Klára Laurenčíková projednou na svém místě

KOMENTÁŘ

Klára Laurenčíková projednou na svém místě
Izrael se brání tak, že premiér Benjamin Netanjahu za toho více než rok a půl dal prokazatelně několikrát přednost vyřídit si to s Hamásem před osvobozením zbývajících rukojmích, píše Daniel Kaiser. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Předevčírem byl český premiér nucen vyjádřit se k postupu Izraele vůči Gaze. Jeden z účastníků veřejné debaty v Olomouci položil kritický dotaz k nekritické podpoře české vlády vládě izraelské. Ústy Petra Fialy jsme ji dali po útoku Hamásu ze 7. října 2023: Izrael prý „má právo bránit se prostředky, které považuje za vhodné“, brzy nato Fiala také předjímal pozdější kritiku postupu Izraele ze zahraničí slovy „Česká republika bude hlasem Izraele v Evropě“.

Izrael se brání tak, že premiér Benjamin Netanjahu za více než rok a půl dal prokazatelně několikrát přednost vyřídit si to s Hamásem před osvobozením zbývajících rukojmích. „Protiteroristická kampaň“ vedla k úplné fyzické devastaci většiny Pásma Gazy, ke smrti minimálně 70 tisíc Palestinců, přičemž izraelská armáda sama přiznává, že naprostá většina jejích obětí jsou civilisté.

 

(Minulý týden člen generálního štábu izraelské armády IDF odhadl, že podíl civilistů na obětech během poslední fáze střílení v Gaze započaté v březnu dělá 82 procent.) Sám Netanjahu za poslední měsíc aspoň dvakrát veřejně – jednou na twitteru, jednou v parlamentu – uvedl, že cílem vojenské kampaně je dva miliony Palestinců „přesunout“, „transportovat“ z Gazy pryč. Do toho přicházejí z USA nepotvrzené a zároveň příliš nedementované zprávy, že Trumpova vláda plánovala či pořád plánuje miliony Gazanů přesídlit tu do Libye, tu do Sýrie, tam, kde najde ochotné hostitele. Jestli ani toto nezakládá podezření na etnickou čistku, tak to sousloví radši zrušme. Že české „konzervativce“ ve vládě a veřejném prostoru neoslovuje mizerie Gazanů, je jedna věc, soucit se nedá naordinovat. Ale že přes to všechno i nadále podporují politiku cizího státu, která je předpokladem pro nějakou příští migrační krizi do Evropy, rozum nebere.

Co ve světle toho všeho Petr Fiala odpověděl tazateli v Olomouci, sice už neobsahuje ony nevyžádané bianko šeky, avšak premiér pořád klade hlavní důraz na utrpení Izraelců, přičemž za utrpení Gazanů viní výlučně Hamás. Se svým strnulým postojem začíná být Česká republika na mezinárodní scéně čím dál větší exot.

Bojové operace IDF poslední asi měsíc doplněné novou blokádou potravin a zdravotnických materiálů jsou moc už i na země, které po 7. říjnu poskytovaly Netanjahuovi mezinárodní krytí a často i důležitý vojenský materiál. Italská premiérka Meloniová minulý týden Netanjahua vyzvala k dodržování mezinárodního práva, Británie včera přerušila jednání o obchodní smlouvě s Izraelem; eurokomisařka pro zahraniční vztahy Kaja Kallasová iniciovala kritický přezkum dohody o volném obchodu; dokonce i Marco Rubio, ministr zahraničí Spojených států, jejichž robotickou podporu Netanjahuovi česká vláda v malém napodobuje, promluvil o akcích IDF nezvykle kriticky. Premiér Španělska Sanchéz nazývá Izrael „genocidním státem“ a dává k úvaze vyloučit propříště Izrael ze soutěže Eurosong. Po tomhle nejspíš Izrael vezme částečnou zpátečku, ale zdá se, že v mezinárodním, a to i západním společenství nastává v pohledu na Netanjahua zlom.

Z českého vládního tábora se zatím ozval jediný kritický hlas. Patří vládní zmocněnkyni pro lidská práva Kláře Laurenčíkové, která před čtyřmi dny napsala: „Postup izraelské vlády vůči civilistům v Gaze je absolutně nepřijatelný a amorální. (...) Benjamin Netanjahu se dopouští zločinu proti lidskosti.“ Projednou Laurenčíková udělala to, co by člověk od zmocněnce pro lidská práva čekal. Předvedla, že lidskost a obyčejná empatie z politické Prahy ještě úplně nevymizely. Laurenčíková je nominantka STAN, a vláda tak čtyři měsíce před volbami kvůli jejímu disentnímu pohledu na Gazu už nebude přepřahat.

×

Podobné články