Zákaz sítí pro děti? Babiš sleduje Francii, tam ale model prozatím narazil

Premiér Andrej Babiš (ANO) zatím finálně nesdělil, zda se Česko vydá cestou zákazu sociálních sítí pro děti. Vláda podle něj sleduje vývoj v zahraničí, především ve Francii a Austrálii, a v tuto chvíli se soustředí hlavně na omezení používání mobilních telefonů ve školách. Debata přichází ve chvíli, kdy francouzský plošný zákaz pro děti do 15 let narazil u tamní Ústavní rady, zároveň ve Spojených státech začal velký soudní spor s Metou kvůli údajně návykovému designu Facebooku a Instagramu.

„Sociální sítě jsme neřešili, pozorujeme, co se děje ve světě, v Austrálii, ve Francii a tak dále, takže tam ještě nejsme,“ řekl Babiš ve středu na dotaz Echa po jednání Rady vlády pro koordinaci politik v oblasti závislostí, kam digitální sféra taktéž spadá. Premiér už dříve mluvil o zákazu sociálních sítí pro děti mladší 15 let a opakovaně se odvolával právě na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzský vzor však dostal nedávno významnou právní trhlinu. Byť tamní parlament na konci července schválil zákaz sociálních sítí pro děti mladší 15 let, který měl začít platit od září, Ústavní rada 14. srpna klíčovou část zákona zrušila jako nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace.

Upozornila také na to, že zákaz by v praxi vyžadoval ověřování věku všech uživatelů, aniž zákon dostatečně stanovil podmínky a záruky takového procesu. Prezident Macron se ale projektu nevzdal. Francouzského premiéra Sébastiena Lecornua pověřil přepracováním zákona tak, aby připomínky Ústavní rady zohlednil, a chce reformu prosadit před jarem 2027. Pro českou vládu je tak Francie nadále důležitým testem možných právních limitů.

Možná odlišná cesta se současně rýsuje v USA, kde platí zákaz s odlišnou věkovou hranicí v několika státech, na federální úrovni však nikoliv. Tento týden ale začal v Oaklandu proces, v němž 29 amerických států viní Metu z toho, že Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí podporovaly závislost, a že o rizicích veřejnost nedostatečně informovala. Čtyři vedoucí státy chtějí vedle finančního postihu také zásahy do fungování platforem – například věková omezení, časové limity nebo odstranění nekonečného scrollování. Prvním svědkem žalujících států byl bývalý bezpečnostní expert Mety Arturo Béjar, který ve středu dle agentury Reuters tvrdil, že ochrana dětí nebyla ve firmě skutečnou prioritou.

Podle něj byla Meta řízena natolik shora, že zásadnější změny produktů přicházely především tehdy, pokud je prosadil osobně Mark Zuckerberg. Bezpečnostní návrhy podle experta takovou podporu často neměly. Zpochybnil také způsob, jakým firma vyhodnocovala škodlivé zkušenosti mladistvých, a tvrdil, že interní ukazatele rozsah problému podhodnocovaly. Meta obvinění odmítá a argumentuje tím, že zavedla řadu nástrojů na ochranu nezletilých a že žalující státy přeceňují souvislost mezi jejími platformami a problémy duševního zdraví mladých lidí.

Podobným směrem jako nyní v USA už ale míří také Evropská komise prostřednictvím Aktu o digitálních službách, tedy DSA. U TikToku i služeb Mety letos předběžně dospěla k závěru, že prvky jako nekonečný scrolling, autoplay, push notifikace či silně personalizované doporučovací algoritmy mohou představovat problém z hlediska návykového designu a ochrany nezletilých. Pokud Komise porušení DSA potvrdí, může platformám nařídit nápravu a uložit vysoké pokuty. Na dotaz Echa, zda by místo plošného zákazu nemohla být účinnější cesta právě přes evropskou legislativu a tlak na samotné platformy k přijetí změn, Babiš ve středu konkrétní postoj nepředstavil. „Určitě se tomu budeme věnovat, jestli to DSA řeší, nebo neřeší. Já nejsem odborník, ale kolegové jsou k tomu skeptičtí,“ uvedl premiér. Metu označil za problém, připomněl ale především dosud nedořešené případy podvodných reklam zneužívajících jména bank, politiků či známých osobností.

V Česku se navíc stále zákon o digitální ekonomice, který má evropská pravidla doplnit o domácí procesní rámec a dát Českému telekomunikačnímu úřadu plné pravomoci národního koordinátora digitálních služeb, projednává. Samotné DSA už přitom platí přímo a dohled nad velmi velkými platformami, jako jsou Facebook, Instagram či TikTok, vykonává Evropská komise, takže chybějící český zákon její postup proti návykovému designu neblokuje. Bez adaptačního zákona ale ČTÚ zatím nemůže využívat všechny dozorové a sankční pravomoci vůči subjektům spadajícím pod českou jurisdikci.

Vládní návrh v Poslanecké sněmovně prošel začátkem července druhým čtením, přičemž od prvního čtení doznal několika úprav, které mají zmírnit část obav kritiků DSA. Jde například o odklad zavedení statusu takzvaných důvěryhodných oznamovatelů o rok, jeho omezení na tři roky s následným přezkumem či pravidelnější zveřejňování informací o nahlašovaném obsahu. Poslanec ANO Marek Novák, který za nejsilnější vládní hnutí agendu zpracovává, prosazuje také nahrazení pojmu „nelegální obsah“ výrazem „nezákonný obsah“, aby bylo jasnější, že oznamovatelé mají cílit na obsah odporující zákonu, nikoliv na kontroverzní či politicky nepohodlné názory. O přijetí pozměňovacích návrhů se teprve bude rozhodovat ve třetím čtení.

Telefony ve školách

Konkrétnější je česká vláda u zákazu mobilních telefonů ve školách. Kabinet v červenci podpořil návrh Babiše a ministra školství Roberta Plagy, který má omezit jejich používání v mateřských a základních školách a na nižších stupních víceletých gymnázií. Návrh musí projít parlamentem a podpisem prezidenta. „Já doufám, že to ve sněmovně projde co nejdřív, protože to funguje. V jiných zemích to funguje dobře,“ řekl premiér. Vládní koalice by chtěla, aby zákaz platil od příštího školního roku.

Plošné omezení nicméně už dříve vyvolalo pochybnosti části opozičních poslanců. Místopředsedkyně sněmovního školského výboru Renata Zajíčková (ODS) v červnu uvedla, že podle zahraničních studií zákazy samy o sobě nesnižují celkový čas dětí u obrazovek ani riziko závislostí, ale používání telefonů spíše přesouvají do odpoledních a večerních hodin. Argumentovala také tím, že značná část škol již dnes nějaký typ omezení uplatňuje. Premiér ale zdůrazňoval, že pravidla nejsou jednotná a že například zhruba 38 procent škol nemělo používání mobilů regulované o přestávkách. Poslankyně Julie Smejkalová (STAN) naopak dříve pro Echo připouštěla, že absence telefonu ve škole může prospět soustředění a vztahům mezi dětmi, varovala však před tím, aby byl zákaz prezentován jako univerzální řešení digitálních závislostí či problémů s duševním zdravím. Poukazovala rovněž na praktické otázky, například jak budou školy telefony ukládat a kdo ponese odpovědnost za jejich případné poškození či ztrátu.