednu. Průměrné přidání činilo 668 korun.